Červený drak

Červený drak dojíždí především na tom, že Ratnerova režie je, co se atmosféry týče, totálně prázdná (kdyby uprostřed filmu najednou vskočil do obrazu Jackie Chan, vůbec by to nenarušilo atmosféru filmu). Vynikající herci se navíc utápí ve slabě načrtnutých postavách, ve kterých ani nemají co předvést (tohle je snad jediný film, kde je Norton nevýrazný). Ralph Fiennes je ovšem vynikající a vůbec celá ta linie, sledující jeho "vztah" se slepou, je zajímavá. Prostě čistý televizní thriller "jednou a dost", který má tu smůlu, že má ambiciózní předlohu, výrazné obsazení a dva silné předchůdce... (02.12.2005)

Lectora jako postavu jsem si celkem oblíbil a kdyby měla série s Anthonym Hopkinsem ještě o díl víc, nezlobil bych se. Viděl jsem i dvě řady Hannibala Mikkelsena (k třetí nemám odvahu vzhledem k ukončení seriálu) a díky tomu jsem poměrně dobře orientoval ohledně postavy Willa Grahama, dokonce bych i řekl, že mi tenhle díl sedl více než legendární Mlčení jehňátek (jehož další sequel dle mého pořád může vzniknout). Poctivá detektivka s odpudivým Fiennesem od které dostanete přesně to co čekáte, což v kontextu všemožných odpadových kriminálek není málo. (03.03.2019)

Ratner měl k dispozici ingredience potřebné k natočení výborného thrilleru, včetně víc než solidního scénáře i výtečných herců, ale jeho k uzoufání sterilní a nudná filmařina (všimněte si nekonečného počtu záběrů libivolného herce uprostřed obrazu mluvícího přímo na kameru) není schopná dodat potřebnou atmosféru a napětí. Takhle jsme skončili u lehounkého nadprůměru. (07.10.2018)

Možná by Červenému draku prospělo konečně vypustit Anthonyho Hopkinse. Jeho nekonečná recyklace v jedné postavě, která se objevuje opět ne zrovna ve velkém prostoru, začíná být unavující. Herec je to výborný, ale postavit na jeho "skeči" film už nelze. Ralph Fienness je podle mě kvalitní náhradou, která byla trochu špatně využita a ve výsledku působí méně hrozivě. Emily Watson jsem shlédl s radostí a její postavy mají v sobě vždycky něco navíc... Edward Norton jako náhrada za slavnou oblíbenkyni davů je příjemný a jeho kvality se nedají zapřít, jen si nejsem jistý, jestli se do podobně laděného snímku hodí. Trochu lepší scénář a silnější atmosféra by ze snímku udělali rozhodně adepta na konečně dostatečně kvalitní "pokračování" Mlčení jehňátek. (25.02.2007)

Hopkins tu byl asi víc vidět než v jehňátkách, ale škoda, že až na první scénku nebyl Hannibal "v akci". Dialogy mezi Nortonem a Hopkinsem byly sice vesměs zajímavé, ale postrádali větší jiskru. Tu jiskru, jako v jehňátkách s Fosterovou. Atmosféra mohla být temnější a hustější. Potenciál byl zcela nevyužit. TKdyby v celé trilogii byla alespoň zachována trojice Lecter-Starlingová (ve dvou případech)-Crawford s původními herci (jehňátka), myslím, že by to Hannibala, i Červeného draka pozvedlo o trochu výš. Je vidět, že Ratner je patlal a chtěl se svézt na jehňátkovské vlně a okopírovat všechno, co šlo. Ale jak už z filmového průmyslu víme, když dva dělají totéž, není to totéž. [Přesná stopáž: 124 min] (13.11.2005)