Chvění 4: Začátek legendy

Překvapivě celkem povedený díl s atmosférou divokého západu. Není již čím moc překvapovat a tak se klade důraz především na příběh, ve kterém si hrstka obyvatel jednoho zapadákova pozve k ruce nájemného pistolníka. Jak to celé dopadne anebo spíše co prožívali prapředci Burt Gummera v boji proti Drapákům se dozvíme zde. 50% (14.11.2013)

No, viděl jsem nějaký záběr, kde nějací kovbojové a jeden stařík večer tábořili u ohně a napadla je nějaká ze země vyskakující (či případně jen vylézající) zmutovaná želva, která jim tam nějak podkopávala nohy a pak je vtáhla (nevim jak) do země (aspoň myslin). No prostě to byla blbost a nedivím se, že z celýho filmu jsem pozorněl sledoval nějakých dvacet procent. (12.06.2005)

Dlho som rozmýšlal, ako sa mám k tomuto filmu postaviť. Má to veľa hluchých miest a ešte sa to aj odohráva ďáááleho pred rokom 1990. A to sa nemalo. Graboidi sa však po prvý raz objavili až v roku 1990. Tak čo to má potom znamenať? Mimo iného to na mňa celé pôsobí nejak lacno ale ešte že tam dali Punt gun. Tá udržala film ako tak nad vodou. (03.02.2016)

Kvalita série Chvění klesá od dílu k dílu. Děj čtvrtého Chvění se přesouvá v čase, což je určitě krok trochu zpátečnický, protože tenhle díl nenabízí nic moc nového co se proměny červů a vynalézavosti zabíjení týče, ale zároveň to vůbec není takový děs, jak zde mnozí uživatelé píší. Michael Gross se vrací, tentokrát jako o několik generací starší Gummer a jeho povaha je naprosto rozdílná od té v předešlých dílech. Tenhle Gummer bohužel působí nudně, narozdíl od jeho militantního potomka. No, i po tomto díle mám sérii Tremors moc rád a milerád si někdy dám rekapitulaci. Nad první díl ale samozřejmě není. (07.12.2011)

„To je kruté.“ – „Sú kruté časy, zlato.“ Po príšernej trojke, kde zúfalí tvorcovia prišli s prdiacimi tremorsmi, to už horšie asi byť nemohlo. Pochopili to aj producenti a tak je štvorka westernový prequel. Síce ani teraz neprídeme o maskota série Burta Gummera (prepáčte, HIRAMA Gummera) alias Michaela Grossa („Nebol som na koni od šiestich a vlastne to vtedy bola ťava.“), ale tentokrát je o čosi „umiernenejší“, takže sa to dá zvládnuť. Keďže mám slabosť pre hororové westerny, lebo je ich na svete asi tak päť a pol, vychutnal som si prašnú atmosféru. Pravda, horor to vlastne už príliš nie je a prekvapiť to tiež neprekvapí (obyvatelia mestečka sú kusy, aké podľa príručky „5 pravidiel, ako napísať najpriemernejší scenár kinematografie“ neumierajú – žena, dieťa, verný ázijský párik, komická postavička). Potešil ma „návrat k pôvodným hodnotám“ (v snímke útočia len „klasické“ tremory). Dal by som opatrnejších 60%, ale už ma táto séria začína nudiť. (28.05.2011)