Bitva u La Plata

Spolu s filmami ako kenterburska Povidka, Zlodej z Baghdadu 1940 a The Red Shoes je toto najlepsi film rezisera Michaela Powella - skoda, ze jeho reputacia sla do hajzlu jak natocil Peeping Toma. Kazdopadne masakrozna podivana o nemeckej nacistickej lodi Admiral Graf Spee, ktora operovala v juznom Atlantiku. Chvilu trva nez sa filkm poriadne rozbehne, najma treba trpezlivost pri asi 40 minutach uvodnych dialogov. kazdopadne to prave pride v strede a najma na kjonci filmu, kedy som sa nevedel odlepit od stolicky - ta bitka potom je masaker sam o sebe, tak dobre natocenu bitku som nevidel, ze nepamatam. Slapu dobre aj herci, konkretne John Gregson /nejdelsi den/, Anthony Quale /vsechno co jste kdy chteli vedet o sexu ale bali jste se zeptat, Orel pristal, Mackennovo zlato/, Jack Gwillim /Thunderball/ a videl som aj mladeho Christophera Lee /Saruman z trilogie Lord of the Rings, The Devil Rides Out/. Bez debaty kult, tuna hodne podceneny : 94 % (06.11.2018)

Hmmm, co ja viem, ale moc ma to neoslovilo. V prvej polovici filmu sa odohrala nejaka bitka na mori, ale ze by to vyzeralo skvele, to sa zas neda povedat. A druha cast filmu sa zamerala na pristav, kde sa doplavila poskodena lod Graf Spee. Tu v neutralnych vodach na nu cakali britske lode, aby ju mohli potopit, ked znova vyplava na sire more. Koniec filmu bol ale uplne iny, ako si najprv mysleli Briti. Celkovo ma tento film nepresvedcil, ze by ma to nejako extra bavilo. (22.09.2011)

Námořní válečný příběh založen na skutečné události obsahující na padesátá léta luxusní bitvu válečných lodí. K tomu nádherné scenérie, které se zase až tak často nevidí. Technická stránka je sice viditelná, ale ve své době se to jinak nedělalo. Scénář se snaží přiblížit onu událost co nejlépe a zároveň v té nejjednodušší formě k řádnému uchopení podstaty věci a to se podařilo. Synonymem je pevné tempo ukazující vše patřičné k přiblížení života námořníků a důstojníku na lodi. Zábavná forma navíc dokáže udržet diváka po celou stopáž. Svým způsobem by se dalo říct, že je celý koncept pojat hraným dokumentárním stylem, ale je samozřejmě jasné, že k realitě to má hodně daleko. Převyprávění historického okamžiku v této formě však postačí a film jako takový, i přes určité nepatřičnosti, které se nevyhnou žádného filmu, lze považovat za jeden z lepších. (15.10.2022)

Jeden z mnoha ne zas tak známých válečných filmů roku 1956. Bitva u La Plata je podle skutečné události takže tomu těžko můžu moc vyčítat. Je to zkrátka britský válečný film bez větších hereckých jmen a s britsky suchým, dokumentárním způsobem natočení. První hodinka je dramatické pronásledování německé lodě, okořeněná gentlemanským vztahem britského a německého kapitána a je to docela slušné. Jenže následná bitva je natočená naprosto nezajímavě, v podstatě z ni nepochopíte proč Britové prohráli a následná dohra v Urugyai je bohužel už celkem nudná a o ničem. Zkrátka čistý průměr. (01.09.2020)

K mému zájmu o námořní boje druhé světové války mě přivedly knihy Miloše Hubáčka a první z nich byl svazek Moře v plamenech, jehož úvodní obsáhlá kapitola pojednávala o honu na panzerschiff Admiral Graf Spee. Miloš Hubáček psal literaturu faktu opravdu poutavě, nešetřil detaily (proto jsem si jeho knihy tak oblíbil) a já můžu konstatovat, že se britští filmaři pevně drželi faktů, od nichž se odkláněli jen ve chvílích, kdy zobrazovali výsledky britské palby. Oba lehké křižníky mohly německému korzárovi způsobit maximálně ztráty na lidech, poškodit dřevěné součásti lodi, lehce pancéřované části nástaveb a zle poničit nátěr. Komodor Harwood měl tedy štěstí v tom, že byl kapitán Hans Langsdorff sice skvělým korzárem, který navzdory všem očekáváním dodržoval konvence v tomto oboru, na druhou stranu se ale ukázalo, že v ostrém boji ve většině ohledů selhal, protože se před zahájením bitvy, v jejím průběhu i po ní nedopustil jen jedné chyby, ale spáchal jich celou řadu. Pokud jde o použitá plavidla, cítil jsem se dost zvláštně. Jasně, Admiral Graf Spee dopadl, jak dopadl, jeho sesterské lodě naplnily svůj osud na Baltu, takže skutečný vzhled německého korzára může divák vidět jen na fotografii v kapitánově kajutě, proto ho ve filmu suploval poněkud přerostlý americký těžký křižník Salem třídy Des Moines, u něhož se tvůrci ani nesnažili zakrýt jeho kódové označení. Podobně to dopadlo s Exeterem, který podlehl přesile v Jávském moři a jehož sesterská (ale vzhledově odlišná) loď klesla ke dnu u Kréty, takže ho Britové museli nahradit lehkým křižníkem; stejně dopadl i Ajax (sešrotovaný v roce 1949) a jediným původním účastníkem bitvy tak byl v době natáčení Achilles, i když i on už postrádal dělovou věž X (odstraněnou v průběhu války ve prospěch navýšení protiletadlové výzbroje). Posila v podobě těžkého křižníku Cumberland byla sice původní, ani tento veterán už ale neměl věže svých 203 mm děl, protože už měl svou poválečnou podobu experimentálního dělostřeleckého plavidla. Šmarjá, jsem zase odbočil ke svým zájmům; musím každopádně uznat, že Britové dělali, co mohli, aby vzdali čest svým hrdinům, neváhali ani ocenit kvality svého protivníka a za to si u mě zajistili respekt i čtvrtou pěticípou. / Poučení: Modernější verze příběhu Davida a Goliáše, která je, na rozdíl od svého pohádkového předchůdce, pravdivá. (14.07.2023)