Jistě, pane premiére

Je příjemné zjištění, že pokračování mile cynického seriálu Jistě, pane ministře neztratilo nic z kvalit svého předchůdce. Vtipy neztratily nic ze své štiplavé chytrosti a místy nevím jestli se mám smát, nebo smekat scénáristům, za geniální charakteristiku politického prostředí. Vlastně mě napadlo jak málo by stačilo k tomu, aby se tento sitcom stal z komedie dramatem. Stačilo by jen vyměnit herce, nařídit jim herecký projev ala kamenná tvář a seriál by klidně mohl být smutným politickým thrillrem. Naštěstí je "premiér" natočen tak, že může divák vysmát nejen účinkujícím postavám, ale i jejich reálnám protějškům ze skutečného politického života. (25.06.2010)

Pokračování absolutní klasiky žánru, kterou v podstatě vytvořila první série, je opět neuvěřitelně suché, vtipné, sarkastické a vychytané. Nigel Hawthorne je pro mě hlavním hrdinou obou sérií, a lze jen strašně litovat předčasné smrti Paula Eddingtona, protože tento seriál by zcela jistě unesl ještě jedno pokračování. Nadčasovost příhod z vrcholných pater britské (a evropské) politiky je až mrazivá. (09.02.2010)

Je to strašná prdel!!! Jim je premiér právě proto, že je nejpitomější, stejně jako u nás. Dabing skvělý. Hlavní herci skvělí. Ale co víc? Vedlejší roli hraje jistý sir Francis z ministerstva financí. Jak kdybych viděl toho komunistu Johna, mýho šéfa z komunismu. Naprostý křivák. Další vedlejší postava je sir Arnold, jeho inteligence je bezměrná. Bravo Angláni, to se vám teda povedlo, už jsem to viděl 4x a pořád to baví. (17.10.2021)

Přestože se v pokračování Jistě, pane ministře styl humoru moc nezměnil, je v lecčem odlišný. Vše vlastně vychází z povýšení Hackera z ministerské funkce do úřadu premiéra. Jednotlivé díly se tak zabývají větším rozsahem politik, nikoli pouze úzkou oblastí administrativy a dalších agend mnohdy nelogicky přidělených Hackerovu ministerstvu. Premiér navíc nemusí svá rozhodnutí přizpůsobovat politické linii výše postaveného politika, tudíž je jeho konání mnohem volnější. Ale především, vzhledem k silnější pozici premiéra vůči siru Humpreymu, než měl jako ministr, dává Hacker státní správě mnohem častěji pořádné kapky. Jen nevím, jestli je seriál po těchto změnách vtipnější. Spíše je to stejné, ale o trochu víc mě přecejen baví ministerská verze sitcomu. (02.01.2012)

Pokračování Jistě, pane ministře není tolik vtipné jako původní seriál a rozhovory Hackera s Humphrym mají pořád stejné vyústění. Ale to nevadí, protože to je pořád výborně udělané. Postupem času mi přišlo až děsivé, jak se ustrašený, ale v jádru dobrácký Hacker stává stejně manipulativním amorálním šmejdem jako je Humphry. Nakonec přišel o všechny svoje morální hodnoty a zůstala jen chuť po moci (či si udržet místo) skrze popularitu. Tohle už nebyla hra kočky s myší, ale hra dvou koček, i když ta která byla ve státní správě mnohem déle měla přirozeně většinou navrch. Občas mi bylo líto Bernarda, ten si jako jediný z hlavní trojky zanechal svědomí, snažil se svoji práci dělat poctivě jak jen mohl a často na to málem sám doplatil. (10.09.2014)