Karel, já a ty

Tomu říkám chytrej, sebevědomej, realistickej českej film. Bohdan Karásek to nejenom výborně napsal a zrežíroval, ale moc se mi líbil i v roli Dušana. Je to fakt radost vidět po dlouhé době českej film, kde se všichni nechovají jak postavy z reklamy. Jak se to tak stane, že si v tom všeobecným marasmu někdo uchová úplně obyčejnou lidskou tvář? (09.05.2021)

Povedená vztahovka, na které si člověk musí spravit chuť poté, co si vzpomene na Bábovky, kde vztahy, chování a charaktery postavy byly absolutně mimo mísu. Oproti tomu Karel, já a ty je filmem co se týče prokreslení postav přesným. Docela mě bylo líto Dušana, který je hrozně moc hodný, ale jaksi ne a ne v životě dojít ke štěstí. 70% (22.10.2021)

[KVIFF 2019] Nečekal jsem experiment. Rozhodně ne takovýhle. V podobě střihu, kdy režisér a všeumělec Karásek asi nedostal v první třídě nůžky na svou preferovanou ruku. A od té doby to s ním a se střihem šlo z kopce. Poté přichází kamera. Zde je vinen někdo jiný. Nedokážu uvěřit, že je film dejme tomu rok starý. Vypadá totiž v některých případech jako kdyby ho někdo vytáhl z trezoru a neměl sebemenší práci a snahu ho restaurovat. Zvuk je další kapitola, kdy scéna z bazénu je v rámci dialogů slyšet jako cvrček v prdeli. A pak přichází i odhalení, že všeumělec si střihl vlastně i vedlejší roli. Dochází do případu, kdy scénář působí filozoficky, ale já už to svým asi trochu chorým mozkem nedávám. Najdeme spousty skvělých hlášek, člověk se dokázal pobavit. Ale ty přeskoky v příběhu, postavy, které si dělají co chtějí bez ohledu na charakter. A tak dále. Karel, oni, všichni ostatní. Bez Karla za Karlem bez Bohdana nikdo nesmí stát. Nejsem bohužel jeden z těch vyvolených, kteří do filmu vidí. Ve skutečnosti se jen divím, že jsem z filmu neodešel v půlce.Není to můj styl. Ale i tak, nemohu udělit 3, protože by to byla urážka pro Tiché doteky, které byly asi dvacetkrát lepší podívaná. (07.07.2019)

„Jak dlouho si myslíš, že to se mnou tady vydržíš?“ - „No tak samozřejmě, než mě začne srát tvůj parfém, že jo, to je jasný.“ Aneb jak někomu „elegantně“ říct, že ho už nechci ve svém bytě…Čekal jsem přímočarou „vztahovku“, která bude stát jen na Bokové a…chyba lávky! Film nabízí hlavně spoustu dialogů a myšlenek. Navíc má tahle konverzačka natolik civilní postavy, že většina z nich působí velmi přirozeně. Největší překvapení se ovšem týkalo protagonistů. Hlavní postavu Alexandry (na Lva nominovanou Bokovou) totiž téměř zcela zastínil „neherecký“ Dušan (ztvárněný samotným režisérem). Asi tomu pomohlo i to, že jsem mu rozuměl nejvíc a zklamal mě až cca 10 minut před koncem (což se ale dalo pochopit vzhledem k předešlému). A ten žánr komedie….film sám o osobě není vtipný, některé ze situací vám tak přijdou nejspíš jen tehdy, pokud jste je na vlastní kůži zažili (a já se zasmál hned několikrát). Podtrženo sečteno, slušné 4*. „Co ty? Jak se máš?“ - „Tak to nevím.“ - „Ty nevíš, jak se máš, jo?“ - „Tak…asi tak, jak si zasloužím.“ (15.11.2020)

Vztahy a názory (nejen) pražských dvaceti a třicetiletých, tápajících a většinou neukotvených, podané formou volných monologů a dialogů. Film působí neotřele a zaujme - tedy zaujal by více, kdyby postavám bylo lépe rozumět, zejména (ne)artikulace a drmolení Jenovéfy Bokové je katastrofální. Kdosi tu cituje Rohmera (k němu je film v poměru 1:100) a Linklatera (tam už je ten poměr příznivější). Přes všechny nedostatky je to aspoň něco, na co se dá dívat a vnímat - na rozdíl od 90% produkce, jakou ročně vyplodí čeští filmaříci.(70%) (27.03.2020)