Poslední souboj

Stejným dílem silný film, jak pro mužskou část publika, tak i tu ženskou. Ze začátku možná trochu nemotorně načrtnuté, ale s přibývajícími minutami z toho Ridley Scott pod tlakem vytváří diamant. Jodie Comer a Ben Affleck adepti na spoustu cen. Běžte na to, než Poslední souboj z kin zmizí úplně. Tohle si velké plátno zaslouží. (30.10.2021)

29. prosince 1386 před 635 lety se utkal Jean de Carrouges s Jacquesem le Grisem a Ridley Scott o tom natočil výborné drsně středověké drama pomocí tři pravd. A to Jeana de Carrougese (Matt Damon), Jacquea Le Gris (Adam Driver) a Marguerity de Carrouges(Jodie Comer). Poslední pravda je brána jako pravda nejdůležitější. Toho dne valná část diváků souboje božím soudem fandila Le Grisovi. Část dám pro jeho krásu a šarm, Pierre II d'Alençon (Ben Affleck) mu fandil protože byl lepším leníkem a určitá část davu chtěla kromě rytířského duelu vidět ještě upálení.  Bez abych prozrazoval dohledatelný výsledek střetu, tak bych chtěl napsat, že Pierre II d'Alençon měl mimo jiných potomků Pierre bastarda d'Alençon, pána Aunou - takové pěkného panství - vesnice. Jean de Carrouges měl také více potomků. (29.12.2021)

Opojně opulentní velkospektákl, nechtěně přitažlivý zejména pro diváky z našich lůzrů a hnojů, neboť věrně pojednává o tom, co by se asi tak společensky dělo, kdyby ve 14. století Pavel Liška vyprcal Jágrovi starou, když Jarda zrovna nebyl doma, protože někde kasíroval monarchu a uzurpátora za reklamu na Dyžonské kuře. A jak už to chodí, Jarda, prohlašující se za chitrého, cytlyvého a něšného romatyckého mylovňýka, to chce vyřešit na hřišti, Pavel, prohlašující se za neodolatelného donchujána, kterému se figurantky samy chtivě napichují na kůl, jen tak s mongoloidním výrazem čumí, no a pyjem dotčená pydlooká Margaryta #Onataky, která by měla držet piču u plotny, kojit fakany a starat se, aby nebyl bordel v hradním obýváku, prohlašuje, že jsou oba zkurvení šovinisti a už je akorát tak nejvyšší čas, aby ji nějaký ten zasraný seksuální predátor pasoval na rytířku. Až na to kňučení nad hřadovacími právy tady do kontextu díla hladce zapadá velmi kulantní a originální scénář, protože jeho autory jsou dva snad největší obrněnci současného filmového průmyslu, kteří neváhali nechat se i rovnou obsadit. No chudák Rydly! Naštěstí je to totální frajer. Nejen, že ve třiaosmdesáti rutinérsky zvládl ukočírovat velkovýpravnou historickou fresku, ale DOKONCE!!! i přinutil, snad poprvé v jeho „herecké“ kariéře, jakž takž hrát i doposud zcela prkenného Démona. Eflek naštěstí neměl moc času, asi měl už předtím sjednáno nějaké to neodkladné opíchávání botoxem, tudíž jeho menší role ochrnutého tymolínového slizáka filmu příliš neuškodila a dědu Rydlyho určitě tolik nesral. Docela úsměvně zajímavý je i historický podklad. Ať už to kdokoliv zromantizoval a zesvižnil, jak chtěl, padesátiletý Karůž si tenkrát nabrnknul třicetiletou pannu, což byla na středověk, kdy dodnes obvyklý, klérem dicktovaný společenský vkus běžně velel prcat hlavně třináctky i mladší, už pěkně plesnivá makrela (dnešní analogie zatuchlé šedesátky), o kterou by neopřel kopí snad ani ten nejzoufalejší či nejnasranější sok, protože by se mu pak kluci v šenku smáli. Vlastní souboj, mimochodem opravdu fantasticky udělaný a ani trochu nepřipomínající onu obvyklou skupinu hysterického šermu Bukanýři z Vizovic, se pak fuckticky odehrál mezi šestapadesátiletými geronty, zakovanými do padesáti kil železa. No, já bych řek, že to tehdy až tak svižně asi moc nevypadalo a že by frajeři pošli vyčerpáním nebo na kornatění už při klanění se „dívce“ svých polucí či při uvažování nad tím, kolik tak asi váží válečná sekera. Každopádně se jedná o další úžasný a vynikající Rydlyho historický velkofilm a scénografické orgie, a mně nezbývá, než si závěrem opět stařecky konzervativně a decentně povzdechnout, jaká je to, kurva, věčná škoda a degenerace, že se místo do takových hodnotných, zábavných a poučných děl dneska raději majoritně vrážejí prachy do furtdokolových dementních pičočalamád se svištícími Superbukvami pro dyslektické potraty uklízeček a řidičů hovnocuců. (29.10.2021)

"Vzpouzela se, jak se sluší, neboť je to dáma. Ale nebylo to proti její vůli." Středověká romantika je snem každýho chlapa. Jenže dneska se to nesmí říkat, takže ani já to neřeknu. Spíš se zaměřím na to, že jsem se nemohl rozhodnout, komu budu fandit. Spravedlivýmu buranovi? Intelektuálnímu nadrženci? Nespokojený manželce? Kdepak. Já si vybral církev. Ta byla tradičně boží. Kluci upalovačský zase rozjeli svoji ligu a znásilněná přece nemůže otěhotnět. To je snad jasný každýmu ministrantovi, kterej někdy našel svýmu knězi nádor na varlatech. Ale abych jen netruchlil nad rozprášeným semenem, tak mě bavili požitkářskej Pierre a infantilní král Karel VI, ale celkově to na mě bylo zbytečně dlouhý. (29.10.2022)

Ano, natočené to bylo vskutku impozantně, ale od skvělého filmu očekávám mnohem více, než bezchybnou kameru. Zejména by to chtělo komplexnější zápletku než pouhopouhý příběh o znásilnění ze tří úhlů pohledu. Přičemž vidíme 3x téměř ty samé scény s nepatrnými odchylkami. Závěrečný souboj proběhl poměrně dramaticky a nazval bych ho zlatým hřebem tohoto díla. Bohužel jsem však spíše zklamaný. Především nedokáži pochopit délku, když byl vlastně příběh takto prostý a bezpochyby bychom si vystačili pouze s jedinou verzí Matta Damona. 60% PS: Důležitým faktem navíc zůstává, že oba protagonisté byli neuvěřitelně nesympatičtí, což pro diváka činí opravdu obtížný úkol někomu z nich stranit. (28.12.2021)