Ztraceno v překladu

Skromné a milé dílko tenhleten zajímavý příběh. Mám takový pocit, že bych se v Tokyu taky cítil poněkud opuštěně, tak jak oba hlavní hrdinové. Jen tak mimochodem, když bych se někdy podíval do Tokya (což je zatím naprosto neuskutečnitelné), neváhal bych ani minuty a bez prodlení navštívil jednu z videoheren, protože to musí být skvělý zážitek! Ale zpět k ústředním postavám, jejich pocit beznaděje vyprchal jakmile se potkali, jako když mávnete kouzelným proutkem, hnedle bylo veseleji. Jejich přátelství nebylo založeno na sexu nebo dlouhém klábosení, ale na jakémsi vzájemném porozumění. Zvláštní to věc, ne příliš častá, ale možná Tady se hodí vypsat ono přísloví, mluvit stříbro, mlčeti zlato. Mnoho věcí se dá říci i beze slov, tak jak v tomto případě. Kdyby na sebe narazili jinde a v jinou dobu, tak by jejich přátelství bylo na zbytek života, tím sem si jist...a ten konec, musím říct, že byl velmi dojemný. (15.08.2007)

Naprosto špičkový film do posledního puntíku dokonalý, Sofia jde ve šlépějích svého otce co se týče kvality filmu...Vřele doporučuju všem, zvláště jedné osůbce kde si na Slovensku ;)....TOP 5 (27.05.2009)

Víc, než dobré, ale Smrt panen mě bavila ještě o trochu víc.. (18.06.2009)

Velmi zajímavý a netradiční snímek, jenž si pohrává s atmosférou osamělosti uprostřed cizího velkoměsta. Scénář je postaven výhradně na hereckých výkonech Billa Murraye a Scarlett Johansson a nutno uznat, že oba nezklamaly. I když romantický žánr nemám moc v oblibě, Ztraceno v překladu je něčím mnohem víc. (15.03.2012)

Naprosto neskutečný film, u něhož se mi také poměrně dlouhou dobu dařilo se mu vyhýbat. Nakonec ale i na něj došlo a já jsem neskutečně rád, že jsem ho mohl vidět. Je to tak úžasná směska humoru, ironie, sarkasmu a vše podané v civilním herectví, až je to neskutečné. Já vím, že filmů, kdy se Američan (případně Evropan) dostane do Japonska (převážně Tokia) a má zde nějakým způsobem fungovat, je velké množství. Konec konců, může to být i horor (americká "Nenávist"). Ale v tomhle případě je to podáno tak zajímavým způsobem, že vás to prostě musí nadchnout. Bill Murray jako kdyby v podstatě nehrál. Je jak chodící prázdná váza. Jeho rozhovory s manželkou po telefonu jsou neskutečné, přesně tak prázdné, stereotypní a reálné, jak bývají, ale přitom vám přijdou neskutečně surreálné, jako z jiného světa. Je to pak v úžasném kontrastu s tím, jak se bob, kterého Bill Murray hraje, chová ve chvíli, když je s Charlotte, kterou ztvárnila nádherná Scarlett Johansson (ano, pořád pro ni mám slabost). Je to naprosto dokonalý rozdíl. S ní není prázdný, není černobílý, ale je skutečně barevný. Malý velký film, jinak to opravdu nejde nazvat a já jsem z něj byl doslova unešený. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/10/ztraceno-v-prekladu-4-bratri-na-dotek.html (01.03.2013)

Výborná atmosféra, výborní herci v hlavních rolích, krásná jemnost nevinného přátelství (nebo lásky?), skvělý scénář a mnohá další superlativa... Víc takových filmů. Jsem unešen a možná i zbaven objektivnosti. U filmu jsem se rozhodně nenudil narozdíl od hlavních představitelů a měl jsem skvělý zážitek z jejich vlastní nudy. Zkrátka 5* a už radši končím... No, přecejen něco - Sofia Coppola dokázala, že není protekční děcko, ale že to fakt umí! (13.02.2006)

Co říct? Úžasné! (10.05.2009)

Zabloudit na své životní cestě je velmi jednoduché. Prostě se vydáte špatným směrem a ani nevíte jak. Pak potkáte někoho, kdo vám zase pomůže najít ten dobrý směr, kam jste před tím směřovali. Dva osamělí lidé také zabloudili. Pak se našli v obrovském Tokiu. Někomu se může film zdát nudný a zdlouhavý, mě ne. Nevím, proč jsem se mu tak dlouho vyhýbala. (27.05.2009)

Nevím, prostě mě to nějak nenadchlo, nebavilo a přijde mi to jako průměrný film o hledání sebe sama, kterých už je natočených spousta...Ale uznávám, že Bill Murray a Scarlett Johansson tu předvedli skvělý výkon a role jim naprosto sedly. Ale mě film ničím zvláštním nezaujal. (25.05.2010)

