Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Až prekvapivo podobné s minuloročným dánskym Druk (Chľast) – tak základnou tézou, pointou (aj keď v Hartlovom podaní zmierlivejšou a happyend-ovejšou oproti cynikovi Vinterbergovi), no predovšetkým výberom, sociálnym a vzťahovým zatriedením hlavných protagnoistov a vzťahovou architektúrou. Viem, že podobnosť s Druk nebola zámerná a zamýšľaná, no ono to vyšlo tak, že sa tomu porovnaniu P, Š, T a K nevyhne – a z tohto porovnania vyjde oproti dánskemu blížencovi trochu menejcenne (prvoplánovejšie), čo však neznamená, že v rámci českej kinematografie (obzvlášť žánrovej rodiny "českých komédií") posledných rokov viniká a jedná sa o príjemný, fungujúci, šľapúci a dobre sa pozerajúci (oddychový) film, ktorý miestami aj pobaví, miestami dojme, je veľmi príjemne nakastovaný a drží si úroveň (neskĺzava, tak ako mnoho našej produkcie, k trápnosti, alebo lacnosti). (13.10.2021)

I kdybych si odmyslel svou odvěkou averzi k filmovým adaptacím knižních bestsellerů (respektive averzi k Hartlovi samotnému, byť v jeho případě je asi spíš přesnější mluvit o mé dokonalé lhostejnosti, protože mě jeho knihy absolutně nezajímají, nehodlám na tom nic měnit, a vlastně jsem se o tom člověku dozvěděl relativně nedávno, a je mi asi tak sympatický jako Evžen Boček, tedy vůbec), stejně by mě to moc nenadchlo. Trailer vypadal slibně, ale z výsledné projekce jsem si neodnesl nic moc víc, než občasné uchechtnutí (třeba nad natáčením té nádherně debilní reklamy na polévku), a z herců mě tam bavil jen Hofmann (kterého miluju kdekoli se objeví, poté co jsem ho objevil v seriálu Most). Přišlo mi to do jisté míry odtržené od reality (byť třeba ne tak moc, jak u Vejdělkových filmů), irituje mě ten příšerný název knihy/filmu, některé motivy tam pro mě z nepochopitelných důvodů vyšumí do ztracena (Tečkovy urologické potíže), a celkově mi ty postavy přišly dost nevěrohodné, a proto mě irituje představa, že by snad měly někoho reprezentovat. Nové české filmy a priori nezatracuji, ale zrovna v tomto případě se nemohu ubránit dojmu, že kdybych ho neviděl, o nic moc bych nepřišel. (14.09.2021)

Jakožto naprosto vhodná charakteristika tohoto škvárku se mi celou dobu projekce honily hlavou slova Mika Pattona, kterými na koncertech skupiny Faith No More obvykle uváděl plíseň Midlife crisis: „This one is for all with hemorrhoids tonight“. Prostě prvoplánově kýčovitá kokotinka o partičce hemoroiďáků, kteří dělají pičoviny, aby je tolik nebolely a aby je tolik nebolelo ani to, že s nimi dvacítky chtějí píchat už jen za prachy. Ovšem kokotinka, kterou se vcelku podařilo udržet mimo přitroublou trapnost tuzemské produkce pásových oparů, i mimo zoufalého prostituta Langmajera, a obsadit čtyřmi fajnovými, sympatickými opravdovými herci, tudíž vám to, kluci, to řitní krvácení, poruchy erekce ani zvětšující se temenní lysinu a kouty nijak zvlášť nezhorší. (05.02.2022)

Sestava užvaněných a věčně nespokojených chlapíků, kteří by rádi, aby jim všechno a všechny spadly do klína na straně jedné. Na té druhé smutná sestava žen, které si dovolují po mužích občas něco chtít. A když vizuálně nebo očekáváním od života náhodou vybočují z řady, dobrovolně čekají v koutě nebo se rovnou doprošují. Patrik Hartl si možná píše a točí erotické nebo životní touhy a cíle, ale výsledek je tak nepříjemně toxický, že se mu raději budu vyhýbat obloukem. Autorova masová oblíbenost v balíku předložených skoro-hodnot je pro mě slušně děsivá, ale v rámci agresivních dvacátých let bohužel i mnohé vysvětlující. (06.08.2023)

Absolutně jsem to nečekal, ale opravdu lituju toho, že nemůžu dát vyšší hodnocení. Tohle jen jeden z mála příkladů, kdy je film jelpší než kniha, která je více banální a připomíná spotřební literaturu, snímek ty současné, pořád stejné a odnikud nikam se potácející české filmy moc nepřipomíná. Má postavy, co nepřipomínají karikatury, děj, který někam směřuje, únosný humor a hlavně díky vynikajícím hercům (Hofmann, Švehlík), vyniknou i vážné situace, čehož se v knize nedočkáte. Kdyby film byl o chloupek lepší a neměl určité okamžiky, které připomínají výše zmiňované spotřební komedie a hrubě se odklánějí od knižní předlohy (Šampónův poslední úkol), mohl by Patrik Hartl, kterému jsem po skoro desetileté režisérské pauze moc nevěřil, být spokojen mnohem více. 70%. (19.10.2021)