Exodus

Pozadie vzniku štátu Izrael formou výpravnej epopeje klasického hollywoodskeho strihu. Niekoľko silných miest nestačí pokryť rozpačitosť výsledku spočívajúcu v odťažitom spracovaní príbehu a postáv a nasilu pridanej ľúbostnej línii. Emočný chlad vanúci z filmu zrejme vyvolali aj medializované spory medzi režisérom Ottom Premingerom a Paulom Newmanom (podáva dosť nepresvedčivý herecký výkon) počas nakrúcania. Na druhej strane ide o zaujímavú dejepisnú obrázkovú čítanku, ktorej nevadí ani takmer 3 a 1/2 hodinová dĺžka. Film prostredníctvom príbehov postáv z lode, ktorá za pomoci triku a medzinárodnej publicity preplaví 600 Židov z cyperského internačného tábora do Palestíny, predstaví odbojové hnutie za vznik Izraela. Nevyhne sa pri tom ani kontroverznému fanatickému spôsobu boja Židov za nezávislosť (teroristické bombové útoky na britské civilné aj vojenské objekty). 70% (28.11.2005)

O této době, myslím, moc filmů není a je to škoda, zvlášť když to bylo Československo, kdo rozhodujícím způsobem přispěl ke konečnému vítězství Židů. Škoda, že tento film až moc často hraje na strunu sentimentu, chvílemi je až kýčovitý (scéna pohřbu), dramatické momenty moc dramatické nejsou, a když už to vypadá na drama, jako by si s tím nevěděli rady a nechali to jen tak vyšumět. Nebylo to vyloženě špatné, ale rozhodně by se z takového námětu dalo dostat víc. (08.10.2007)

Preminger sťa žid sa odhodlal k mimoriadne závažnej téme, bohužiaľ, s jasne vyprofilovanými stanoviskami a dejovými líniami. Čo by dali Palestínčania desiatky rokov zato, aby žili slobodne vo vlastnej krajine a bez teroru. Keby im pustím tento film, väčšina by pohŕdala a ja by som sa im vôbec nečudoval. Film je situovaný k určitej premise, nejakému zámeru, ku ktorému sa celý štáb postupne dopracuje, lenže spôsobmi, akým sa k tomu pomaličky dostáva sú pustou prvoplánovosťou. Miesto skutočného zákulisia nám tu ponúkajú akademické zákulisie s pozlátenými názormi a selektívnym humanizmom, ktoré mi v mnohých prípadoch lezie krkom. Vôbec sa nedostaneme k agresívnej sionistickej otázke a k podlým plánom elít pri vzniku tohto židovského štátu. Tam už je ale evidentne akési status quo... Aspoň že sa často a v dlhých záberoch vedú dialógy, nevyznie to až tak gýčovo. Aj výprava je super. (06.09.2015)

Svojí délkou ideální snímek na silvestrovský večer. Dějově rozvleklý, ale s řadou zajímavých momentů a několika idealistickými myšlenkami (jednoho dne budou muslimové a židé žít společně bez svárů). Hudba, jež mnohé scény doprovází, je velice zdařilá. Nad všemi klady snímku ovšem vyčnívá herecký výkon Paula Newmana, který opět potvrdil své výjimečné kvality. Dát 3*, měl bych pocit, že Exodu křivdím, takže neváhám a dám 4*. (01.01.2015)

Dějepisný exkurs do období vzniku židovského státu. 1) Poněkud schématický, melodramatický a deklamativní...proto i lehce nudný úvod do moderních dějin státu Izrael zřejmě, jak mnozí říkají, nedosahuje kvalit o dva roky dříve vydané knihy, přesto však je to zajímavá podívaná. Film jasně straní Židům, což je třeba mít na paměti, ale nemyslím si, že by to snižovalo jeho výpověďní hodnotu. 2) Všechna uspokojující řešení historicky vzniklé situace na Středním východě jsou dnes pravděpodobně nemožná a velkorysosti, moudrosti a odpuštění k překonání mnoha desítek let vzájemných křivd se rovněž nedostává...tím spíše, že situaci zneužívají další síly ke svým politickým zájmům (palestinský problém například). 3) Zaujal mě okouzlující 35letý Paul Newman, byť se tu herecky zrovna nepřetrhl. 4) Nejvíce mě ovšem dostal sen horkých erotických nocí 21letý Sal Mineo (mladý terorista Dov Landau), jeden z prvních významných herců v USA, kteří se nakonec k homosexualitě veřejně přiznali. 5) Za povšimnutí stojí i nádherná hudba 39letého Ernesta Golda. Na dětském táboře mě budila v roce, považte, 1971. Díky ní jsem se na budíček dokonce i těšil. (28.02.2013)