Velká čtyřka (S13E02)

Tady není jedna Velká čtyřka, nýbrž rovnou dvě, jednak ta padoušská, jednak ta skoro až hrozivě moc sentimentální ve složení Poirot - Hasting - Lemonnová - Japp a to samo o sobě je prostě skvělé. Navíc i případ samý a jeho řešení je o řád lepší, než když se minule přemítalo nad tím, zda sloni mají, nebo nemají paměť, děj je sice lehce šestákově brakový, ale v té nejlepší možné podobě, která je poctou a nikoliv urážkou, čemuž dopomáhají i změny oproti předloze (uf, falešné dvojče bylo béčkovou proprietou už tenkrát, natož teď). Má to atmosféru, zábavnost, řemeslnou zdatnost a dobře navoskované kníry, víc pro velmi dobrou Poirotovku netřeba, byť na ty nejlepší pořád něco ztrácí. PS: A hele, on to dělal Sherlockán Gatiss, ha! (31.05.2014)

Knižní Velká čtyřka byla příjemně akční, tento film se stejným názvem (ani s nadsázkou nelze říci, že by šlo o adaptaci) je nepříjemně unylý a doslova přehnaně teatrální. A ještě jednou někde uvidím to trapné klišé s namířenou pistolí, která poté udolána argumenty terče klesne k bokům, vypnu to, smažu, pohaním a napíšu tvůrcům vulgární e-mail. (30.09.2014)

S13E02 - Strašně zdlouhavé až mě chvíli i přestalo zajímat, jak to je doopravdy. Nějak mi to bylo jedno. Začátek mě hodně navnadil, protože se vrátila stará dobrá parta Japp, Lemonová a Hastings, ale ti sem byli nastrčeni asi jen pro umocnění dojmu, že Poirot skutečně zemřel. Když už je přizvali, neměli je jen takhle využít. Pro mě to bylo jako vidět staré přátele a upřímně se mi i zaleskly oči. Jenže to byl začátek. Pak jsme se vrátili o pár týdnů zpět a koukáme, jak se to Poirotovi vlastně stalo. Velká čtyřka, hrozící válka, Čínani, šachy, herečka, každý má nějakého synovce, který nemá se zbytkem rodiny dobré vztahy - překombinované a ztrácela jsem se v přehršli jmen a klepů. Tuším, že by chemická látka na omámení a vyřazení z provozu ani nedovolila člověku udržet hlavu... nebo proč zrovna hlavu a zbytek těla ne? Nevím no, jako laik neposoudím, ale přišlo mi to nanejvýš divné. To bylo tak divadelně zpracované ten konec a celý ten motiv všeho, že ani 4* nedám. (16.01.2016)

Jasně že Velká čtyřka je "jiná", ale předloha je to samé. Musí se to tak brát. Agatha už měla Poirota plné zuby a tak si pohrávala s myšlenkou jeho předčasné smrti. Sice nejsme zvyklí na Poirota prchajícího před výbuchem, ale zjištění, že i on umí při přímém ohrožení svého života vzít nohy na ramena, z něj dělá přeci jen lidštější postavu:-) Inu šedé buňky mozkové nejsou všemocné. Agatha totiž přesně znala tu správnou míru, jednou to u čtenářů prošlo a mnohé i pobavilo, ale podruhé už by ji to nezbaštili. Knížka se vůbec přečte jedním dechem, je napínavá od začátku do konce. To se sice ve filmu až tak nepovedlo, ale díky nyní už legendárnímu začátku (ti "čtyři" už se nikdy takhle pohromadě nesejdou) si film tu patou * zaslouží. Závěrečné rozuzlení je pojato zbytečně teatrálně ačkoliv v divadle se to i odehrává. Nicméně ubrat trochu plynu by zde neškodilo. Jinak atmosféru to mělo výbornou a když člověk vidí jak všichni zestárli a uvědomí si, že je to konec, tak se derou slzy do očí samy:-( (03.06.2014)

Je super vidieť Poirota, slečnu Lemonovú, kapitána Hastingsa a inšpektora Jappa po 10 rokoch znova spolu v jednej miestnosti. Je ale škoda, že prípad a samotný príbeh je z tých najslabších a zároveň najviaczavlasypritiahnutých. Taktiež mohli dať Hastingsovi a hlavne Lemonovej viac dialógu a zmyslu tu byť... Stále to ale stojí za pozretie. Prečo? Slabá časť Poirota je stále úžasná oproti bežným kriminálkam ! (25.02.2015)