Díra

O hlouposti, chamtivosti, sobeckosti, nenasytnosti. O lidech! Mistrně zrežírovaný násilný psycho, který si bere tu něco z Kostky, tu něco z High Rise a tu něco ze Snowpiercera, nikdy ale nepůsobí jako kopie. Naopak si ze svých vzorů bere to nejlepší a skládá to v jeden originální strhující celek, bez hluchých míst a zbytečností! (20.03.2020)

Nápad je výbornej. Má to spoustu fakt vtipných dialogů, hlavně v první části, kdy se Goreng orientuje v systému. To podobenství o lidské společnosti a její nespravedlnosti atd. je tu dost zjevný. Zajímavý je, že jsou tu negativně zobrazeny jak nejhrubší kapitalismus (urvi co nejvíc) tak socialismus (my vám to pro vaše dobro rozdělíme fér, i kdybychom vás u toho měli povraždit). Konci jsem, upřímně řečeno, nerozuměl. Někde jsem četl vysvětlení od chytrých recenzentů a samotného režiséra, ale pořád mu nerozumím. Ale celkově na Netflix film hodně dobrý. (11.11.2020)

Film přinesl za evidentně málo peněz docela hodně muziky. Co nemohl scénář nabídnout po dějové stránce, to více než dohnal výbornými dialogy. Na tak komorní záležitost jsem se až překvapivě dobře bavil, když to srovnám s téměř nekonečným utrpením u Nabarveného ptáčete... Milovník Dona Quijota, se pustí do boje s větrnými mlýny, aniž by mu došla marnost jeho snažení, to jsou paradoxy. Jinak ten švédský stůl byl úžasný, tak nějak to asi vypadá v nějakém hotelu u moře, když dorazí zájezd nenažraných hovádek, a to ani nepotřebují třistatřiatřicet podlaží. Ten silně nablblý závěr jsem musel chvíli vydýchávat. (20.05.2020)

Mě ten systém se žrádlem, připoměl EU, tam taky nejluxusnější jídlo má Macron a Merkelová, pak tzv Evropa první kategorie a my češi a slováci jsme to dno kam se dostanou leda taky zbytky co nikdo nechce,. takže ten vertikální žrádlovej systém mě naprosto fascinoval. Jinak je to hodně chtyrej biják, to se musí nechat, koncem se teda na to hodil trošku bobek, ale ten zbylej čas je v richtigu. (25.03.2020)

Solidarita? Ani náhodou! Dokážou lidé v uzavřeném prostoru společně komunikovat, nebo bude každý myslet jen sobecky na sebe? Jedna z dalších odpovědí na to, proč komunismus nemůže nikdy fungovat. Snímek se možná formou tváří jako sci-fi, ale v podstatě jde o alegorii světa, v němž žijeme. Problém jsem měl s hlavní postavou - naivně idealistickým Gorengem. Chvílemi byl neskutečně protivný a dozajista dobré úmysly realizoval podivným způsobem. Atmosférická hudba udržuje po celou dobu neklid a tísnivé napětí, z jakési letargie pak vytrhne diváka několik šťavnatých scén. Kanibalismus, červi, dlouhý nůž, tyče a šavle. Krev. Potěšil mě konec, jelikož jsem se obával doslovného vysvětlení, které by zničilo veškeré tajemství. Škoda jen, že jsem se nemohl ztotožnit se žádnou postavou, a tak mi byl jejich osud vcelku lhostejný. Kam Španělé na ty držky chodí, to mi bývá občas záhadou... (23.03.2020)