Červený drak

Už niekoľko rokov rozmýšľam, v čom je hlavný problém tohto filmu. Vždy sa dopracujem k záveru, že v lajdákovi Ratnerovi. Predstavujem si, ako by to dopadlo, keby sa - inak výborného - scenára z pera oscarového Teda Tallyho (ehm, MLČANIE JAHNIAT) chopil kvalitný, nebojácny režisér. Napríklad Ridley Scott z tak preklínaného a pritom (až na pár chybičiek na kráse) beštiálneho Hannibala. Lenže sa ho chopil Ratner. A podľa toho aj vyzerá. Atmosféra tu v podstate takmer neexistuje (ponuré vŕzgajúce domy ešte atmosféru nerobia, Brett) a extra smutný pohľad je na excelentné herecké obsadenie. Kým mrazivý naháč Ralph Fiennes ešte ujde, detto slepá Emily Watson, na ostatných frontoch je to zlé. Veľmi zlé. Edward Norton je úplne mimo, matný a nesympatický. Philip Seymour Hoffman, Harvey Keitel a Anthony Hopkins sú na tom podstatne lepšie, ale vinou fádnej réžie nemajú veľkú šancu vyniknúť. Proti Ratnerovi proste nemali šancu a nezachráni to ani občasné žmurknutie na fanúšikov (Barney, Dr. Chilton, záverečné neviditeľné cameo Clarice Starling). Diváci v tom období stále úspešne frčali na všetkom s Lecterom, jeho rola je tu oproti knihe o čosi zväčšená, čo im stačilo a snímku s rozpočtom 78 miliónov dolárov obdarovali peknou celosvetovou tržbou 209. To každopádne bol predsa len finančný pokles, napr. Mlčanie jahniat zarobilo 272, Hannibal dokonca 351). Po rokoch našťastie prišiel výnimočne vulgárny (v dobrom) reparát v podobe 3. série Hannibala s Madsom Mikkelsenom (ktorá je práve de facto adaptáciou Červeného draka). (26.10.2004)

Osobně jsem ani po dvou reprízách nepochopila kouzlo Mlčení jehňátek a u Hannibala se mi nejvíc líbila scéna s požíráním mozečku. Všechny je mám za nadprůměrné detektivky se zajímavým jiskřením mezi vyšetřovatelkou a masovým vrahem. Červený drak do téhle skupiny patří, navíc Ed Norton obarvený na blond má místo v Top Ten sympatických slušňáků jisté a Ralph Fiennes je pořád stejnej parchant jako vždycky. (14.11.2005)

Režisérovi Brettu Ratnerovi tento žánr až tak moc nesedí. Může být rád, že se podařilo přemluvit Hopkinse, Nortona a Fiennese, ale ani oni nebyli dokonale přesvědčiví. Po dokonalé úvodní scéně, už ve filmu překvapí snad jen ukousnutý jazyk. Film nemusel za každou cenu šokovat. Stačilo, aby se zapracovalo více na scénáři a angažoval se režisér mající s podobným žánrem zkušenosti. Ani jedno se nestalo a výsledkem je celkem rutině natočený a snadno zaměnitelný thriller. (02.12.2010)

Červený drak samozřejmě nemůže obstát v porovnání s precizním a filmařsky působivým Mlčením jehňátek. Ještě pořád je to slušná filmařina, jenže Ratner představuje režijní průměr, je to prostě jen obyčejný filmový řemeslník, který jede ve vyjetých kolejích svých slavnějších kolegů. Chybí tady jednoduše působivé originální scény, ta jemná hra s divákem, která umožnila nejširší divácké obci překlenout se nad eticky problematickým námětem, kdy hlavním hrdinou je brutální masový vrah. S hereckým obsazením nemám problém, především Ralph Fiennes si svého psychopata evidentně užívá. Celkový dojem: 60 %. (31.01.2009)

Na rozdíl od řady renomovaných kolegů si myslím, že tohle je důstojný zástupce hanibalovské série. Ralph Fiennes se v rolích záporáků (i když tady za to "tak docela nemohl") solidně vyžívá a umí je prodat s (ne)uvěřitelnou přirozeností. Pravdou je, že komunikace Lecter - Graham nefunguje tak skvěle, jako když s kanibalem mluví a řeší případ Starlingová, ale to je jen taková malá kaňka, protože jinak má tenhle film skoro vše, co by měl správný thriller obsahovat. (30.01.2014)