Thor: Láska jako hrom

Originální způsob, jak pohřbít jednu z nejzajímavějších postav celého MCU. Tento výtvor má již velmi daleko od kvality původních filmů a působí jen jako křečovitá béčková parodie. Přiznávám, některé vtípky byly skutečně humorné, ale jako celek to vůbec nefunguje a spíše jsem se při sledování propadal hanbou. Už je toho zkrátka příliš a já začínám mít Marvelu vážně plné zuby! Vše, co jsem měl kdysi rád, dávno skončilo. Aneb kde jsou ty časy, kdy byli tvůrci ještě originální a poradili si i s obtížnějšími dějovými zvraty a nebo srdceryvnými momenty? Zlatá éra, v níž byl každý film stále zárukou kvality, je nenávratně pryč! Nyní, jediné co zbývá, jsou akční scény a s nimi spojená zelená plátna. Někdo možná více nepotřebuje... Zvláštní, dlouhodobě jsem za nejslabší kousek považoval vcelku nezajímavý a přespříliš korektní Captain Marvel, přičemž výhledově tomu možná šlape na paty také Black Panther II. Kdo by si byl býval pomyslel, že bude nakonec nejslabší právě oblíbený bůh hromu? Ten je od samého začátku pestrobarevný jako nějaký klaun a nepopiratelně se jako šašek i chová. I proto příběh nemá špetku serióznosti a je vyprávěn velice jednoduchým přímočarým způsobem s přemírou nejrůznějších klišé. Díry ve scénáři by očividně mělo zalátat všechno to trapné poskakování okolo, ale stačí to? (12.09.2022)

Guns N' Roses, barvičky a tuny sebeparodického humoru. Díky závratné rychlosti a nápaditosti jsem si užil snad každou scénu, Waititiho snaha zkombinovat superhrdinské fantasy dobrodružství, kde se řeší poměrné vážně věci (včetně umírání na rakovinu!), s bláznivou komedií, jejímž hlavním hrdinou je směšný pitomec, ale opět funguje pouze v rovině prvoplánové zábavy. Všechny typy scén (od ryze komediálních až po ty emotivní) sice autorský svéráz zvládá ukočírovat se ctí, dramaturgická schizofrennost ale filmu dost podkopává nohy. Baleův potenciálně silný záporák sem pak pasuje asi jako Hrušínského Kopfrkingl do trilogie Slunce, seno. Příště by se měl sympaťák Taika důkladněji rozhodnout, jaký film, respektive žánr, chce vlastně točit. 65 % (16.07.2022)

Já vlastně netuším, jak to hodnotit. Ten film mohl být skvělý, protože ta marvelovská skvělost tam je. Jen bohužel schovaná pod obrovským nánosem tupého pseudohumorného balastu a sraček... Ten film se utopil v trapném humoru a snižování respektu vůči postavám. Záporák mohl být dokonalý, temný, zlý a zlomený, ale místo toho je zobrazen jako vlastní karikatura. Postava Valkýry a Korga je naprosto nadbytečná a projevila se v tom jen Waititiho sebestřednost, protože místo aby ho jen občas využil na odlehčení, tak musí glosovat každý pohyb. Obě tyto postavy narušují snahu o dramatičnost a doslova kazí celý film. Když jsem si odmyslel většinu jejich scén, ten film byl mnohem lepší. Stejně tak zrušit nejméně půlku dementních Thórových proslovů, kdy se jakoby nemůže  vykváknout a smazat pseudovypravěče v podání Korga... Další pekelná věc je počáteční scéna se Strážci galaxie. Proč to pojali takto? Opravdu je z Thora jen trapný namistrovaný panák? Nebo by spíš po finálním boji s Thanosem, kdy mu umřela polovina přátel, byl smutný, zničený, zlomený a pokorný? Někdo prostě nezvládl produkci a Waititi je tak ubohý sebestředný sráč, že posral film, který mohl být skvělý. Jen ten člověk potřeboval uzdu a bič a směrovat ho správným směrem. Zajímavé je, že fanklub tohoto filmu tady čítá 17 lidí za 17 tisíc hodnocení... (28.11.2023)

Komedie o lásce a otcovství. Bavil jsem se, i když má tenhle Thor vyloženě parametry pokračování Prince a pruďase. Možná to bylo díky těm vřeštícím kozám, ale ve chvíli, kdy se o slovo přihlásil Zeus, se mi dost zasteklo po vážnější notě, na kterou hrál Kenneth Branagh. Thor by si po těch dvou Taikových ústřelech zasloužil zase nějaký ten uctivější pohled. (22.07.2022)

Thor je tu ve své nejlepší filmové formě, tedy v té, která je postavená na přepálenosti a humoru, kterým sem tam prostoupí vážná struna. A mě se tenhle přístup k postavě neskutečně líbí a je zde nezměrné množství scén, při kterým jsem se smál jako už dlouho ne. Naštěstí tu fungují i emoce  a není to jen o šíleném bláznění ve stylu mnohem-víc-toho-co-bylo-v-Ragnaroku a díky tomu funguje i gradace příběhu. Technicky nemám co vytknout, ani vypíchnout, je to prostě marvelovka prvního stupně, tedy ta kde funguje tak nějak vše, jen mě moc nebaví, jak si Waititi do svých svých filmů píše čím dál tím větší role, které mě s přibývajícím čase na plátně baví méně a méně, nicméně ve výsledku to problém není a tak nezbývá než zacitovat moudrou kosmírnou kozu a její "AAAaaarrGGHHaaaaaaa" (09.07.2022)