Promlčeno

Promlčeno jistě vypadalo skvěle na papíře a vlastně i trailer vypadal lákavě, což je ale koneckonců jeho účel. S podobnými očekávání jsem šel do kina i před pár týdny na Stínohru. Námět Sedláčkova krimithrilleru má viditelný potenciál, který se však poněkud vytratil ve zpracování, které by místy slušelo spíše televiznímu filmu. Docela mě rušilo, že Barbora Bočková rozhodně nevypadala na věk své postavy Evy, což platilo i pro Denisu Barešovou coby Elišku - ale budiž. V průběhu děje se tvůrcům podařilo místy budovat slušné napětí a postupně odhalované pravdy byly překvapivé, nikoli však šokující. Závěr filmu jsem si představoval trochu jinak a vlastně nevím, co si mám myslet o postavě Radka. Promlčeno i tak stojí za zhlédnutí, jen je třeba mít spíše vlažná očekávání. (03.05.2022)

Pro rozhodně osvěžující zjištění, že Češi zkoušejí natočit i něco jiného než hloupou romantickou komedii, ve které se plácá např. Hřebíčková, jako tchýni má Evu Holubovou a zamilovává se do Ondřeje Vetchého, který má kamaráda třeba Hynka Čermáka a ten má zase manželku atd.... Nechci se dotknout těchto herců samozřejmě. Jde mi o to, že jsem si Karla Rodena, jako Radka, který má plán a má co sdělit hrozně moc užil. Film si mě občas povodil, bavilo mě vymýšlet si jaké možné vyústění tohle všechno bude mít. Chválím tvůrce, líbili se mi i herci a hlavně odvaha jít na trošku jinak. 70% (24.08.2022)

Promlčeno je jedním z děl Roberta Sedláčka, které ukazuje, že opravdu umí a věci jako Řekni to psem se poměrně úspěšně negují. Nápad tady je hodně solidní. V jedné rozhlasové show se otevírá hodně zajímavá kauza Čecha, který musel z nějakých důvodů prchnout v devadesátkách do zahraničí a teď se vrací, aby napravil křivdy a srovnal účty předtím než události z minulosti budou (jak název napovídá) promlčeny. Roden v hlavní roli film utáhne, to je bez debat. Bohužel největší bolestí je finále filmu. Takhle nadějný rozjezd dokázali totálně zazdít v nevýrazném až jalovém finále. Dalo se s tím pracovat rozhodně lépe. Určitě ale cením pokus o krimi thrillerovou žánrovku. Těch se u nás opravdu moc nedělá. (06.12.2022)

Možná je těch pět hvězd trochu nadsazených, ale nemůžu si pomoct, lepší český film už tady hodně dlouho nebyl. Kadrnka k tomu sice u mě s tím svým posledním filmem měl dost blízko, ale v závěru nedokázal vše správně ukočírovat a místy už to jen zbytečně protahoval, zatímco Promlčeno už na začátku nasadí dost podmanivou atmosféru, která s přibývající stopáží jenom narůstá a ve výsledku z toho vypadne solidně napsaný příběh, který vše načrtnuté úspěšně dotáhne do konce a veškeré náznaky zdařile propojí. Neříkám, že úplně dokonale, ale českých filmů s ujasněnou a propojenou koncepcí je o dost míň jak šafránu a jakmile nějaký vidím, mám z toho pochopitelně radost. Pokud z tohohle roku uvidím lepší český film (v což vůbec nepředpokládám), klidně to tady přehodnotím na čtyři, ale teď vůbec nemám problém dát plný počet. Vadily mi snad jen výkony Barešové a Cibulkové, které za moc nestály, ale jinak tomu snad ani nemám co víc vyčítat. Tohle se Sedláčkovi prostě povedlo a jsem rád, že to v sobě pořád mám, protože totálně chladný Jan Palach mě vyděsil svojí mizernou filmařinou, ale tady mu zase konečně jede všechno solidně, od scénáře po filmařskou stránku. Dokonce mi to sedlo tolik, že jsem i konečně schopný ignorovat, že Sedláček stejný rok ještě něco říkal psem. Jak už jsem psal, není to dokonalé, ale přijde mi to dostatečně povedené a natolik mě to potěšilo, že tomu prozatím ten plný počet opravdu nemám problém dát, aspoň pro teď. Slabých 5* (11.12.2022)

Promlčeno se snaží vecpat do thrillerového rámce kritický řez společností, ale výsledek budí rozpaky. Možná kvůli složitému vývoji (námět napsal a původně roztočil Mirek Veselý) a zakázkové povaze projektu, který byl Sedláčkovi nabídnut producenty. Základní dějové schéma sice slibují napínavý thriller odehrávající se v reálném čase, ale tenhle příslib je zrazen hned během nepříliš úsporné expozice, odehrávající se před hlavním dějem. Dejme tomu, že témata, k nimž se film chce vyjádřit, vyžadují prokreslení postav. Jenomže to si žádá zpomalení a zaměření na detail. Thrillerová zápletka oproti tomu potřebuje stálý přísun energie. Střetávání odlišných dynamik vede k zadrhávajícímu rytmu. Sedláček se navíc zdá být jistější při režii herců vedoucích dialog než při inscenování akce v  prostoru. Film je formálně dost opatrný, místy až malátný. Při dlouhých, místy komicky doslovných a popisných hovorech, které tvoří základní stavební prvek vyprávění, je nenápaditě stříháno z detailu nebo polodetailu jedné tváře na druhou. Letecké záběry noční Prahy plní především rytmizační funkci, k navození specifické atmosféry moc nepřispívají. Ačkoli je časový rámec určen délkou Evina pořadu, postavy se nezdají být pod tlakem. Počáteční thrillerový drajv se vinou scén jako je dlouhé intimní povídání matky a dcery sedících u kuchyňského stolu postupně zcela vytrácí. Dokonce i zásadní závěrečná konfrontace je řešena nevzrušivým stříháním mezi dvojicí stojících herců, snímaných s malou hloubkou ostrosti. Kamera většinou zůstává statická, mění se pouze úhly. Kdykoli obkrouží herce nebo nabídne podmanivou kompozici Rodena sedícího v autě, která by se pěkně vyjímala v jednom z městských thrillerů Michaela Manna, máte chuť slavit. Promlčeno jsou dva filmy v jednom. Přímočarý a polopatický thriller a vypravěčsky doširoka rozevřené, vyzněním ambivalentní (záměrně anti-žánrové, divácky neuspokojivé) a ke společnosti založené na transakčních vztazích, v níž jsou veškeré hodnoty převáděny na peníze, kritické drama. Třeba by ale hladce fungující žánrovka, neponechávající žádná místa k zaplnění, nevyvolávala tak silný pocit zmaru ze stavu přetechnizovaného, cynicky prospěchářského světa, a neprovokovala k hledání vlastních odpovědí, jak lze odčinit zdánlivě promlčené hříchy. 55% (30.04.2022)