Dívka s perlou

Příběh jednoho obrazu. Loudavý, skromný, leč nesmírně působivý. Talentovaný pan Vermeer měl doma asi slušnej Saigon. Hysterická manželka, železná tchýně, rozmazlení fakani a slizký mecenáš. A mezi těmito mlýnskými kameny mistr a jeho bledá múza. […] Webber si skvostně pohrál s vizuálem a díky jeho citlivé režii s důrazem na detail, dokonalé kameře a vnímavým hercům vypadá výsledek, jakoby do něj kus sebe otiskli sami barokní velikáni. Už jen ta úvodní scéna krájení zeleniny. A navrch cizelovaný, tak trochu po „elfmanovsku“ poskládaný Desplatův soundtrack. Krása. Jako bych stál v galerii a zároveň vnímal pach delftského tržiště i každý sluneční paprsek dopadající skrze umyté okno na plátna v Janově ateliéru. Tam jistě vznikly hezčí kousky, žádný ale nemá tak zajímavě pohnutou historii jako „Operlená děvčica“. 80% (27.05.2013)

Nádherná vizuální stránka, práce s detailem, světlem a kamerou, decentní, ale přesto lehce dráždivá hudba, která samotná dodává filmu výrazný impulz. Děj, herecké výkony, to vše jakoby bylo potlačené do pozadí ve prospěch kompozice a atmosféry celého snímku. Kdo si to nedokáže vychutnat, pro toho bude film asi málo. Ale nepůsobí Vermeerovy obrazy podobně? Nemůže být "obsahem" i sama "forma"? (26.07.2005)

To není film, ale v podstatě hraný dokument. Absenci děje nahrazuje perfekcionistická snaha o vystižení ducha doby - zaujaly mě například fantastické kostýmy, kamera a výprava, jakož i vynikající hudba Alexandra Desplata. Podoba Scarlett Johansson v roli uťáplé služtičky s dívkou na Vermeerově obrazu je fascinující, stejně jako sledování vzniku tohoto ikonického plátna (kterému však mohlo být ve filmu dle mého soudu věnováno více prostoru). Colin Firth v děsivé paruce mě nijak nenadchnul, totéž bych řek o ostatních hercích, kteří tam stejně ani neměli v podstatě co hrát. "Dívka se perlou" je nudnou, leč devótní oslavou Vermeera, a tento spíše televizní snímek bych doporučil především fandům výtvarného umění. (05.01.2012)

31. 5. 2008: Nádherné, snové, ale pořád mi tam něco chybělo. Sen zkrátka nikdy nezobrazíte skutečností. Sny je lepší snít. 30. 8. 2016: Ale když se tak nad tím zamyslím, tak se Dívka s perlou postupem času stala jedním z mála "životopisných" nebo "based on a true story" filmů, které opravdu respektuji, kde mi veškerá režijní rozhodnutí přijdou správná a nevyhnutelná a kde se ve výsledku doopravdy daří to, co bylo zamýšleno. Včetně závěrečného adorujícího pohledu na skutečný obraz. Kde se vzývá bytnost (skvělé slovo, bytnost) a nikoliv recitace faktů. (31.05.2008)

tak precízne a detailne vykreslenú dobovú scenériu som už dávno nevidel (hádam Barry Lyndon . . .), dôraz na vizuálnu stránku, ktorou dal autor poctu géniovi holandského maliarstva, tie farby, svetlo, všetky detaily a drobnosti, šperky, dekorácie, ozdoby . . . i napriek tomu však zdôrazňovaná stránka nezahlušila obsah - iste, spočiatku som si myslel, že sa budem nudiť a že ide film o ničom, že sa jedná naozaj len o prehliadku scénograficko, kameramansko, strihačsko, kostymérskej precíznosti, no tento film (aj keď nie je výpoveďou závažný, smeruje skôr k človeku a intimite príbehu než nejakému dobovému posolstvu) je vo svojej myšlienke presný a čistý vo výraze . . . herecké výkony sú úchvatné a scenár síce minimalistický, no dokonalý - to vidieť v scénach, kde na jednoduchej situácii bez akéhokoľvek dialógu vidíte na malej ploche jedného interiéru a niekoľkých sekúnd v reakciách, strihoch a záberoch VŠETKY vzťahy. na amerického režiséra nesmierne potešiteľné konštatovanie obrazového (a teda naozaj filmového) rozprávania. ps: platonicky milujem scarlett johansson (23.06.2007)