Místnost sebevrahů. Hater

Komasa se docela činí. Poté, co si mohl domů odnést alespoň nominaci na Oscara, tak má na kontě pokračování svého asi nejznámějšího filmu, které dopadlo v celku lépe. Spíše asi protože nejde o nějaké trochu emařské a nic neříkající drama, které je čistě psychologické dílo, kde jsou problémy puberťáků, které mohou dost nelibě vyeskalovat. Zde máme z ničeho nic film, který vypadá stejně, rozjíždí se stejně, ale nakonec má mnohem tvrdší, silnější a větší poselství. Příběh zhrzeného chlapce, který se rozhodne mstít trochu zvláštním způsobem. A to tím, že rozvrátí celou společnost. A tak nějak je zajímavé, že se film věnuje docela dost do teď nekonkrétní problematice placených trollů, což je velmi zajímavé překvapení. Film se stále v nějakých částech rozjíždí a nebo jede trochu pomaleji a mdle, ale člověk je schopen to na konci docenit kvůli celkovému vývoji postavy i situace. Člověk se trochu i pozastaví na opět odkazem na starý díl, kde se postavy dorozumívají skrze nějakou hru, což je v celku zvláštní a možná trochu laciné, ale je to forma originální reprezentace. Film ani tolik nemá s místností sebevrahů nic moc společného, ale člověk cítí odkaz. Situace i ve společnosti se změnila a možná to právě chtělo natočit takovýto film. Dokázal bych si i představit, že Komasa přijde jednou s dalším dílem. Ale možná si budeme muset počkat dalších deset let. Než se zase změní situace a něco se bude muset dít. Jisté je, že další film od Komasy bude mít dost lidí v hledáčku. A proč by ne? Za posledních deset let nenatočil nic, za co by měl být vyloženě kritizován. A za dva roky natočil dva velmi uznávané filmy, a má za sebou nominaci na Oscara. (27.09.2020)

Že bych měl náladu hned po ránu na politiku se říct nedá (nic jsem o filmu nevěděl), čekal jsem úplně něco jiného, ale zklamaný vyloženě taky nejsem. Poláci jsou vlastenci jako svině, to už dávno vím, takže mě nic nepřekvapilo. Natočeno pěkně, Maciej Musiałowski zahrál na jedničku. Finále slušné. Ale nic, co bych chtěl vidět znovu. (27.09.2020)

Bizardná ukážka sociopatizmu a zneužívania sociálneho marketingu skrz najpovolanejšie komunikačné prostriedky dnešnej doby. Vždy si cením, keď je film sám o sebe postavený na inovatívnych vzorcoch a funguje na kvalitnej paralelnej substancii a zaujímavý je vo viacerých rovinách, ktoré by sa dali samostatne rozviesť. Svet Tomeka je virálny a fantaskný a pritom tak blízky súčasnému svetu prepojenia reality a sociálnych sietí. Možno menšie nedostatky preexponovanosti a prekombinovanosti nahrádza nápaditosť a vnemovosť, ktorá z diela doslova srší. (26.09.2020)

Určitě to není špatný film, ale osobně u mě bohužel dojel na víc věcech: hodně nesympatická hlavní postava, úmorná délka více než 2 hodin, dějově mi to místy přišlo hodně nevěrohodné, a konečně mi i vadilo, že se v tom filmu nevyskytuje jediná hezká holka (tím má být mj. řečeno, že nechápu, co Tomasz viděl na Gabi). Závěrečné titulky jsem přijal dost s povděkem. Poláci umí, ale v tomto případě mě to bohužel minulo. (03.10.2020)

Polská kinematografie je hodně jinde a čeští patlalové můžou jen tiše přihlížet. My bohužel nemáme tvůrce, kteří by měli schopnosti natočit film světového formátu se společenským přesahem. Komasa suverénně prezentuje téma, na které v Česku nikdo nemá mozkovou kapacitu a netroufnou si ho řešit ani investigativní novináři. Herci jdou na dřeň a temné finále je peklo. (07.04.2023)