Lost in Translation totálne rozochvelo moje struny. Dávno, fakt dávno a len niekoľkokrát v živote, ma príbeh lásky dojal podobným spôsobom (tomuto zážitku sa rovnajú akurát tak Láska nebeská a Titanic). Atmosféra cudziny, odporných farieb, nevábivého osvetlenia a pretechnizovanej minimalistickosti Japonska, divných ľudkov a mimóznej reči, je prostredím nečakane vhodným na romantickú zápletku a jemný humor s ňou spojený. Sofia Coppola mala navyše k dispozícii herecké duo Murray-Johansson, ktoré je hodné každého Oscara. Osamotený, starý sympaťák, stratený v cudzine i opustená, mladá kráska, nenachádzajúca svoje miesto na svete mi prirástli k srdcu a ich neurčitý vzťah, balansujúci medzi priateľstvom a láskou, ma dostal. A nepríjemne príjemný, no boľavý záver to dokonale uzavrel. (90%) (04.09.2010)

Priebeh nie je stopercentný, no vo výsledku to je obyčajne krásny film. A koniec... ten koniec!!! (23.04.2011)

Příjemný komorní filmeček, který ačkoli není vypočítavý, dokáže citově sejmout více než leckterý spektákl. Vynikající Murray ve své zřejmě životní roli. Ačkoli mě nenapadá žádná konkrétní výtka, díky tomu, že můj vztah k Japonsku obecně není nijak zásadní, zůstanu s hodnocením těsně pod vrcholem. (28.03.2004)

Velmi zvláštní, ale o to zajímavěji podaný scénář.. Bez zbytečných příkras.. Nic nekazí zážitek z filmu.. Super rozhovory Boba s Japončíkama :-) (27.05.2006)

Film, ve kterém se skoro nemluví, ale i tak mě dokázal oslovit. 85% (21.01.2011)

Ten film je jiný a zajímavý a dojímavý, takže hodnotím vysoko. Co vím, že ho vyhledávat nebudu. (22.05.2014)

Ztraceno v překladu je napohled nenápadný až komorní snímek. Uvnitř je to však skutečně výjimečný film (zejména díky scénáři a hereckým výkonům). Sofia Coppola nikdy nezklame. Bill Murray a Scarlett Johansson (pro oba dva životní role) tvoří vyděděnce z vlastního světa a jeden vedle druhého se ve stejnou chvíli ocitají v Tokiu. Jazyková bariéra je však to poslední, co je trápí. Coppola skrze kouzelnou kameru zachycuje melancholičnost každého dne a krom něžného humoru využívá zejména tváře svých hrdinů, které mnohdy poví více než přemíra dialogů. Vizuálně je to naprosto bravurní + krásný výběr hudby. U mě 85%. Skvělý, zábavný a originální film. Jeden Oscar za původní scénář. (27.07.2018)

Představte si, že jste sami v cizím světě. Třeba v Japonsku. Nechápete ho. Vše je tak jiné. Navíc uprostřed jednoho z největších měst světa. Tokia. Uzavíráte se před tím chaosem do svého vlastního nitra. Tak blízké, a přeci tak cizí. Hledáte smysl, východ z nudy a blízkost druhé osoby. Už to máte před sebou? Výborně, vítejte v Lost In Translation. Sophie Copolla stvořila nádherné poetické dítko prodchnuté jemným humorem, které se může pyšnit skvělým scénářem, kamerou i hereckým obsazením. Bill Murray je zpátky. Čím starší, tím lepší. Arigatou. (23.08.2006)

Nádherný, citlivý film. Bill Murray je opravdu Pan Herec! (12.03.2009)

Intimita mezi dvěma lidmi rozpohybovaná do obrázků, které jsou na první pohled nehybné, ale na ten druhý se toho na nich děje víc než kdekoli jinde. O všem v málo slovech. Pocit odcizení a té všudypřítomné lidské samoty v jednom smutném hotelu a krása sblížení dvou duší. Ticho ve tmě a prostorem se šíří nejistota. Nejdůležitější film mého dosavadního života. Děkuju. (08.07.2015)

Poměrně melancholická a docela těžko žánrově zařaditelná záležitost, která má blízko k romanci, zároveň v ní ale nechybí výrazné dramatické a komické prvky, které se výborně doplňují. Sofia Coppola moc dobře věděla, co dělá a z Tokia udělala třetího zásadního hrdinu snímku, protože atmosféra tohoto velkoměsta, které na západního diváka působí krásně i exoticky, funguje naprosto bravurně. Stejně tak humor, který vzniká z totální odlišnosti kultur, je inteligentní, chytrý a má daleko k prvoplánovitosti, k níž by se asi uchýlila většina tvůrců. Velký význam má i pomalejší tempo, v němž vzniká prostor na absolutní soužití s postavami a vnímání velmi specifické melancholie, která se táhne celým filmem. Ten by nebyl tak působivý bez dokonalého obsazení, které se povedlo, protože Bill Murray a Scarlett Johansson jsou výteční, chemie mezi nimi funguje parádně a jejich platonický vztah, který jim ale oběma dá mnohem víc, je zachycen citlivě a velmi křehce. Lost in Translation je plný fenomenálních momentů a objektivně se dá říct, že takhle netradičních a uvěřitelných romancí od té doby moc nevzniklo, a když má divák tu správnou náladu, může se do něj velmi snadno zamilovat a považovat za jeden z nejlepších filmů, co kdy viděl. Střízlivějším pohledem k dokonalosti cosi chybí, možná nějaká emočně silnější a vybočující scéna, která by dokázala diváka úplně uzemnit. 80 % (24.12.2021)