Režie:
Carl ReinerKamera:
Michael ChapmanHudba:
Miklós RózsaHrají:
Steve Martin, Rachel Ward, Carl Reiner, George Gaynes, Reni Santoni, Charlie Picerni, Cheryl Smith, Francis X. McCarthy, Gene LeBell, Wally Brown (a.z.) (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Úchvatná pocta klasickým filmovým gangsterkám. Jako úchvatnou skládanku notoricky známých filmů první poloviny minulého století, natočil režisér Carl Reiner komediální krimi, ve které se v sestřizích představují nejslavnější hvězdy tehdejšího Hollywoodu. Chystal se zavřít na pár dní kancelář, když vtom... je soukromé očko Rigby Reardon (Steve Martin) najat krásnou Juliet (Rachel Ward), aby našel vraha jejího otce. Arogantně geniální v hodnocení stop i bezmocně naivní při setkání s krásnými ženami se pouští do vyšetřování. Přestože občas sejde z cesty, nakonec se s pomocí svého kamaráda Phila Marlowa blíží k rozřešení případu. Před nebezpečnou láskou ale Rigbyho neuchrání ani rady jmenovaného přítele... (Řitka video)
(více)Videa (1)
Recenze (91)
Mám rád filmy noir, chandlerovky, ale tohle kromě jednoho nápadu nemá ani švih ani vtip třeba oněch chandlerovek. Když Chandler použije větu, poté co Marlowa někdo praštil do hlavy: "Chytil jsem rukama podlahu a roztočil pokoj kolem sebe.", je to vtipné. Když někdo někomu "upravuje" prsa a řekne, že se posunula, je to laciné. ()
Báječný husarský kousek. Zprvu jsem se sice trochu bál, jestli mi nebude vadit, že jsem všechny citované noirovky neviděl... Ale nevadilo. Ani v nejmenším. Steve Martin byl výborný, Rachel Ward rovněž, a způsob, jakým režisér pospojoval svůj film s těmi cizími, nemá jedinou chybu. "Jestli chcete, abych vyšetřoval smrt vašeho otce, dostanu 10 dolarů za den. Plus výdaje.“ - „Bude stačit 200 dolarů předem, pane Reardone?“ - „Za 200 dolarů zastřelím svoji babičku.“ - „To nebude nutné.“ - „To nikdy nevíte. V posledním případu jsem musel vyhodit vlastního bratra z letadla. Blázen.“ ()
Poskládané to je skvěle, ale stejně by to možná chtělo celistvější příběh. Je fakt, že ty noirové filmy byly taky hyperpřekombinované, ale takové interview s blondýnkami tam podle mě bylo jen aby tam bylo. Kdyby tam bylo víc absurdity, jako v geniálním finále, nebo ve scénách se sáním kulky, byla by to bomba. Člověk holt musí být opravdový znalec (což nejsem) a fanda noirovek, aby tenhle film plně docenil. ()
s touto parodií na gangsterky mám stejný problém jako u Mazaného Filipa. Humoru je tam spousta, ale moc jsem si ho nevychutnal a místo abych se smál, tak jsem se při většině hlášek jen šklebil. Navíc mi vadila i jeho vratká konstrukce, kde se příběh odvíjí od toho, z jakého filmu si zrovna vzali úryvky a snažili se to vhodně zakomponovat. Nápad je dobrej, ale mě neokouzlil a vyšli mi z toho jen rozpadající se dvouhvězdičkové puzzle. Spíš tato komedie udělá větší dojem na milovníky a znalce starších amerických klasický noir filmů. [ PŘÍBĚH: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Najdi si svůj noir. Nápad samotný je báječný a technicky dobře zpracovaný (ve scénách s Millandem a Lancasterem jsem si ani neuvědomil, že jde o různé filmy), nicméně scenáristicky nedotažený. Často to vypadá, že tvůrci chtěli jen mít za každou cenu v jednom filmu Jamese Cagneyho nebo Kirka Douglase. Vtipy se mi až na pár výjimek nezdály zrovna podařené a konec už byl opravdu absurdnější než závěry všech kriminálek let čtyřicátých dohromady. Ale za tu střední část s hledáním blondýny a neustálým prostříháváním mezi noirovkami děkuji, to byl vskutku kouzelný zážitek. ()
Galerie (41)
Zajímavosti (2)
- Film paroduje snímky: This Gun for Hire (1942), The Glass Key (1942), Double Indemnity (1944), The Lost Weekend (1945), The Killers (1946), Deception (1946), Humoresque (1946), The Big Sleep (1946), Dark Passage (1947), White Heat (1949), Johnny Eager (1941), Keeper of the Flame (1943), The Postman Always Rings Twice (1946), The Bribe (1949), Suspicion (1941), Notorious (1946), I Walk Alone (1947), Sorry, Wrong Number (1948) a In a Lonely Place (1950). (Jan.Kanak)
Reklama