Reklama

Reklama

Tisíc pět set dolarů – to je odměna, již může získat taneční pár, který nejdéle zůstane na tanečním parketu, pořádaném v prostředí velkolepého zábavního pavilónu nedaleko mořské pláže. „Taneční maratón“ je senzací pro diváky, pro zúčastněné na parketu pak příležitostí zadarmo se najíst, s vidinou odměny v případě vítězství navíc. Stačí jen vyplnit přihlášku a podstoupit běžnou lékařskou prohlídku. Není divu, že do soutěže se hlásí i náhodní účastníci. Také ústřední dvojici Glorii a Roberta spojila náhoda tanečního reje. V tragickém příběhu, natočeném podle románu Horace McCoye se nehraje jen o peníze, ale doslova o všechno… Děj slavného filmu, který natočil režisér Sydney Pollack (Tři dny Kondora, Jeremiah Johnson, Vzpomínky na Afriku), se odehrává v roce 1932, v době Velké hospodářské krize. Příběh, stejně jako literární předloha, byl pojat jako hořké podobenství o absurdní existenciální situaci moderního člověka. Film – mimo jiných – získal Oscara (za vedlejší herecký výkon) pro Giga Younga v roli konferenciéra. (Česká televize)

(více)

Recenze (198)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Sydney Pollack uz pred tocenim tohoto filmu mal pred sebou nejaku skusenost : zakazany majetek ...... takze uz kde bolo zbierat skusenosti. Takze rezia je na urovni. Mimoriadne depresivny film, kde depresia chyti divaka v kazdej minute a nepusti az do konca filmu. Pre mna mozno aj najlepsi Sydney Pollack. 95 % ()

InJo 

všechny recenze uživatele

Veskrze pesimistický film, který vznikl jako portrét zoufalé a zubožené společnosti v době velké hospodářské krize, zatímco dnes působí v první řadě jako tvrdá satira na zvrhlé reality shows, jejichž cílem je pro povrchní pobavení diváků udělat ze soutěžících naprosté trosky (duševně i tělesně) a všehoschopné idioty. Konec je možná malinko nucený a účelový, ale i tak výstižně poukazuje na absurdní kontrast mezi nezákonným projevem lidské sounáležitosti a zcela legální soutěží, která je v jádru amorální a nelidská. __ Fun fact: Mladou těhotnou soutěžící hraje budoucí paní McClaneová. :-) 85 % ()

