Byt ve třetím patře (S01E05)

Jako vždy stylové, ale tentokrát poněkud statické (téměř celé v jedné budově - Whiteheaven Mansion). Navíc se objevuje nešvar hlavně pozdějších dílů - řešení případu vycucané z prstu. Mám pocit, že to tentokrát tvůrci pojali až jako parodii a jakousi pomstu Poirota té špatné divadelní hře, na kterou celý film nadává. Zamrzí také nehezká "dáma, pro kterou se vraždí". Kvůli ní bych ani nevstal z gauče. (12.01.2014)

Tento díl je dost svižný, na můj vkus až příliš, než může divák začít přemýšlet o motivu, Poirot v půlce prozradí pachatele. Zbytek je akční honička. Nejsem si moc jistý, jakým způsobem tentokrát Poirot přišel na řešení, prostě jen prohlásí, že to bylo jasné. Pravděpodobně je tento díl myšlen jako parodie, scéna s návštěvou detektivního divadlelního představení se do Agathiných zápletek strefuje neomylně. Tady je opět motiv obehraný a řešení postaveno na divákům zatajovaných vztazích mezi postavami, o kterých však - bůh ví odkud - ví HP. Mimochodem, výše uvedený oficiální text distributora nabízí otázku, jestli to distributor vůbec viděl. (18.10.2011)

Poirot tentokrát ako zručný manipulátor po sklamaní z divadelnej detektívky okúsi na svoju veľkú radosť vraždu vo vlastnom bytovom dome. Menej bude v závere nadšený Hastings, ktorého momentálna láska nedopadne najlepšie. Chrípka je razom preč, keď sa nájde mŕtvola, a novej roly dohadzovača sa tiež zhostil s radosťou. –––– Nabudúce sa stane vražda u vás v obývačke, Poirot! –––– Hastings, mon ami, Poirot je taký veľkodušný, keď prehráva, ako je skromný, keď vyhráva. (29.09.2014)

Tyhle krátké epizody pro mne ztrácejí oproti "dlouhým" spoustu půvabu. Navíc v tomto případě schází klasická anglická architektura i exteriéry. Naproti tomu mají dialogy vtip, který některé postrádané klasické prvky nahradí. Příjemná "jednohubka" pro zpestření podvečera, nikoliv však plnohodnotná náplň večera. (31.01.2015)

K adaptacím krátkých povídek Agathy přistupujeme jako ke skvělému relaxu, který nám nic nedá, ale báječně si jej užijeme. Toto je ale výjimka. Když se totiž vraždí přímo v Poirotově domě, případ musí mít patřičný ráz, což taky ostatně má. Ale má i výborné napětí "klaustrofobických detektivek" (Rear Window), neuvěřitelné kouzlo a důmyslnou zápletku. V tomto "případě" my nemusíme nic řešit - perfektní, mon ami! (06.12.2020)