Karel, já a ty

Bohdan Karásek natočil ve svých 40 letech svůj první celovečerní snímek, který by ale podle mého názoru v kinech ani náhodou neobstál. Málokterého platícího diváka by asi uspokojilo sledování dvouhodinového (!!!) klábosení partičky více či méně dobrých kamarádů. Klábosení, které je místy zábavné, ale většinu času se točí v kruhu, a jehož hlavní postavy se nijak nevyvíjejí. Technické zpracování navíc asociuje spíše studentský projekt - například scény v plaveckém bazénu byly (alespoň na projekci v Lázních III během KVIFF 2019) tak mizerně nazvučené, že hučení vody přehlušilo všechny probíhající dialogy. Chápu, že režisér ve svých projektech sází na přirozenost, ale místo sebe měl přece jenom obsadit někoho, kdo alespoň trochu hrát umí. Třetí hvězdičku tak přidávám hlavně díky Jenovéfě, která utáhne ledacos. (07.07.2019)

Mluví se v případě „Karla“ o tom, že je to konverzačka. Ale tak to úplně není. V tom filmu je jedna celá rovina, která je ryze montážnická. Všechny ty prostřihy s "billboardy", které velmi trefně komentují dnešní dobu a konfrontují ji s hodnotovým rejstříkem postav. Nevím o žádném současném českém filmu, který by střihovou skladbu používal tak důsledně. Myslím, že diváci si už trochu odvykli vnímat film tímto způsobem - ta pravá „informace“ v jejich mozku vznikne teprve spojením dvou k sobě střižených záběrů, teprve z této konjunkce vznikne něco třetího. Nic ve slovech, a snad ani v obrazech, ale až v mysli. To „Karel“ dělá velmi důsledně. A přirozeně: humor, Karásek-Dušan jako moudrý vůdce sekty, a mnoho dalšího, krásného...:-) Film má rytmus, plyne, vine se, je to spíš hudební skladba. (15.12.2020)

Uff, tady bylo všechno tak přirozeně přirozené, až jsem si začala při sledování snímku myslet, že jsem nepřirozená já. Asi na tenhle film nejsem moc mladá a nespokojená. Nějak jsem nebyla schopná se do příběhu dostat. Zřejmě jsem zcela zbytečně hledala něco, co tam není a dělala z komára velblouda. Pro mě bylo sledování filmu velmi náročné. Jako analýza vztahů to špatné nebylo. Mám ale hodně rozporuplné pocity a pěkně se to ve mně mele, jako bych se prala sama se sebou. (16.09.2020)

Může mi někdo vysvětlit, co tímhle unylým hluchým pokusem o film ten totální podivínský nesympaťák Karásek vůbec mínil? Kromě Jenovéfy, která zraje jako víno, jsem na adeptu na nejhorší režijní debut za poslední dlouhé roky neshledal ABSOLUTNĚ nic zamapatováníhodného! Je to nespravedlivé, ale minimálně do července se zříkám naší porevoluční filmové tvorby. A to vyloženě zbožňuju konverzační komedie i dramata, viz. skvosty Naprostí cizinci, Bůh masakru nebo A co třeba Adolf? (02.06.2020)

Mě tohle přišlo jako velmi věrohodná vztahovka. Může možná působit chladně a odtažitě, ale pokud se člověk přisaje na hlavní hrdiny, tak ten jejich zmatek v tom co vlastně chtějí v partnerském životě je za mě velmi dobře trefenej. Bohdane, koukám, že si se natačení vysral, docela škoda, protože nic podobnýho si teď z hlavy nevybavuju a originalita a reálnost je to co se český kinematografii zoufale nedostává a ty si jí to dal. (25.04.2024)