Hraje skupina Spinal Tap

Spinal Tap jsou bozi! Všem těm Stounům, Beatlesákům, Floydům, Bowiem, a Zeppelinům pořádně nakopali prdel! Tvůrci si ze všech jmenovaných dělají takovou srandu, že pokud máte jen trochu nakoukané jejich nabubřelé megalomanské šou a ,,pravdivé" dokumenty ze zákulisí, dost možná při eskapádách Spinal Tapů spadnete smíchy ze židle. Stačí jen jmenovat: pumpa lásky, basák uvězněný ve škebli, miniaturní Stonehenge, zesilovač, co má 11 stupňů, epický nástup na pódium pokažený blouděním v zákulisí, filosofické hovory členů kapely... a hlavně nesmím zapomenout na dokonalé hity (Big Bottom, Gimme Some Money)! Skutečně milé překvapení. Takhle jsem se nepobavil (ale i nedojal) hodně, hodně dlouho! (19.10.2013)

The Edge, kytarista U2, řekl o filmu Spinal Tap: "Na tenhle film jsem se jako mladý koukal.. Ale nesmál jsem se. Brečel jsem. Byl tak blízko pravdě.. Hudba v té době hledala sama sebe.." Tím, že Edge řekl, že se hudba hledala, ve skutečnosti diplomaticky řekl, že to byla doba kdy se hrály neskutečné sračky.. A má pravdu. Přelom 70. a 80.let, zasvěcený hair metalu, pop metalu, arena rocku apod., kde se hudební "hvězdy" oblékaly jako prostitutky s roztrhanými punčochami a namaskované silnu vrstvou make-upu, skutečně nepatří mezi zlatou éru Rocku. Co se týče filmu samotného, tak já jsem nebrečel, ale ani jsem se moc nezasmál. Místa, která vyloženě rozesmějí by se totiž dala spočítat na prstech jedné ruky a filmaři mohli v tomto ohledu daleko víc přitlačit na pilu. Film však rozhodně nenudí. Místo velkých výbuchů smíchu jsem se však spíše jen jemně usmíval nad touto dobře natočenou parodií tehdejší směšné hudební scény.. (09.05.2010)

Všetko závisí na každom divákovi, ako sa bude pozerať na prekvapivý filmový debut, inak všestranne nadaného režiséra Roba Reinera, lebo je to jednak FIKCIA, ale tak perfektné spracovaná, že jej uveríte takmer každú REPLIKU. My sme poučení a informovaní, mnohí, vtedy neboli, a tak bez problémov uverili tomu, na čo sa pozerajú. Mne sa to ľahko hovorí, ale v dobe, spred 30. rokov, nebol žiaden INTERNET, preto má film také kúzlo, že zmiatlo publikum, ktoré sa prišlo na rockument pozrieť. Vďačím tomu najmä Reinerovi a hlavným hercom, stelesňujúci spevákov, ktorí zároveň napísali i scenár. Sú vierohodní, vedia spievať, chodia po turné, majú fanúšikov, dokonalá atmosféra, že chcem veriť, a som ochotný sa na určitú dobu ponoriť do skupiny Spinal Tap, ktorá má CHARIZMU. V niektorých momentoch, je snímok geniálny, napríklad kontrola jedného z frontmanov na letisku, či pokec členov skupiny ohľadom predchádzajúcich bubeníkov, ktorí mali krutý osud... Vystriedalo sa všelijakých členov zo skupiny - neúrekom. Túto VEC pokladám za nespochybniteľný KULT, nielen preto, že som o ňom čítal v knihe, ale jednoducho PRETO, že JE ! Stačí si ho raz pozrieť, a máte v tom naprosto jasno ! (22.10.2016)

Takovou porci geniálních hlášek jsem teda nečekal. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, je ten film absurdní jízda, u které se musíte hystericky smát, jste-li trochu víc hudebně znalí. Všechno tady je naprosto k smíchu, dokonce i "emotivní" "rozpad" kapely a jiná klišé většiny opravdových rockových kapel. (24.10.2008)

Sledujeme smůlou provázené turné legendární kapely Spinal Tap - skupina zabloudí na cestě ze šatny a netrefí na podium, musí hrát na večírku vojenské základny, problémy s rekvizitama ... :-) Pro fanoušky osmdesátkového rocku a metalu je to strašná prča, i když je pravda, že ti muzikanti jsou jaksi slušní v porovnání s takovými Motley Crue, jejichž biografii jsem nedávno četl :-) Nechybí ani blonďatá "Yoko Ono" :-) (10.11.2012)