Battle Royale

Nic proti Asii, nic proti extrémnímu násilí, nic proti falešné psychologii, ale pokud mi někdo předkládá falešné emoce, je to neomluvitelné. Nápad a scénář jsou sice originální, ale po 20 minutách se film zvrtává v samoúčelně zbytečnou a nesnesitelně natahovanou nudu, která se nedokáže opřít ani o úžasný audiovizuální výkres. Podmanivá práce s kamerou a hudební doprovod z not největších klasiků v kombinaci s neurvalým násilím tvoří hypnotickou syntézu, ale ani jedna postava mi nepřirostla k srdci, ani na jednom mi nezáleželo a spíše jsem sledoval hodinky s vědomím, že jich ještě zbývá „x“. Můj silně subjektivní pocit v závěru, že jsem právě absolutně nepochopitelně ztratil dvě hodiny času, mě pravda trochu rozčilil. (04.02.2006)

Scénář: Kenta Fukasaku .. Opravdu výborný námět - chyba v systému a její drsné řešení. Sice mi uniklo, jaký to mělo smysl a výsledný dopad, ale budiž.. Když překousnete několik nesrovnalostí, snímek si opravdu vychutnáte. Asi nejvíce se mi líbil daný kontrast drsných scén a překrásné hudby, která výsledný zážitek posouvala mnohem výše! Drsná, mrazivá hra plná lásky a (ne)přátelství.. (23.04.2005)

Části toho, co chci k Battle Royale říct, už napsali ostatní. To ale neznamená, že to sám nenapíšu;) Měl jsem vysoká očekávání a strhující, šokující, úchvatná první půlhodina mě naprosto přibila k obrazovce a celkem se to filmu dařilo udržet až do konce. Jenže. S odstupem zjišťuju, že ve mně BR nic nezanechalo - když tedy pominu to, že Takeshi Kitano je (alespoň viděn očima evropana) skutečně magor;) Pozitivem budiž to, jak se daří na malém prostoru vykreslit všechny postavy. No, ne všechny... ale ty důležitější byly skutečně povedené a herečtí představitelé budiž pochváleni. Dál si velice cením toho jak se rozdílné povahy začaly projevovat, když začalo jít do tuhého - což je hned po probuzení na ostrově - v téhle oblasti jsou působivé už úplně všechny postavy, včetně těch, které opustí scénu po VELMI krátkém pobytu. Jako studie lidských charakterů je Battle Royale opravdu povedené dílko - to je ale bohužel jenom částečná náplň filmu. Hodně mi vadila absence nějakého kontextu - to se pravděpodobně nebude týkat těch, kdo četli Takamiho; já to potěšení neměl. Battle Royale nepochybně je kontroverzní film - ale jen svým bezprostředním, formálním obsahem - kromě psycho vyvražďovačky mezi spolužáky za zvuků klasické hudby filmová verze nepřináší v podstatě ničehož nic hlubšího, u vážných témat jen tak zlehka klouže po povrchu a jednotliví "hrdinové" vám jsou víceméně stejně ukradení. Celkové hodnocení 70%. PS: Chci si to přečíst! (08.04.2008)

Nevěřil jsem, shlédnul jsem, uvěřil jsem.... To co v tomto filmu předvedli japončtí tvůrci mě jednoznačně dostalo. nechat mezi sebou vraždit jednu školní třídu a dva další lidi je geniální námět v kterém se ukazuje důvěra, láska, přátelství a nenávist. Výbroná opravdu kultovní jízda. Dokonalé zapojení slavných filmových melodií včetně hudby z 2001: vesmírná odysea. BR act Forever!!! (13.12.2004)

Nechcete si to někdo zkusit naživo? Kdyžtak vždy 29. února na Střelečáku. Vezmete-li sebou pořádné repráky, tak k tomu může být i ta geniální hudba. Kitano sice nedorazí, ale sehnat nějakého charismatického santuse, který by si pro krabicové víno koleno nechal vrat, není v okolí zase až takový problém. Nejbližší příležitost se naskytne děvětadvacátého února léta páně 2012. Těším se a lovu zdar! (10.07.2007)