Halloween zabíjí

Halloween z roku 1978 je z dnešního pohledu dost možná nejzásadnější slasher. Jeho významnost nenabouralo ani mnoho pokračování, které kvalitami na původní klasiku Johna Carpentera nedokázali navázat a ani zajímavě pojaté, ale ve finále nepříliš povedené dva díly předělávky od Roba Zombieho. V roce 2018 ovšem přišla změna. Jedenáctý Halloween (pokud počítáme i dva filmy od Zombieho) se totiž rozhodl ignorovat všechny filmy ze série Halloween, které vznikli po jedničce. To znamená, že Michael Myers a Laurie Strode již nejsou sourozenci, Cult of Thorn neexistuje a to platí i o Jamie Lloyd. Halloween po 40 letech poté fungoval jako povedené navázání na původní Halloween, jehož závěr naznačoval, že by se příběh Michaela Myerse mohl definitivně uzavřít. Jenže pro jistotu pootevřená vrátka na konci titulku a především obrovské tržby snímku z roku 2018 to viděli jinak. Nový Halloween se tak ve finále dočká hned dvou pokračování, přičemž před Halloween končí musí přijít na řadu Halloween zabíjí. A opět je vidět Michaela Myerse v této formě radost.   Halloween zabíjí nepřepisuje pravidla slasherů, do uvažování postav se dá opět velmi snadno rýpat a pořád je to především film o maskovaném zabijákovi, který chodí a zabíjí lidi. Vrátil se ovšem tvůrčí v tým v čele s režisérem Davidem Gordonem Greenem, který opět společně s Danny McBridem napsal scénář. V příběhu Halloween zabíjí poté hraje velkou vnímání Michaela Myerse městem Haddonfield. Myers je nově nejen zabijákem, ale také lovnou zvěří.   V Halloween zabíjí především hraje velkou roli nostalgie a ta je velmi příjemná. Už úvod, který naváže na závěr původního Halloweenu je neskutečně silný, dále to podporuje skvělý soundtrack Johna Carpentera, který variuje klasickou Halloween Theme opět v novém kabátě. A pak dorazí spousty známých postav jako Tommy Doyle, bývalá sestra Dr. Loomise Marion či detektiv šerif Brackett. Všichni mají s Myersem společnou minulost a všichni si řeknou, že je načase aby Shape zmizel z povrchu zemského. Pochopitelně to ovšem není snadné a Myers povstane z ohně jako Fénix a vydává se na krvavou čistu.   Halloween zabíjí je hodně brutální. Prostřední kapitola nové trilogie Halloween je v součtu dost možná nejbrutálnější z celé série, kdy se to dá celé bez pardonu nazvat gore festem. Z Michaela Myerse jde nadále skutečný respekt a všechny postavy, které díky němu trpí PTSD se v průběhu Halloween zabíjí pořádně zapotí. A pochopitelně některé z nich setkání s legendárním zabijákem stojí krk.   Halloween zabíjí je pochopitelně prostřední díl nové trilogie. Nemůže se tak uzavřít vše, na osudové střetávání je pochopitelně čas. Jamie Lee Curtis je ve své roli Laurie STrode nadále super, více prostoru poté dostává její dcera Karen v podání Judy Greer a i její dcera Allyson v podání Andy Matichak. Pravidla hry se změnili, Laurie již není brána jako blázen, ale úspěšný prorok. Scenáristická klička spočívající v tom, jak se Michael Myers dostane z hořícího domu možná může být lehce přitažená za vlasy, stačí ovšem jedno vykosení hasičského sboru Michaelem a všechno logické uvažování může jít snadno pryč. Halloween zabíjí totiž nemusí být realistický, stačí, že v rámci slasherového žánru nabízí to nejlepší možné.   Michael Myers podtrhuje status dost možná nejstylovějšího slasherového zabijáka. Halloween zabíjí nabízí lehká vodítka k odhadnutí jeho motivů a toho, jak vlastně může být stále naživu, na tohle vše ovšem pořádně nejspíš odpoví až Halloween končí. I když to bude škoda, protože právě ta tajemnost Michaelu Myersovi dává strašně moc, což dokazuje fakt, že pokračování, které z něj nejdříve udělali bratra Laurie a později vyvoleného jednoho kultu jeho postavě dvakrát neprospěli a ani Zombieho remake, kde byl Michael prodán jako ublížené dítě žijící v bídné rodině nedává téhle postavě tolik jako fakt, že jde prostě o čisté zlo. A tím Michael Myers v Halloween zabíjí je. Bezcitný, neváhající a prostě zlý. Ta postava nic víc nepotřebuje. Kromě povinného kuchyňského nože.   