Reklama

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Obrovsky zvučné jméno a parádní procenta znamenaly, že jsem tenhle film musel bezpodmínečně vidět. A že bylo na co koukat! Zaprvé to bylo špičkově zahrané. Zadruhé se to odehrávalo v neokoukaném prostředí. Zatřetí to mělo dobrý děj a kurevsky špičkový konec. Akorát to bylo bohužel malinko delší. 90% ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Kdyby měl někdo dávat dohromady seznam nejdepresivnějších filmů všech dob, Koně se také střílejí musí tak nějak automaticky obhajovat jednu z předních pozic. Jedná se totiž o film, který je fyzicky hodně nepříjemný a po zhlédnutí zanechá hodně depresivní náladu, která jen těžko z člověka zmizí. Zároveň ale platí, že je Koně se také střílejí filmovým mistrovským dílem, který je plný velmi chytrých a bravurně zpracovaných myšlenek a především velmi parádně zvládnuté režii. Režisér Sidney Pollack, který zde adaptoval novelu Horace McCoye se později proslavil také filmy jako Tootsie, Vzpomínky na Afriku, nebo Firma a je dost možné, že kdybyste někomu nezainteresovanému dali tyhle tři filmy vedle sebe a přitom byste se mu nezmínili, že tyhle tři filmy dělal ten samý režisér tak by si toho pravděpodobně nevšimli a to samé platí kdybyste vedle těchto tří filmů měli dát i právě Koně se také střílejí. Ano, Sydney Pollack neměl kdovíjaký výrazný trademarovský režijní styl, vzhledem k tomu, že je ale původem herec si vždycky dával práci především s hereckými výkony a i proto jsou jeho filmy plné zapamatovatelných a parádních hereckých výkonů, což platí i u Koně se také střílejí. Zároveň ale nutno dodat, že Pollack si jako režisér uměl vždy skvěle pohlídat i vizuál a hlavně se uměl postarat o naprosto bravurní atmosféru, která je u Koně se také střílejí velmi klíčová. Dá se lehce mávnout nad tímto filmem rukou s tím, že tak trochu zestárl, dost možná je ale díky možnosti najít podobenství v současných reality show aktuálnější než kdy dřív. Zasazením do 30. let 20. století jsme tak víceméně svědky toho jak lidé také mohli trávit čas před stvořením televizoru. Už z těchto momentů jde snadno získat několik depresivních myšlenek, jelikož jde o velmi nechutnou představu toho co se skutečně mohlo za dob Velké hospodářské krize dít. Chudí a nemajetní lidé byli ochotní pro lákavou finanční odměnu vytrpět hodně, celý průběh maratonu ale postupně graduje v čím dál tím více nepříjemnou záležitost kdy se atmosféra a napětí velmi bravurně buduje. Především se i zde ukážou jisté formy úplatkářství a podvodů a veškeré chování všech hrdinů působí věrohodně. Koně se také střílejí se nezapíšou do dějin díky sympatickým hrdinům, hrdinové ale nutně nemusí být sympatičtí, protože ve finále stačí jenom jedno- když postavám rozumíme. A to u tohoto filmu není vůbec žádný problém. Tenhle film stojí a padá na bravurních hereckých výkonech, především na naprosto parádním hereckém výkonu Jane Fondové, která se po Barbarelle vydala vstříc vážnějším rolím a tuto její kariérní éru odstartovali právě Koně se také střílejí. Fonda zde veškeré emocionální vyhrocení a naprosto jasně viditelnou fyzickou/psychickou únavu předvádí famózně a právem si ve své kariéře došla pro první (a ne zdaleka poslední) oscarovou nominaci. Stejně jako Fonda se (též neproměněné) oscarové nominace dočkala Susannah York, která je od první scény zcela jasný opak postavy Fondové a i díky tomu dostává šanci vyniknout. Pro proměněného Oscara si za tento film naopak došel Gig Young, jehož Rocky Gravo je těžce popsatelná postava, přesto se ale Youngovo podání ať v rozjuchané či klidnější poloze musí velmi ocenit. A protagonista Michael Sarrazin je sice v okruhu těžké konkurence, i on je ale ve své roli velmi dobrý. Jen nemá zas tak zajímavou roli jako již zmíněné trio herců. Kouzlo tohoto filmu tkví ale především v jeho bravurně budovaném tempu. Pokud před zhlédnutím filmu čtete nějaké ty seznamy nejdepresivnějších filmů a po pár minutách se divíte kde ta slíbená sláva vlastně je.... tak to chce jenom pár dalších minut počkat a ta deprese se pomalu začne vybarvovat. A pak víc a víc a víc až to dojde k naprosto tragickému silnému finále, která je tečkou za skvělými myšlenkami, kterých je tento film plný. Film se zde dotkne několik silných témat a finále je poté jen tečkou za skutečně depresivním zážitkem, který je ale zároveň audiovizuálně dokonalý. Sydney Pollack zvládl natočit naprosto bravurní mrazivé momenty a třeba celá sekvence s během je skutečně napínavá a pocitově drásavá. Zároveň název filmu ve finále dává smysl a podtrhuje celou sílu. Toto je ten film, který do sebe v samotném závěru dohromady skvěle zapadne a tvoří skutečně jeden z psychicky nejtěžších ale zároveň filmařsky nejsilnějších diváckých zážitků všech dob. Za mně jasný vrchol Pollackovy tvorby, který je skutečně dost možná více aktuální než by se mohlo zdát a především jde o opravdu vizuálně perfektní ale zároveň krutý a nepříjemný filmový zážitek, který v divákovi rozhodně zanechá nějakou stopu..... () (méně) (více)

lamps 

všechny recenze uživatele

Zajímavý, svým způsobem dystopický námět převedl Sydney Pollack s až znepokojivou nezúčastněností. Svět venku v podstatě neexistuje, vše rámuje pouze prostředí nelidské soutěže, které samo ztělesňuje kritizovanou náturu společnosti - unavení lidé plahočící se za stereotypními povinnostmi, trpící hlady v krizí zmítané době a sloužící nabubřelé a senzacechtivé buržoazní elitě. Hůře uchopitelný než většina tehdejších hollywoodských produkcí, směřuje film k jednostranné depresi a neposkytuje žádná vodítka, která by mohla strnulého diváka duševně osvobodit. Škoda jen, že přes všechny filmařské klady tak činí stále až příliš uhlazeně a nepřekvapivě - místy tomu zkrátka schází silnější autorství a citelnější dílčí konflikty, které by svět s vnitřně rozkládanými osobnostmi průběžně lépe vyhrotily. Vyznění je však velmi silné a lví podíl má také Jane Fonda, která už přesvědčivěji možná nikdy nezahrála. Silný film do nepohody. 85% ()

Galerie (37)

Zajímavosti (7)

  • Sydney Pollack vzal do ruky kameru, nasadil si brusle a natočil záběry všech párů uhánějících dokola v 10ti minutovém limitu. (HellFire)
  • Dva z tanečních párů jsou sponzorováni firmou Winkler's Travel Agency a Sills Collection Agency. Irwin Winkler a Theodore B. Sills jsou jedni z producentů filmu. (HellFire)
  • Seznámení Richarda (Michael Sarrazin) s Glorií (Jane Fonda) a jejich společný zápis do soutěže probíhá v knižní předloze jinak než ve filmu. V knize se seznámí čirou náhodou a k zápisu se společně domluví na prvním rande, ve filmu Glorie z nouze oslovuje náhodného kolemjdoucího. (Michalex)

Reklama

Reklama