Poslední císař

Po zhlédnutí Bertolucciho Posledního císaře se nijak nedivím, že tenhle film sklidil úrodu Oscarů, je totiž natočený na jistotu s pečlivým výběrem námětu tak, jako by byl dopředu určený pro oskarové klání. S tím souvisí i vysoký rozpočet a taková ta akademická režijní preciznost. Jsou tací, kteří filmu vyčítají ušlechtilou nudu, ale těm současná kinematografie nabízí spoustu špičkových popkornovek, takže se s důvěrou můžou obrátit na ty, co adaptují komiksové předlohy. Nudu bych Poslednímu císaři nevyčítal, ale je pravda, že v té bombastické kostýmní nádheře se poněkud ztrácí postavy a příběh. Navíc ty emoce, které se cílevědomě režisér snaží svým divákům předložit, ve mně nevyvolávají tu největší důvěru. Ten snímek určitě není emočně neutrální, tvůrci chtějí, aby se divák ztotožnil s jejich hrdinou, takže sledujeme chlapce, kterého záhy po narození oddělili od matky, vyrůstal bez kamarádů a podléhal omezující dvorní etiketě. Nemohl si ani vybrat manželku a zajisté každý pochopí, jak nesmírně vnitřně trpěl, když mu dvůr strčil do postele princeznu v podání superkočky Joan Chen a neméně půvabnou společnici. Jak nesmírně krutý byl úděl tohoto pohledného jinocha v porovnání s jeho miliony poddaných, kteří ve stejné době naprosto nudně umírali v obrovských hladomorech a nezáživně živořili na venkově... Ono už je vůbec zajímavé, jak velký díl věnují tvůrci dětství a dospívání tohoto muže v porovnání s jeho pozdější rolí politického vůdce a státníka a později vězně. Tohle období se totiž dá divákům nejsnáz emočně prodat. Skutečný poslední čínský císař byl podle historických faktů v mládí nezodpovědný hejsek a obecně snadno manipulovatelný člověk bez vize a vlastní vůle, zato s velkým egem. S největší pravděpodobností homosexuál, jenže to by se narozdíl od dneška v polovině 80. let prodávalo těžko. Jeho podíl na okupaci severní Číny a kolaborace s Japonci jsou nezpochybnitelné, i když se film i tohle období snaží vylíčit jako oběť okolností. A konečně film úplně pomíjí důležité etapy života téhle osoby, jako byla luxusní sovětská internace a pozdější trapná role v Číně, kde ho komunistická média propagandisticky využívala jako vitrínu pro své tvrzení o převýchově třídních nepřátel. S těmi se totiž ve skutečnosti zdaleka tak nemazlila a náš hrdina byl prominentní vězeň se zvláštním statusem. Špičkový vizuál a vůbec podívanou může Poslední císař nabídnout, ale emočně mě nenadchl a už se k němu nebudu vracet. Celkový dojem: 65 %. (01.11.2010)

Poslední císař představuje inteligentní (intelektuální) přístup k velkofilmu, kdy na sebe prakticky ničím nestrhává pozornost, žádnými emocionálními tlaky, nápadnými dějovými zvraty, berličkami udržující divácké napětí, dokonce ani kamerou a výpravou, přestože jsou výborné. Jen poslušně zachycuje historické události a vykresluje život posledního císaře ve vší objektivitě a komplexnosti. Bohužel takhle se nelze divit, že film si nenajde cestu k řadě divákům, jimž by trocha toho "oslnění", ať už v jakémkoliv smyslu, nevadila. Připadal jsem si, jakobych se u sledování neměl čeho chytit, dokonce ani ta postava císaře (hlavně po tom, co vyrostla) nebyla jednoznačným sympatickým hrdinou, jehož život lze skrz obrazovku prožívat... 7/10 (15.01.2010)

Poslední císař - jedná se o jeden z velmi povedených, poctivě udělaných historických filmů, z jehož podívání si i něco odnesete a není to pouze hollywoodský brak. To, že vám poskytne i nějaké dějepisné informace ale neznamená, že film je nudný. Ba právě naopak. Má úžasnou výpravu a kostýmy, bez čehož se pořádný historický velkofilm ani neobejde. Nechybí mu dobří herci, pěkný a zajímavý příběh. Moc se mi líbila první část. Ta druhá byla pravda kapku horší, ale i přesto dobrá. Líbilo se mi prolínání císařova života v mládí s jeho vyšetřováním ve vězení. Celé to vyznívá moc pěkně a těch 9 Oscarů si rozhodně zaslouží. (09.06.2014)

|| Scenár: Mark Peploe, Bernardo Bertolucci | Hudba: Ryuichi Sakamoto, David Byrne, Cong Su | Produkcia: Jeremy Thomas | Distribúcia: Columbia Pictures | Štúdio: Recorded Picture Company | Rozpočet: 23,8 miliónov $ | Tržby: 51,8 miliónov $ || Akadémiou dosť preceňovaný film, no je to pochopiteľné i zo spoločenského hľadiska: tak detailne nám ešte žiaden film neodhalil cisársky dvor Číny. S jeho krásami, a tiež negatívami. Priživujúci sa eunuchovia - sluhovia cisára nie len rozmaznávali, ale aj okrádali. Sekvencia s britským učiteľom je najzáživnejšiou časťou, pretože je to jediná časť, kde mohol cisár za svoj život urobiť zmenu: začať vidieť svet reálnym pohľadom. A od tej chvíle je film len prehliadkou režímových zmien, z ktorých je človekovi smutno. Pre mňa je The Last Emperor skôr vynikajúci dokument, než film. Ešteže nemá narátora, videl som totiž predĺženú verziu... :D 75% | Blu-Ray, THX, HU DTS, Directors Cut | (18.06.2013)

Bertolucci sice nevypráví s precizností Davida Leana, ale přece se mu daří vytvářet naprosto pohlcující formální kulisu, v níž je každý záběr jako z umělecké galerie a každý hudební motiv způsobuje příjemné mrazení v zátylku. Druhá polovina už je poměrně rozvláčná a zkratkovitá, zato ta první aspiruje na pozici nejkrásnější životopisné fresky vůbec. A jelikož režisér zručně zvládá i balancovat na dvou příběhových liniích a důmyslně mezi nimi přepínat, k opojným audiovizuálním hodům se přidává i inteligentní a hodnotný portrét jedné velké osobnosti (už ne tak historické etapy, která je jen v náčrtech nastíněna). Vtěsnat to všechno do 130 minut, byl by to hotový poklad... (01.05.2018)