Režie:
Rob MarshallKamera:
Dion BeebeHudba:
John KanderHrají:
Catherine Zeta-Jones, Renée Zellweger, Richard Gere, John C. Reilly, Queen Latifah, Jayne Eastwood, Christine Baranski, Taye Diggs, Colm Feore, Lucy Liu (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Filmová adaptace úspěšného broadwayského muzikálu Chicago, v jehož hlavních rolích hrají Catherine Zeta-Jonesová, Renee Zellwegerová a Richard Gere, sleduje příběh průměrné sborové tanečnice Roxie Hartové, která se pro slávu rozhodne vraždit. Když to udělá, skončí za mřížemi společně s kabaretní hvězdou Velmou Kellyovou, která s pomocí prohnaného právníka Billyho Flynna rozpoutá kolem svého zločinu mediální šílenství. Poté, co Flynn vezme Roxiein případ, udělá z ní nejžhavější bulvární senzaci, čímž připraví půdu pro pěvecký a taneční souboj mezi oběma přehnaně horlivými rivalkami. Snímek Chicago získal v roce 2003 šest Oscarů, včetně ceny za nejlepší film. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (545)
Jó jó, a to je ta Amériká... ..."Nás kazí jazz"... - nebo že by spíš ten špatný vkus? Ale ne, zas nechci být tak příkrý - je to prostě jen takové hulyvůdské oskárkové rozdováděné rozpustilé retro... Leč dle mého jen lehce nadprůměrný muzikál a spíše - krom pár momentů - jen průměrný film. Vyměkli Oscaři. Snad jen ty kostýmy... Ale prachy se točí dál. Tři a půl hvězdičky v rámci žánru maximálně, ale raději to zaokrouhlím dolů. Třeba i proto, že v taškařicích se ženské nevěší. Jó muzikál, to bejvávaly časy! West Side Story - to byl panečku muzikál! Že tomuto dílku bude někdo nadšeně tleskat i po čtyřiceti letech - nevím nevím... A pak, že za všechno může jazz... Je to jen Divadlo Hollywood! ()
Americké milé překvapení z počátku tisíciletí - zhruba tak se jeví CHICAGO, muzikál, který je ve všech ohledech srovnatelný se svými již zklasičtělými globálními i americkými předchůdci - starší MY FAIR LADY a mladší WEST SIDE STORY. Nikoliv náhodou i zde má libreto a scénář jasnou ideovou páteř, kterou je pokrytectví a protekcionismus americké přerooselvetovské společnosti dvacátých let a její kletby, srovnatelné s dnešní AIDS: prohibicí. Kompozice, připomínající šroubovici DNA, dává zdánlivě pomalému ději nečekaný spád, a tak ani přehršle pěveckých čísel výrazněji neretarduje v zásadě prostinký děj. Jako zjevení působí výkony protagonistů: Zeta Jonesová jako protřelejší a o poznání inteligentnější z obou posléze se spojivších polodancingových, poloklubových div lehké Múzy, Zellwegerová, zdánlivě prostší a o to ve své herecké kreaci rafinovanější a přesvědčivější a překvapivě neusedlý, srovnatelně dynamický a ve své charismatické úplatnosti a nemravnosti strhující právník Richarda Gera, do kterého by to opravdu nikdo neřekl. Text z éry Watergate nikoliv náhodou evokuje nadčasovost tématu a souzní např. s Mooreovými dokumentárně publicistickými filmy naší doby; rub amerického způsobu života je to vůbec vůdčím předmětem děje. Suverénní zvládnutí a slazení všech složek filmu stejně tak jako gejzír vynalézavých scén (poprava vražednické Maďarky, novinářské loutkohry, Gerův paralelní step při falšování deníku Zellwegerové postavy) dále zdůrazňuje a utvrzuje dojem, že i v tomto případě máme co do činění s pozoruhodným nadčasovým dílem globálního dosahu. ()
Já muzikály nerad, tedy až na výjimky. Chicago ovšem ode mě výjimku nedostane. Na rozdíl od Moulin Rouge, jenž se odehrává dějově asi o 35 let dříve, ale přesto je hudební aranžmá (skvěle) přizpůsobené modernímu divákovi, tady v Chicagu tvůrci tvrdošíjně (a asi i vcelku logicky) setrvávají u jazzové hudební složky, no a v tom je právě ten zádrhel. Jazz mě asi jako jediný hudební žánr zkrátka nikdy neoslovil a ani neosloví. Ale abych jen nekritizoval - taneční scény jsou skvělé, obě hrdinky tančí a zpívají naprosto precizně, ani bych to do nich neřekl. Výborná je i choreografie, samotný příběh není překvapivý, ale originální je právě jeho muzikálové pojetí. Nicméně na Oscara bych to já osobně neviděl. Bohužel. ()
Chicago patří k filmům, které se snad ani nemohou vyloženě nelíbit, potažmo házet do odpadu, přesto však tento snímek nenabídne prakticky nic nového/inovativního a divák se po čas projekce pravděpodobně neubrání pocitu nudy. Strhujícím způsobem natočené taneční scény v kabaretech nepokryjí poměrně tristní scénář a hlavní zápletku filmu. Výtečné herecké výkony jsou plně na místě a především herci tvoří motor filmu, který by bez nich trpěl syndromem nudy ještě o trochu více než by bylo zdrávo. ()
Chicago má propracovaný a komplexní děj (narozdíl od MR), taneční čísla jsou perfektní, nejen choreografií, ale i zasazením (opět bod oproti MR), herecké/taneční/pěvecké výkony jsou vynikající (stejně jako v MR), písničký vás chytnou (pokud vám nevadí jazz), třešničkou je vlastně zvrhlá podstata toho příběhu. Precizní, brilantní, SKOROperfektní. Moulin Rouge byl možná jednoduší, ale měl SRDCE a byl nabitý emocemi. Tohle Chicago postrádá. 90% ()
Galerie (55)
Zajímavosti (35)
- Roli Roxie (Renée Zellweger) nabízel producent také Cameron Diaz, ta si však na taneční a pěvecké scény netroufla. (HappySmile)
- Richard Gere (Billy Flynn) se učil tančit tři měsíce. Jeho stepovací scéna se natáčela půl dne. (don corleone)
- Původně měly hrát hlavní role Goldie Hawn a Madonna. Když si ovšem Goldie přečetla první verzi scénáře, její postava byla napsána jako třiadvacetiletá dívka. Konfrontovala tedy producenta Harveyho Weinsteina a argumentovala tím, že ani v digitální době není možné, aby hrála třiadvacetiletou a pokud nesouhlasil s jejím obsazením, měl tuto skutečnost přiznat a nedělat to touto oklikou. Goldie také přiznala, že se jí původní verze scénáře vlastně nelíbila: děj byl plytký a postavy se nijak nevyvíjely - z projektu tedy odstoupila. Po premiéře ovšem Weinsteinovi férově řekla, že vytvořil opravdu úžasný film. (Dixieboy)
Reklama