Místnost sebevrahů. Hater

Po Corpus Christi, což je naprosto vynikající předchozí film režiséra Komasy, jsem si říkal, že ho musím sledovat. Ten chlap má fakt talent a cit pro postavy a na relativně malém prostoru umí rozehrát velké divadlo. No a musím říci že jeho další film je taky vynikající, byť je úplně jiný. Velkou část filmu jsem vlastně moc nevěděl, s kým z této plejády postav bych měl vlastně sympatizovat. Tomek je ze začátku i docela sympatickej kluk, kterej má prostě smůlu a navíc je tak trochu obětí chudoby. Jenže, ne vše je tak, jak se na první pohled zdá. Postupná gradace filmu a skvélá práce s postavami mě hrozně bavila a konec to celé jen orámoval. Letos asi nejlepší film, co jsem zatím viděl. 5* (13.03.2021)

Do nejmenších psychóz, kurvovství a hovadismu vypiplaný dramat państwowy, ve kterém opravdu není ke komu přilnout. Na straně jedné totiž stojí famózně zahraný, mimořádně slizký bezemoční sociopat, na té druhé pak překorektnělý sluníčkářský buzerant a zkurvený populistický vítač, jejichž interakce ovlivňují vychcaná Sórošovic famílie a katalogově odporná, bezskrupulózní paní Novotná z Burakryjów. Tedy něco, jako byste se v kulisách cigánské demonstrace za ztrojnásobení sociálních dávek museli rozhodnout, jestli fandit přihlížejícím tupým skinhedům nebo vypatladným levicovým smažkám z Antify. S takto rozdanými kartami dobro prostě nezvítězí, tedy nezbývá, než se prostě kochat dokonale napsanými patopostavami a promakaným dějem plným animálního zmrdství, morální pokřivenosti a šosácké debility. Zároveň také mrazivé memento pro nadcházející digitální degeneraci o zhoubném vlivu a dezinformační moci cíleně ovcujících asociálních sítí a internetů na jakékoliv kritické myšlení. Zajebisty Komasa! (03.09.2020)

Komasa se docela činí. Poté, co si mohl domů odnést alespoň nominaci na Oscara, tak má na kontě pokračování svého asi nejznámějšího filmu, které dopadlo v celku lépe. Spíše asi protože nejde o nějaké trochu emařské a nic neříkající drama, které je čistě psychologické dílo, kde jsou problémy puberťáků, které mohou dost nelibě vyeskalovat. Zde máme z ničeho nic film, který vypadá stejně, rozjíždí se stejně, ale nakonec má mnohem tvrdší, silnější a větší poselství. Příběh zhrzeného chlapce, který se rozhodne mstít trochu zvláštním způsobem. A to tím, že rozvrátí celou společnost. A tak nějak je zajímavé, že se film věnuje docela dost do teď nekonkrétní problematice placených trollů, což je velmi zajímavé překvapení. Film se stále v nějakých částech rozjíždí a nebo jede trochu pomaleji a mdle, ale člověk je schopen to na konci docenit kvůli celkovému vývoji postavy i situace. Člověk se trochu i pozastaví na opět odkazem na starý díl, kde se postavy dorozumívají skrze nějakou hru, což je v celku zvláštní a možná trochu laciné, ale je to forma originální reprezentace. Film ani tolik nemá s místností sebevrahů nic moc společného, ale člověk cítí odkaz. Situace i ve společnosti se změnila a možná to právě chtělo natočit takovýto film. Dokázal bych si i představit, že Komasa přijde jednou s dalším dílem. Ale možná si budeme muset počkat dalších deset let. Než se zase změní situace a něco se bude muset dít. Jisté je, že další film od Komasy bude mít dost lidí v hledáčku. A proč by ne? Za posledních deset let nenatočil nic, za co by měl být vyloženě kritizován. A za dva roky natočil dva velmi uznávané filmy, a má za sebou nominaci na Oscara. (27.09.2020)

Je to perfektně natočený a zahraný, ta mimická drobnokresba představitele hlavní role byla vážně nevídaná a úplně nejlépe to vystihuje závěrečná scéna u rodinného stolu. Překypuje to nápady a motivy a já snad poprvé v životě trestám tvůrce filmu za to, že měli ve filmu těch kudrlinek moc. Tomek je všechny nakonec obsáhnul, se všemi zúčtoval, nemám pocit, že by na někoho zapomněl, i když svoje aktivity rozjel na sto světových stran, ale hrozně mi z toho čouhal film, reality v tom pro mě bylo pomálu. Přesto je Hater další hmatatelnou ukázkou toho, jak vyspělá je v současnosti polská kinematografie. (26.03.2021)

Bravo Polsko! Tohle je opět absolutní režisérská pecka nejen Jana Komasy, ale celého polského filmového sboru. Jan Komasa tady volně navazuje na Místnost sebevrahů z roku 2011 a opět nám, i když trošku jinak, ukazuje, jaké nebezpečí na internetu může číhat pro každého z nás. Příběh je takřka geniálně vykonstruovaný. I když víte, k čemu se schyluje, stejně jste na konci totálně v šoku. Navíc se tu asi zrodila další polská herecká hvězda. Maciej Musiałowski toho svého introvertního psychopata zahrál totiž geniálně. Má takovej ksicht hajzla, kterého byste v temné uličce nechtěli potkat. Na plátně ale s radostí... (06.11.2020)