Reklama

Reklama

Poslední císař

  • Velká Británie The Last Emperor (více)

Obsahy(1)

Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (177)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Trojhodinová história dejepisu so šikovným učiteľom-rozprávačom na mieste režiséra. Cisár je až do príchodu svojej prvej manželky tým najosamelejším mužom na svete a udalostiach za svojimi múrmi sa dozvedá, rovnako ako divák, iba sprostredkovane. Potom nastane zmena západne mysliaci chalan sa dostáva do sveta. Sklamanie však strieda sklamanie, každý si hrá na svojom piesočku a nedá sa veriť ani domácim, ani Japoncom. Podobný výživný exotický akademizmus, ako napr. Cesta do Indie alebo Indočína. ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Poslední císař představuje inteligentní (intelektuální) přístup k velkofilmu, kdy na sebe prakticky ničím nestrhává pozornost, žádnými emocionálními tlaky, nápadnými dějovými zvraty, berličkami udržující divácké napětí, dokonce ani kamerou a výpravou, přestože jsou výborné. Jen poslušně zachycuje historické události a vykresluje život posledního císaře ve vší objektivitě a komplexnosti. Bohužel takhle se nelze divit, že film si nenajde cestu k řadě divákům, jimž by trocha toho "oslnění", ať už v jakémkoliv smyslu, nevadila. Připadal jsem si, jakobych se u sledování neměl čeho chytit, dokonce ani ta postava císaře (hlavně po tom, co vyrostla) nebyla jednoznačným sympatickým hrdinou, jehož život lze skrz obrazovku prožívat... 7/10 ()

Reklama

Lavran 

všechny recenze uživatele

Trochu manýristické a zdlouhavé, ale to už k epochálním freskám tak nějak patří. Na můj "citovými vyděrači" otupený vkus také přespříliš odbavené emocí, které by mne více zatáhly pod velkopanskou vizuální masku, dovolily snadněji proniknout do jednotlivých postav a (eventuálně) dostrkat k momentům, takříkajíc bez dechu. Přišlo mi, že jsem pouze klouzal po povrchu, po povrchu sice krásného, ale stále košatějšího a košatějšího stromu válcujících dějin, který spěje vstříc nevyhnutelnosti žánrových klišé. Což také udělal. Nicméně i tak jde o skvělý a přínosný film, nezřídka vyvolávající úžas nad malebnou kamerou, výpravou, úžas nad životními paradoxy a lidskou povahou. Vřele doporučuji. P.S. Hudební složka mohla být lepší... ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Je to príbeh absurdnosti a nespravodlivosti vládnutia jedného cisára, ktorý nemá šajnu o svete ako takom a využíva svoje kompetencie skrz svoje ego? Áno. Ničí ho takýto životný štýl osamelosti? Áno. Ako je možné, že niet na svete pokoja? Pretože každý sa chce pasovať za pánboha a chce zažívať pocit moci a nadradenosti. Prečo sú ľudia také svine? Pretože sú ľudia...Samotná cisárova prehliadka životom je napriek menším turbulenciam podaná komorne, zaujímavo, plynule. Hlavná postava kvôli spomenutým "cisárskym chybám narodenia a spomalenosti rozhodovania" nedovolí divákovi vzbudiť väčšie sympatie, ale čo je dôležité pre film, drží sa ho. Maskéri a kostyméri vyzdobili okolie sveta rovnako presvedčivo ako tomu bolo vo filme Amadeus. Johna Loneho môžeme teda vidieť hádam v 20-tich rôznych make-upoch. Občasné krížové členenie deja efektne dynamizuje to, čo v pomalších scénach uberajú statickejšie dialógy. Dej sa ale pri svojej dĺžke venuje rôznym väčším i menším detailom, mení charakterovú rytmiku konfliktov a necháva vynikať spomenutou vizuálnou stránkou. Nepolarizuje ani nehaní politické režimy, podáva surové fakty, ktoré naopak prekvapia svojou strihovou rýchlosťou. Symbolický záver v chráme v krátkosti zrekapituluje silu obsahu vďaka poetickej výstižnosti. Vo výslednom efekte ide o kruté posolstvo podané v okulahodiacej technickej štýlotvorbe. Spokojnosť. ()

Maq 

všechny recenze uživatele

Historický velkofilm, který si svou slávu, podle mého soudu, docela zasloužil. --- Natočit západní film o Číně a v Číně, obrázky Zakázaného města, tradičních rouch a rituálů, to bylo tenkrát významnou, i politickou událostí, a již samo o sobě zaručovalo úspěch. Teprve později se Čína více otevřela, přišla do módy, a čínští bossové a byznysmeni pochopili, že na Západě mohou dobře prodat jakoukoli pitomost tvářící se čínsky a náležitě tradičně. Tenkrát však věc brali vážně. Čína byla právě na prahu období, kdy se do země hrnuly investice, a potřebovala vyslat do světa správný signál. --- Myslím, že se to povedlo až nečekaně dobře. Na rozdíl od většiny podobných, tento film skutečně má docela silný lidský příběh a navíc se alespoň zhruba přidržuje reálné historické látky. Je to bezpochyby umožněno především promyšlenou volbou titulní postavy. Poslední čínský císař je osobností historickou a náležitě atraktivní. Nikdy však neměl reálnou moc a jeho titul měl jen symbolickou hodnotu. Díky tomu se tento veskrze obyčejný muž stal pasivním a věčně zneužívaným účastníkem čínských dějin 20. století. Naposledy jako autor svých promyšleně redigovaných memoárů, podle nichž je film natočen. --- Čínské dějiny 20. století jsou mimořádně spletité a pro nás na Západě je asi těžké alespoň přibližně zhodnoti role jednotlivých sil a osobností. Není špatné si na úvod přečíst - nebo shlédnout - osud jedné nekonfliktní a reálně bezvýznamné osobnosti. Na skutečně velké a silné příběhy z těch časů si však filmový divák asi ještě nějaký čas počká. ()

Galerie (73)

Zajímavosti (14)

  • Produkce vystopovala několik lidí, kteří s Pchu-Im žili, neoficiálně radil i ředitel věznice a jeho sluha. (Kulmon)
  • Film získal devět cen americké Akademie, včetně Oscarů za nejlepší kameru, režii a nejlepší film. (Pavlínka9)
  • Bernardo Bertolucciho původně nabídl hlavní ženskou roli taiwanské herečce Sylvii Chang, ta ovšem roli musela odmítnout, protože jí tehdy hrozil zákaz filmování na Taiwanu, pokud by roli přijala. Tato perzekuční politika pro herce byla posléze opuštěna, neboť na Taiwanu v roce 1988 po smrti Čankajškova syna jménem Chiang Ching-kuo nastalo demokratické uvolnění. Nový prezident Lee Teng-hui se stal prvním etnickým prezidentem Taiwanu a důsledně pokračoval v politice demokratizace. (Vavča)

Související novinky

Zemřel „modrooký ďábel“ Peter O'Toole

Zemřel „modrooký ďábel“ Peter O'Toole

16.12.2013

Odešla jedna z velkých hereckých osobností. Legendární britský herec byl v pátek hospitalizován v londýnské nemocnici Wellington, kde v noci ze soboty na neděli vydechl naposledy. Dožil se 81 let,… (více)

Reklama

Reklama