Paparazzi

Neznesiteľne trápna slátanina. Tak by sa dal charakterizovať tento pokus o thriller a kritiku remesla bulvárných novinárov zároveň. Čo som sa veľmi čudoval, keď som zistil, že ho produkoval Mel Gibson. O čo ide? Nová hviezda akčných filmov Bo Laramie má problém aký má väčšina hereckých hviezd: zasadli si na neho bulvární novinári. Pri jednom incidente mu spôsobia autonehodu, pri ktorej upadne do kómy jeho malý syn. Tak sa rozhodne pomstiť. Nemôžem pochopiť ako mohol Gibson zveriť takýto projekt amatérskemu režisérovi-kaderníkovi Abascalovi. Veď už ten námet bije do očí. Abascal natočil túto frašku tak otrasne, že je veľmi ťažké ju dopozerať do konca. U niektorých scén sa až chytáte za hlavu ako sú debilné. Napríklad Cole Hauser tu ako akčný hrdina hraje vo filme s názvom "síla adrenalínu". Čo to má byť? veď takéto filmy frčali v 80tých rokoch, dnes by po nich ani pes neštekol. Ďalej tu napríklad fízli vypaľujú datá svedkom na dvdčka. Pripadá vám toto normálne? navyše majú na počítačoch windows 95. Je vidieť že tvorcovia tohto paškvilu notne zaspali dobu. Ešte k tomu neviem pochopiť že prečo je tu hlavný hrdina taký borec a ostatní taká chátra. A prečo by som mal fandiť hrdinovi, ktorý sa v priebehu filmu stane de facto brutálným vrahom? Navyše retardovaný detektív nad vraždami pisálkov len mávne rukou a nechá to tak, pritom má k dispozícii bezpočet dôkazov proti nášmu anti-hrdinovi. A keď už film stojí za hovno, tak sa tvorcovia snažili dostať do filmu ako náplasť čo najviac cameo úloh s hercami ako Vince Vaughn či Chris Rock. Tento film je absolútna strata času. Chodte si radšej na pivo než aby ste pozerali tento humus. (04.12.2011)

Hereckým hvězdám v čele s Melem Gibsonem asi došla trpělivost a rozhodli se, že si to se svými nepřáteli číslo jedna vyříkají místo u nekonečných soudních sporů pomocí jim nejbližšího dostupného prostředku - filmu. Ať už chtěl producent Mel Gibson po scénáristovi Forrestu Smithovi a režiséru Paulu Abascalovi cokoliv, tak výsledek je dosti rozpačitý. Nevázaný thriller, okořeněný špetkou akce a celý obalený atmosférou hustého moralizovaní na téma, na kolik si člověk může dovolit upustit ze svého soukromí. Smithův příběh je příšerný, ale to se dalo čekat. Do hlavy mi však neleze jiná věc. A tou je fakt, že paparazziové jsou vylíčeni jako ti největší parchanti na světě, kteří čestným, mravným a s nejlepšími úmysly všekonajícím hvězdám jenom zasírají jejich život, likvidují jejich pracovní úspěchy, které si tak poctivě vydobyly. Bo Lamaire je ztělesním všech ideálů hollywoodského herce, kterého na stránkách (reálného) bulváru nenalezneme. Spořádaný rodinný život, práce akčního hrdiny mu jde od ruky, takže když se ve druhé polovině filmu změní v nelítostného boha pomsty, tak proč mu nefandit? Svoje chování, které vede krvavou cestou nelítostného souboje se zlodušskými paparazzi, nemusí téměř nijak odůvodňovat. Vždyť jde o blaho jeho rodiny. Nevadilo by mi to, násilí vidím ve filmu každý den, tak proč to najednou vytýkat Paparazzimu ? Protože pokud chce Smith s Abascalem najednou tak mermomocí moralizovat nad (pro herce toliko závažným) tématem svého soukromí, tak by si měli na věc utvořit jeden souvislý názor a rozebrat jej ze všech stran, včetně té "druhé". Takhle zůstal výborný nápad ležet pod nánosem bahna, kterému se říká neobjektivnost. A to si hvězdy asi neuvědomují, že díky těmto lidem získali podstatnou část své slávy a popularity. Ale pardon, ony se ti paparazziové dělí ještě na ty hodné a ty zlé, že? (15.06.2005)

Rádoby cool "akčný thriller" pre nenáročných videodivákov. Pre zbehlého kinodiváka so štipkou vkusu iba béčkovito klišovitá, logicky deravá a realitu si vlastným pravidlám prispôsobujúca nenávistná pomsta papparazziom. Tupá zábava v duchu akčňákov z osemdesiatych rokov, zasadená do estetickejšieho prostredia filmového šoubiznisu. Kráčajúca skala sa aspoň na nič nehrala, neprodukoval ju Mel Gibson a necameovali v nej žiadne hviezdy... **1/2 (13.04.2005)

Kromě toho - že se hlavní hrdina choval jak totální kretén, vyšetřovatel nemlich stejně, kvartet fotografů (sorry: co mapujou "realitu") byl na poblití a celý to bylo úplně debilní - to vlastně shledávám napínavým skorofilmem. A navíc, abych nezapomněla, jsem se seznámila s dalším umělcem z rodiny Baldwinů. (06.07.2012)

Ze začátku to vypadalo, jako by se tvůrci snažili o psychologické drama, ale za chvíli si to rozmysleli a rozhodli se pro pokračování Přání smrti bez Bronsona. Scénář je, bohužel, plný mezer a dopodručuji tedy nad ničím nepřemýšlet. Na druhou stranu mě pobavila celá plejáda hvězd, která se v něčem takovém mihla a má to i odpovídající stopáž, proto to nadprůměrné hodnocení. (25.04.2005)