Nebeští jezdci

Kam se hrabe Tmavomodrý svět...Další důkaz toho, že film nepotřebuje hollywoodské megarozpočty, aby za něco stál. Nepotřebuje ohromující speciální efekty. Stačí silný příběh a výborný scénář. U některých scén (letec si odhalí roušku, Němec se začne modlit ve člunu) mi naskakovala husí kůže. Mistrovské dílo! A dobře zahrané (Hrzán v roli Prcka - skvělý výkon) (07.05.2005)

Už sugestivní začátek na hřbitově ukazuje, že nepůjde o jen tak ledajakou válečnou podívanou! Ne, půjde totiž o Nebeské jezdce, jeden z nejlepších flmů českovenské kinematografie! Jiří Hrzán, kterého tak nemám rád, ukázal, že hrát umí výborně a přepínat mezi vážnými a vtipnými scénami mu jde na jedničku. Tohle střídání mi nepříjde vůbec samoúčelné a ani nic podobného. (03.01.2009)

Další z vrcholů filmové vlny šedesátých let si všímá zapovězeného tématu - západní armády a její nejvýraznější jednotky - letců. Ve své době šlo o průlomový čin a o prolomení mnohaletého tabu. Skutečnost, že šlo i o jiná hrdinství než o ta ze Svobodovy plakátové knihy Z BUZULUKU DO PRAHY, byla tehdy pro společnost objevná. Další konstatovaný rys - věcnost a střízlivost líčení bojového i specifického civilního života našich letců během druhé světové války - zapůsobila jako další novum knihy. Po poúnorové záplavě patetických propagandistických děl sovětského střihu se objevilo dílo, jdoucí téměř programově opačným směrem ze zcela odlišných východisek. Tehdy to znamenalo mnoho. Prakticky vše. Pokud bychom měli hledat pro JEZDCE v naší kinematografii ústrojná srovnání, platí, že je rozhodně jen obtížně lze srovnávat se svěrákovským TMAVOMDRÝM SVĚTEM. Mnohem víc společných rysů najdeme např. s filmy jako SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN, rovněž usilujícími záměrně o odpatetizovaný pohled a spravedlivé vyrovnání s nesnadnou érou německé nacistické okupace. Tváře Pražského jara byly různorodě rozmanité. Rozhodně ne vnitrokomunistické. Převážně občanské. A otevíraly dveře a okna. Do všech stran. Aby tu znovu proudil volný a čerstvý vzduch. Volný a čerstvý "frišný" vzduch vane jak z díla tehdy 45letého Richarda Husmanna (občanského jméno scénáristy Filipa Jánského), tak z odkazu, který po sobě zanechali nejen tito naši národní hrdinové. (23.09.2007)

Máme zde spousty druhů hrdinů. Superman jako komiksový hrdina, Rambo jako akční hrdina, námořník Pepek jako kreslený hrdina, ale Nebeští jezdci jsou skuteční hrdinové. Neliší se na první pohled od nás nehrdinů. Mají své lásky, smějí se, cítí bolest, cítí strach. Hrdiny z nich dělá to, že dokázali bojovat za hodnoty, kterým se dneska hodně z nás spíše vysmívá. Doufám, že z tohoto komentáře je cítit můj obdiv k leginonářům z Anglie stejně jako já cítil obdiv z tohoto filmu k těmto Nebeským jezdcům. (09.05.2007)

Fantastický film, natočený za neuvěřitelných podmínek, málem nedokončený díky okupaci v roce 1968. Pojednává o našich letcích v Anglii u bombardovací squadrony RAF. Příběh nás seznamuje s mezinárodní osádkou bombardéru Wellington (Kanaďan, Slovák, 2 Češi, Brit atd...). Jelikož Welouš nebyl k dispozici přestavěl štáb nákladní Dakotu. S letci prožíváme nejen strach při nočních náletech, ale i jejich radosti (tancovačky, pytlačení u letiště) a lásky v dobách odpočinku mezi akcemi. Film je natočen podle knihy Richarda Husmanna (píšícího pod pseudonymem Filip Jánský) která se jmenuje taktéž Nebeští jezdci. Autor v knize zúročuje své vzpomínky na své působení u 311. bombardovací peruti RAF, kde působil jako zadní palubní střelec. Husmann měl u peruti zvláštní pověst, prý neměl stabilní osádku a ,,hostoval' po letounech. Prý se stávalo, že si k někomu odmítl sednout do bombardéru a misi absolvoval s jinou osádkou. Letoun ve kterém měl měl letět se z mise nevrátil. Nebo se prý vsadil o pivo, že projde mezi roztočenými vrtulemi těžkého čtyřmotorového bombardéru B24 Liberator..... Postava Prcka, brilantně zahrána Jiřím Hrzánem je vlastně o něm samém. Dávám 5 modrošedých nášivek CZECHOSLOVAKIA. * * * * * (23.01.2011)