Pravidla hry

Už chápu, čím se Renoirova Pravidla hry navždy zapsala do zlatého fondu kinematografie. Vedle modernistických děl jako Občan Kane či Hirošima, má láska působí možná trochu šablonovitě, avšak výsledek je nadmíru vyšperkovaný klenot, který dodnes neztratil nic ze svého kouzla. Renoirova práce s prostorem a hloubkou ostrosti, rovněž jako s rozmístěním a pohybem figur v rámu, logicky navazuje na divadelní tradici, z níž příběh vychází. Renoir (představitel Octava) se divadelní předlohou však nenechá strhnout a buduje ryze filmový výraz. Celé je to neuvěřitelně kultivované a vyrovnané. (10.02.2024)

Z top 10 Sight & Sound mi chyběl tento jeden kousek, tak jsem si řekl, že už by mělo to nekonečné odkládání skončit. Musím říct, že z celé desítky mě Pravidla hry zaujala nejméně. Neusledovatelný děj bez nějakých pořádných příběhových linek a hrdinů, kdy spolu postavy hodinu mluví, pak se to pofackuje a pak postřílí. Nějaká odvaha filmu už dnes působí leda v kontextu s dobovými dogmaty, ne těmi současnými - není tu žádná nadčasovost. Zklamání oproti třeba Velké iluzi, kde se Renoir předvedl lépe. (05.08.2012)

,,Jste pytlák?" / ,,Spravuju židle!" Keď príde do vyššej francúzskej vrstvy mladý (hoci aj študovaný) pán v ruke s batožinou, v mysli s hľadaním práce a na prvú otázku, či vie čistiť topánky pokojným hlasom odpovedá áno.... (ne)skúšajte hádať, aké zamestnanie ešte v ten deň dostane!! :o) Prastará francúzska tragikomédia, ktorá zanedlho oslávi neuveriteľných 80 rokov, ale aj s odstupom takéhoto časového úseku vie rozhodne zaujať nielen vtipnými dialógmi. Jean Renoir, v pozícii režiséra aj jedného z hlavných hercov, ponúka až provokatívnu satiru na život spoločenskej "smotánky" na úrovni krátkodobých milostných vzťahov.. pretože ,,len moslimovia pristupujú logicky ku vzťahom so ženami!" Na svoju dobu technicky vyspelá záležitosť, obohacujúca všedný deň loveckou akciou a pomerne experimentálnym divadelným predstavením. (80%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) (20.08.2018)

Milostné hrátky francouzské buržoazie... Ve filmu jsou k vidění milostné trojúhelníky, čtyřúhelníky a já nevím jaké ještě mnohoúhelníky, vteřinové pozbytí či nabytí citů, rošády s milenci, střílení zvěře i lidí. Prostě "zábava“ vyšších znuděných vrstev, která vyznívá v tomto technicky vybroušeném snímku opravdu komicky a já se při tom skvěle bavil. Jean Renoir, který si mimochodem v tomto snímku střihnul i jednu z vedlejších rolí, mě opět nezklamal a rozhodně se ještě více ponořím do jeho skvělé tvorby! (11.04.2014)

Hezká, satirická komedie, která ví přesně, kdy má zasáhnout. Jean Renoir byl natolik skvělý filmař, že si tohle dokázal pohlídat a představuje nám vyšší společnost se všemi jejími charakterovými vlastnostmi, pro které si svou kritiku zasluhuje. Renoir mohl být ještě údernější, ještě krutější, ale i v tomhle provedení to stačí. (28.08.2014)