Rebelové

Ještě před zhlédnutím jsem se obával toho, že mě to bude štvát a nudit zároveň, protože já nikdy muzikálové filmy neměl moc v lásce, ale tady to bylo trochu jinak. Zřejmě k lepšímu dojmu přispěly hlavně dobře vybrané písničky, které jsou melodické a dobře zapamatovatelné. Příběh je slabší, co si budeme nalhávat, ale je to spíš taková doplňková část. Jsem rád i za to, že zde není žádný emerický hepy jend, takže Renč se s tímto tématem popral velmi dobře. (06.03.2017)

Pokus o letní komedii s tragickým přesahem. Révai nic moc, holky dobrý, Norisová slaďoučká, jak jen to jde, nějaké ty písničky 60. let, i když podle mne do soundtracku vybrané poněkud nahodile. Přehrávající Hanák. No a pak zápletka, která dělá z diváků idioty. Ale jo, koukat se na to dá, jen ne opakovaně. (20.06.2013)

Film mal byť komediálny muzikál? Zráža ho k zemi seriózna časť filmu. Film mal byť retro-drámou? Zráža ho k zemi šialená muzikálová vizuálna stránka. Film mal byť inteligentnou komédiou? Zráža ho k zemi humor, ktorý mal osloviť najmladšiu generáciu (Kamasútra a pod.). Mix žánrov, ale na jedno pozretie to nezaškodí. A Zuzana Norisová ... (10.10.2005)

Docela sympatický film. Jenom ty písničky mě trošku vytáčejí. Soundtrack jsem totiž během jednoho dne slyšela asi 20x. Dělala jsem zrovna autoškolu a v učebně nic jiného nepouštěli. Večer jsem se vracela vždycky s nějakou písničkou na rtech. Úplně se mi vryly do mozku. Rebelové ukazují, že Filip Renč umí točit. (16.01.2009)

Spíše přeceňovaný než adekvátně hodnocený muzikál zrcadlí především fatální absenci dějinného povědomí o dnes už jasně historických šedesátých letech. Vezmeme-li vážně syžet i sporé náznaky děje, obsažené v tomto pseudorevolučním filmu, ukazují jednoznačně do roku Pražského jara - a to nezávisle na vůli svých tvůrců (míra tohoto propadu se projeví nejvýrazněji srovnáním Hřebejkovými PELÍŠKY). Písničkový mišmaš sahá od počátku do konce šedesátých let a věrohodnosti nezvádnutého díla neprospívá ani přenesení kauzy bratří Mašínů do zenitu šedesátých let, kterým je právě osmašedesátý. (Mimochodem: pokud by se v té době konaly svobodné volby - svobodné znamená v měřítcích doby - získala by v nich KSČ podle tehdejších nezávislých sociologických průzkumů kolem 65% hlasů.) Hranice v té době byly otevřené (bez nesnází, spíše s mírně udiveným ohlasem ve veřejném mínění tehdy svobodně emigroval např. Vladimír Pucholt). Doba uvolnění, prezentovaná tvůrci jako čas despocie a totality, ponechává filmu pro jeho klady minimální prostor: víření mladých těl (to je jediné, co má společné se STARCI NA CHMELU), některé herecké výkony ... a pak už jen úžas nad tím jak lze zmarnit tak atraktivní námět (za to málo je zřejmě co děkovat spoluscénáristovi Zdeňku Zelenkovi). Stručně shrnuto: příliš málo skutečných perel v neskutečně přemnožené hlušině. (05.11.2007)