Nebeští jezdci

Úžasný válečný snímek, který řadím mezi nejlepší české filmy všech dob. Přesvědčivé herecké výkony (hlavně neskutečný Hrzán) a silný emotivní příběh bez patetických dialogů nebo samoúčelného citového vydírání. Ani ty bojové scény nejsou vzhledem k roku vzniku špatně natočené. Srovnávat jezdce s Tmavomodrým světem se podle mého názoru objektivně nedá. Můžu říct snad jen, že Nebeští jezdci jsou možná více českým filmem (i když se v něm hodně mluví anglicky) a přináší jednoznačnější poselství. Jinak mám rád oba snímky a považuji je za důstojnou poctu válečným hrdinům. (09.01.2011)

Máme zde spousty druhů hrdinů. Superman jako komiksový hrdina, Rambo jako akční hrdina, námořník Pepek jako kreslený hrdina, ale Nebeští jezdci jsou skuteční hrdinové. Neliší se na první pohled od nás nehrdinů. Mají své lásky, smějí se, cítí bolest, cítí strach. Hrdiny z nich dělá to, že dokázali bojovat za hodnoty, kterým se dneska hodně z nás spíše vysmívá. Doufám, že z tohoto komentáře je cítit můj obdiv k leginonářům z Anglie stejně jako já cítil obdiv z tohoto filmu k těmto Nebeským jezdcům. (09.05.2007)

Myslím, že se nevyhnu srovnání se Svěrákovým Tmavomodrým světem. Ten je totiž o stupínek horší. Proč? Především se Poláčkovi (narozdíl od Svěráka) nepodařilo naše letce v RAF zesměšnit. Film je opravdovou nefalšovanou poctou našim pilotům. Hrzán je jednoznačně hvězdou filmu a díky němu jsem se v první polovině pěkně nasmál. Ve druhé polovině mi ale úsměv z tváře zmizel. Když si v nemocnici jeden z našich pilotů, kterému ohořel obličej, sundal roušku a odhalil tak tvář bez rtů, nadzvedl se mi žaludek. Poslední záběr filmu, kdy spolu Čech a Němec společně sedí v záchranném člunu, je opravdu to nej, co tenhle film nabízí (a Svěrákův nemá). (10.05.2004)

Proč se u nás i v dnešní době netočí podobné filmy, namísto toho to jsou samé braky - komedie s infantilním humorem apod. Nebeští jezdci to je válečné drama v pravém slova smyslu. Film s noblesou a skvělými herci, může se to někomu zdát fádní, ale tohle je film o válce, žádné hrdinské činy, jen se každý chová tak, jak by se skutečně zachoval. To je právě to, co se v dnešní době netočí a když se to natočí je z toho každý paf. (05.08.2010)

(3x) ,,Prezident nás bude vítat, plno ženských, květin, tulipánů..." Nestalo se, napokon nejen pro tragický osud protagonistů. Nakonec i ty hroby a pomníky padlým československým(!) letcům, které vidíme v úvodní scéně, postavili Angličané! Tahle dodatečná pocta in memorian v podobě filmu z dílny Jindřicha Poláka je snad vedle Sequensova Atentátu naším nejlepším válečným filmem. Jednak pro téma, které vzdává hold účasti našich leteckým aktérům západního odboje v Anglii a jednak pro výborně sestavený dokumentarní rámec v podobě pečlivě vybraných archivních záběrů, které souběžně propojují hrané scény z válečných akcí. Oceňuju taky celkové vyznění filmu, kde letci nejsou pouze super hrdinové, ale normální živí lidé, prožívající vedle své válečné činnosti i každodenní starosti, trocha i té zamilovanosti a mají smysl pro humor. Dobrodružství, ke kterým bylo potřeba hodně odvahy, postupně vygradují až do strhujícího závěru, ze kterého v posledních minutách bere dech, včetně nenápadného navázání přátelství mezi nepřátely v posledních těžkých minutách nekonečného umírání... Experimentování se scénářem s autentickým vyzněním dialogů, byť v drvivé většině v angličtině s titulky, rozhodně zabodovalo, stejně jako obsazení málo známých tváří i mnoha cizinců. Spolu s Hlídačem (1970) asi nejzajímavější filmová role a výkon Jiřího Hrzána. Vynikající výběr hudby (zejména titulní skladba Riders In The Sky). 100% (15.02.2018)