Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Patrik Hartl, podobně jako Radka Třeštíková, píše líbivé bestsellery. Nijak zvlášť o ničem nepřemýšlí, žije svou praxí ze Studia Dva, ví, co se líbí určitému druhu diváků. Vrství na sebe situace, kalkuluje s reakcemi na ně a je spokojený. Svou popularitu dokáže proměnit v obdobně líbivý film, ve kterém i tu poslední kliku ode dveří hrají herci zvučných jmen. Zahrát si v Hartlovi je důležité. Stejně jako v Třeštíkové (nebo v Havlíkovi). Příběh Prvoka, Šampóna, Tečky a Karla se odehrává v pražských reáliích, které diváci důvěrně znají. Znají také situace "starší syn bydlí se svou matkou", "otec od rodiny to nedává", "manželská nevěra" nebo "bojím se zodpovědnosti". Neznají ale nic jiného a proto například linka s drag vystoupením opisuje starý model - manžel vystupuje s covery Heidi Janků, není on náhodou gay a celý náš život lež? Zápletka vrcholí trapnou scénkou s prodavačkami, které mají problém s prodejem dámských šatů a s nesmyslným rizikovým těhotenstvím. Takto se podobné zápletky v rádoby humorném stylu psaly před lety, dnes už je to poněkud primitivní a poukazuje to maximálně na to, že Hartl už dlouho nevylezl z jeskyně. Celé je to falešné, stejně jako kolektivní předstírání novinářů, kteří se rozhodli schválně nepřipomínat, že předchozí Hartlův film Taková normální rodinka byl totální propadák. Ono by to totiž narušilo příběh autora, který se teď líbí. (22.01.2023)

Vcelku sympatická krize středního věku, stojící především na ústřední čtyřce čtyřicátníků. Hořkosladká omáčka je tentokrát citelně lepší než jakékoliv pokusy o přímočaré humory a obří plus nechávám za téměř stoprocentní absenci trapných momentů. Občas se objeví nadějné podzápletky, které ovšem nikam nevedou. Největší slabinou je rozhodně fakt, že je vám u všech postav naprosto jedno, jak dopadnou. Absence výraznějšího ženského charakteru vzhledem k tématu taky nepotěší - ale to už je taková všeobecná bolístka obdobné tuzemské produkce, v níž je jedno či druhé pohlaví často důkladně zabalené ve své škatulce stereotypů. (20.06.2022)

Dobrých českých komedií je jako šafránu. Povětšinou člověk narazí na nějakou píčovinu, kde Langmajer prošťouchává dírky. Tato komedie rozhodně nepřichází s jakkoli invenčním nápadem. Nicméně ji zachraňuje kvartet vtipně napsaných postav, které jsou navíc z většiny dobře zahrané. Je úplně jasné, že žádný divák po měsíci nedovede říct, o čem to vlastně bylo. Zásadně tomu schází nějaký zapamatování hodný moment. Nějak vám to všechno u sledování ale moc nevadí, protože se jedná o vtipnou komedii s velmi příjemným spádem, která moc nenudí. A více asi od podobného snímku nikdo ani nečeká. [70 %] (07.12.2023)

Absolutně jsem to nečekal, ale opravdu lituju toho, že nemůžu dát vyšší hodnocení. Tohle jen jeden z mála příkladů, kdy je film jelpší než kniha, která je více banální a připomíná spotřební literaturu, snímek ty současné, pořád stejné a odnikud nikam se potácející české filmy moc nepřipomíná. Má postavy, co nepřipomínají karikatury, děj, který někam směřuje, únosný humor a hlavně díky vynikajícím hercům (Hofmann, Švehlík), vyniknou i vážné situace, čehož se v knize nedočkáte. Kdyby film byl o chloupek lepší a neměl určité okamžiky, které připomínají výše zmiňované spotřební komedie a hrubě se odklánějí od knižní předlohy (Šampónův poslední úkol), mohl by Patrik Hartl, kterému jsem po skoro desetileté režisérské pauze moc nevěřil, být spokojen mnohem více. 70%. (19.10.2021)

Sympatická podívaná na partu kamarádů, u které divák může přemýšlet, jak by se on zachoval v dané situaci. Nebo se možná jen s přibývajícími lety blížím cílovce. Z filmu šlo vytřískat ještě více humoru a naopak lehce ubrat na trapnostech a jiných věcech (zajímala by mě dohra některých ze sázek). Drag show představení bylo super. Lidi zkušení z Odpočívej v pokoji nebo jiných pořadů ONU scénu jistě odhadli, její následek dal filmu poselství hodné chvály. Inu, je znát, že na režijní stoličce seděl právě autor knižní předlohy. (18.04.2022)