Díra

Být tam vysvětleno nebo alespoň nějak naznačeno, jakým způsobem se ti lidé (ve spánku?) přesouvají na jiná patra, dal bych o hvězdičku víc. Samozřejmě lze namítnout, že film je alegorie, takže to není podstatné. Na to však bylo ostatním aspektům života v Díře věnováno příliš mnoho pozornosti, než aby se zrovna tenhle detail dal jen tak odmávnout. (28.03.2020)

Velmi chytlavý námět, který okamžitě rozpoutává atmosférickou hru o přežití s jednoduchými, ale nekompromisními pravidly. Originální vstupní myšlenku však film nedokáže úplně dokonale rozvinout do smysluplného rozuzlení a uspokojivého závěru. Postupem času, jak se zabydlíte ve fikčním světě, začnete zjišťovat, že zápletka má své díry. Jedná se spíše o zážitkový film, od kterého není dobré čekat myšlenkové obohacení... 7/10 (14.09.2021)

„Hej, slyšíte mě tam dole?“ - „Nevolej na ně!“ - „Proč ne?“ - „Protože jsou pod námi. A ti nad námi neodpoví.“ - „Proč?“ - „Přece proto, že jsou nad námi.“ Co člověka dělí od toho, aby se stal zvířetem? Někdy stačí jen pár pater…aneb sněz nebo budeš sněden. Tak má vypadat celovečerní debut! Od první vteřiny silně atmosférický, působivý, stísňující a zneklidňující. Krom perfektního dominantního zvuku a démonicky slizkého Trimagasiho na tom má největší podíl rouška tajemství. Při prvním nahlédnutí do Díry, resp. Vertikálního samosprávního centra (tedy našeho současného světa, jen bez toho falešného pozlátka a atrakcí), divák neví nic a hlavní hrdina to má podobně. Teprve posléze se dozvídá pravidla „hry“, odhalí se mu motivace a charaktery postav. Jen na část vyvstanuvších otázek se divákovi dostane odpovědí, ale na druhou stranu hlavní myšlenka filmu je jasná (a záleží na vás, co si z Díry odnesete). Mám skoro chuť téhle palčivé sociální sondě napálit 5*, ale kvůli neuspokojivému konci to nejde. I tak můžu vřele doporučit. (29.03.2020)

Neskutečná pecka. Trochu mě štvalo, že tam některé věci nejsou vysvětleny (třeba na jakém mechanismu funguje plošina, jakým způsobem se kontroluje, zda si někdo z plošiny u sebe nechal nějaké jídlo, jaktože se někdo může přemísťovat mezi jednotlivými patry, v jaké době a na jakém místě se děj odehrává, jak se tam vůbec člověk dostane... těch nezodpovězených otázek film ponechává strašně moc, včetně samotného otevřeného závěru, který obecně nesnáším a považuji ho vždy za zločin na divákovi), ale zase beru, že pro to symbolické vyznění to není zas tak podstatné. Námět toho filmu je myšlenkově prostě dokonalý, což v kombinaci s takřka nesnesitelně znepokojivým hudebním podkresem - myslím, že to je v první řadě hudba, která zde vytvoří atmosféru naprostého pekla a navíc strukturuje děj do jasně vymezených úseků - znamená, že Díra je drásavý, mimořádně intenzivní zážitek, který ale není fyziologicky nepříjemný - sledovat ten film je vlastně dost zábavné, právě pro ten myšlenkový přesah, byť je to občas trochu nechutné. Fantastická věc, která mě hodně nadchla - Španělé opět potvrdili, že v rámci thrillerů dnes jen těžko hledají konkurenci. (25.03.2020)

Homo homini lupus, tak to je fakt objevení Ameriky. Každopádně mi bylo od začátku jasné, že nepůjde "jen" o nějakou sofistikovanější a intelektuálnější variaci na The Cube, ale že budou tvůrci prudit i nějakým tím humanismem a solidaritou a morálkou apod. Ovšem zaříznutí filmu závěrečným donkichotsko-komunistickým bojem za jakési Poselství, jehož smysl mi zůstal utajen, mě dost otrávilo. A to, že představitelka šílené a krvelačné Miharu, jediné postavy která mě zaujala, je v civilu jakási filipínsko-španělská popová hvězdička, mě otrávilo taky. (21.04.2020)