Místnost sebevrahů. Hater

Určitě to není špatný film, ale osobně u mě bohužel dojel na víc věcech: hodně nesympatická hlavní postava, úmorná délka více než 2 hodin, dějově mi to místy přišlo hodně nevěrohodné, a konečně mi i vadilo, že se v tom filmu nevyskytuje jediná hezká holka (tím má být mj. řečeno, že nechápu, co Tomasz viděl na Gabi). Závěrečné titulky jsem přijal dost s povděkem. Poláci umí, ale v tomto případě mě to bohužel minulo. (03.10.2020)

Film, který ve vás vyvolá jen zhnusení nad totálně nechutnym hlavním hrdinou, který si postupně omotává všechny ostatní postavy kolem sebe až do šíleného finále. Maciej Musialowski to zahrál takovým způsobem, že vám z toho leze mráz po zádech. Film, který nemá kladného hrdinu. Jen záporné a všichni se chovají slizce. Patologický thriller o možnostech současné digi doby, ze kterého vám dobře nebude. 80% (12.03.2021)

Recenze na polský film The Hater (Místnost sebevrahů. Hater): Hrozně bych si přál, aby se mi to líbilo víc, protože atmosféra je úžasná, scénář je skvělý a hlavně je to mind-games film, které mám tak rád, nicméně bohužel tomu chyběla jiskra a větší smysl. Hlavní představitel je jednoduše vynikající herec – a to jak ve filmu, tak ve skutečnosti, dokázal inteligentního mstivého psychopata ztvárnit na jedničku, ovšem pořád mi tu scházelo něco, o co by protagonistovi šlo, kromě tedy té jeho vysněné dívky, něco hmatatelného, k čemu by v průběhu filmu výrazněji směřoval, co by mu nakonec všechny ty jeho brikule přinesly. Nic takového tam však naneštěstí nebylo, sice nakonec – pozor mini spoiler – získal tu vytouženou holku, ale to je asi tak všechno a after all nedává vůbec smysl, proč by dělal to, co dělal, co by z toho měl, kromě vlastního potěšení. Tím pádem působí The Hater hrozně neuceleně, jako by sledoval jednotlivé akce a reakce, které mezi sebou spojuje jen hlavní protagonista. Film je promyšlený kolotoč událostí, které ale nikde nezačínají a ani nikam nevedou. Prostě se jenom dějí. A s tímhle já se nemohu smířit, ne ve filmu, jenž by přitom docela klidně mohl být jedním z mých nejoblíbenějších. Strašná škoda. (13.05.2022)

Názorná demonstrace moci, které se v dnešní digitální době může chopit prakticky kdokoliv. A pokud je to zamindrákovaný všeho schopný sociopat, jako v tomto případě, může to mít nedozírné následky. Tady asi není o čem. Komasou brilantně zrežírované a Musiałowskim natolik famózně zahrané, že mi z něho bylo fyzicky špatně. Poláci mě zase dostali. 100% (11.09.2020)

Nerozumiem, čím to je ale v poslednej dobe mám naozaj šťastie na filmy, ktoré sú a rozvíjajú sa úplne iným smerom, ako som očakával. (Možno to v tomto prípade bude tým najdebilnejším popisom, aký som za dlhú dobu videl a pod ktorým som si predstavoval čosi úplne iné). Miestnosť samovrahov. Hater (ach ten názov) je snáď jedným z najlepších filmov stvárňujúcich sociopatickú myseľ (mladého) človeka. Podobne dobre sa podarilo stvárniť a obsadiť Todovi Phillipsovu Jokera Phoenixom. Musialowski je totižto bravúrnym objavom a zrovnania k fantastickému a omnoho skúsenejšiemu Phoenixovi sa vôbec nebojím. Pod režisérskou taktovkou Jana Komasy (Corpus Christi) je zrejme radosť hrať, nakoľko môžeme hovoriť hneď o niekoľkých úžasných výkonoch. Komasa je vychádzajúca režisérska osobnosť Polskej kinematografie, avšak dovolím si tvrdiť že svetového formátu. Ak bol Corpus Christi príliš lokálnym filmom a nemal ambíciu byť aj komerčne úspešným vo zvyšku sveta, Miestnosť samovrahov. Hejter je už úplne iný príbeh. Problematika polarizácie spoločnosti na pravicu a lavicu, konzervatívcov a liberálov, nazi-extrémistov a ultraliberálov a problematika dezinformácii na sociálnych médiách a nasledovný vplyv na spoločnosť ako takú, či chorú myseľ istých typov osobností sú skrátka natoľko celosvetovo aktuálne a zaujímavé, že film má (alebo mal) rozhodne ambíciu byť úspešný aj v zahraničí. Komasa ponúka pohľad do tohoto sveta skrz oči hlavnej postavy, ktorá je zároveň pozorovateľom a sprostredkovateľom rôznych protichodných názorov a napokon i hýbateľom deja. Komasa sa opäť ponoril do hĺbky mysle človeka a jeho postavy sú plnohodnotnými živými postavami a nie oba figúrkami na šachovnici šikovného rozprávača. Poliaci vládnu kinematografii strednej i východnej Európy a zrejme ich ešte dlho nikto nedobehne. Neostáva iné než tešiť sa na ďalší Poľský film ktorý mi príde pod ruku. (P.S. - to že som film takéhoto rázu spoznal vďaka Netflixu ma veľmi príjemne prekvapilo) (25.03.2021)