Zapojování známých postav poměrně funguje i přesto, že hlubší úlohu v podstatě nemá. Jen se slušně rozšiřuje mytologie a vysvětluje úvod Halloweenu z roku 2018. Odkazy fungují, vraždy jsou skutečně kreativní. Halloween zabíjí možná do série nevloží nic nového, zároveň jí ovšem nedělá ostudu a bude se společně s původním Halloweenem a Halloweenem z roku 2018 řadit mezi nejlepší filmy s Michaelem Myersem. Green už teď slibuje, že se Halloween končí vydá trochu jiným směrem, což nejspíš bude k prospěchu věci. Halloween zabíjí jako prostřední část ovšem funguje solidně a Michaelovi skutečně nedělá ostudu..... (16.10.2021) (méně) (více)

Je to z mé strany otřepaný hodnotící soud, ale některé franšízy by měly zemřít, protože nedokážou nalézt způsob, jak uchopit ústředního zabijáka. Zatímco z Freddyho anebo Chuckyho se staly popkulturní ikony, které v přiznaně pokleslých dílech slouží ke glosování dějin audiovize, různé reinkarnace Michaela Myerse trápí sebe i své publikum. Výborná halloweenská trilogie (H1 + H2 + H20) uchopila maskované monstrum psychoanalyticky, jako návrat vytěsněného, spojeného s rodinou a traumaty, násilí provázala se sexualitou. Pokračování od čtverky dál - s výjimkou H20, samozřejmě - zase ze slasheru učinila rodinné drama, maskovaný postrach s nožem v ruce se v nich kvůli nadpřirozeným prvkům (runy a tak) proměnil v naprosto běžné nesmrtelné osmdesátkové monstrum ala Jason ze sequelů PÁTKU TŘINÁCTÉHO. Zombieho remaky byly pro změnu hixploatace, ale odvyprávěné z perspektivy a empatické vůči monstru, jeho zázemí i prostředí. V podstatě šlo o origin story o monstrech utvářených společností (HALLOWEEN 1 - Michael, HALLOWEEN 2 - Laurie), což je koncept, jímž se Rob Zombie vzdaloval carpenterovskému pojetí abstraktního zla (kinoverze H1).__________ David Gordon Green se s H2018 jakoby navrátil ke carpenterovskému přístupu, který ozvláštnil mezigeneračním konfliktem, jenž zároveň umožňoval nepřímo glosovat proměny subžánru na příkladu tří různě poučených final girls. HALLOWEEN KILLS, pokračování H1 (´78) a H2018, do toho všeho hází vidle, a to ke konci i doslova: z abstraktního zla, nezastavitelné a ohrožující síly, činí velmi doslovným a tupým způsobem projekci společenských strachů a úzkostí, zjevnou politickou alegorii (vlivu dezinformací, psychologie lynčujícího davu, strachu z jiného jako strach a teror nadále udržující). Jenže celá významová rovina je neokázalá, chytrá a důmyslná asi stejně jako název filmu, který by asi chtěl něco sdělit o společenských fobiích, ale taky by moc chtěl jako první nějak rozpoznatelnou postavu zabít Afroameričanku a brutálním způsobem odpravit dva fakt stereotypně vyobrazené gaye. Přitom jednotlivé vraždy jsou jednou z mála věcí, která tam za něco stojí (nejvyšší body count v historii halloweenské značky). Úmrtí jsou totiž podána jako procházka historií subžánru, upomínající zejména na omsdesátkové slashery. Navázání na poetiku osmdesátek, kdy by nebyla zápletka, pokud by se všichni do jednoho nechovali jako idioti (HK je ukázkový příklad idiot plot), si ale nelze ani náležitě užít. Místo přímočaré zábavy - vrah kydlí idiot(k)y a na konec stane proti final girl - je fokus soustředěn na město a jeho obyvatele jako kolektivního "hrdinu" projevujícího svou monstrozitu (lynč). V rámci subžánru nezvyklá volba, jenže kvůli ní je vyprávění hrozné rozpadlé a rytmicky i co do tempa nevyrovnané: prolog před titulky má podobu štafety mezi několika postavami, poté se stříhá mezi několika vzájemně neprovázanými liniemi apod. Obdivuji ambice, snahu se subžánrem něco dělat, přitom se odkazovat na jeho bohatou historii a snažit se fungovat jako relevantní politický a společenský komentář, ale ve všech ohledech HK selhává. Green a spol. by se mohli podívat na NOVOU NOČNÍ MŮRU, jak se aktualizuje slasher a utváří komentář ke společenské funkci strachu v hororech. Halloween Bores. (17.10.2021) (méně) (více)