La Règle du jeu
The Rules of the Game
La Règle du Jeu
Režie:
Jean RenoirScénář:
Jean RenoirHudba:
Joseph KosmaHrají:
Nora Gregor, Paulette Dubost, Mila Parély, Odette Talazac, Claire Gérard, Anne Mayen, Lise Elina, Marcel Dalio, Julien Carette, Roland Toutain, Gaston Modot (více)Obsahy(2)
Pravidla hry vznikaly ve vypjatých chvílích novodobé evropské historie. Renoir psal scénář s Carlem Kochem v žáří 1938 po mnichovském diktátu, natáčení se časově shoduje s okupací Československa. Filmová adaptace komedie "Marianniny rozmary" od Alfreda de Musseta vypráví o složitých milostných vztazích mezi společenskou smetánkou i jejím služebnictvem. Přesto, že zápletka celého děje působí jako překombinovaná fraška, je snímek považován za to nejlepší, co ve své kariéře Renoir vytvořil, a je označován za zdařilou společenskou satiru. Ve filmu se odráží politická a duchovní atmosféra tehdejší Francie s takovou naléhavostí, že Renoirovo dílo bylo také označováno jako "zpráva o morální stavu francouzské společnosti." Děj sestává z drobných příhod, které se vzájemně proplétají a kombinují, z flirtování, nevěr a banálních vztahů. Když jedna z postav poruší pravidlo hry, dochází k tragédii. (Levné knihy)
(více)Videa (2)
Recenze (59)
(1001) Co na mě nejsilněji zapůsobilo, to byly herecké výkony. Když hostitel na konci divadelní vložky představoval svůj ultimátní sbírkový předmět, srdíčko se i svíralo dojetím. Potom samozřejmě kamera. Z příběhu samotného jsem nijak zvlášť nadšená nebyla, spíš opravdu z toho, jak byl podáván. Konec je hodně oldschoolový. ()
Renoir zřejmě svůj film mínil jako satiru, ale vyznívá spíše jako melodrama. A občasné komické vložky, které svým stylem patří spíše do nepříliš povedených grotesek, celkovému statutu seriózního filmu též příliš nepomáhají. Samotná postava Octava je křečovitým středobodem veškerého dění a musím říci, že v roli muže-diblíka bych si dovedla možná někoho představit, ale rozhodně by to nebyl Renoir. U Renoirových filmů jsem zvyklá na moderní postupy a výbornou kameru, takže si je dovoluji považovat za samozřejmost. A Pravidla hry vlastně nic moc jiného nenabízejí. (Viděno během Challenge Tour Speciál 2015: Filmový lov.) ()
Z top 10 Sight & Sound mi chyběl tento jeden kousek, tak jsem si řekl, že už by mělo to nekonečné odkládání skončit. Musím říct, že z celé desítky mě Pravidla hry zaujala nejméně. Neusledovatelný děj bez nějakých pořádných příběhových linek a hrdinů, kdy spolu postavy hodinu mluví, pak se to pofackuje a pak postřílí. Nějaká odvaha filmu už dnes působí leda v kontextu s dobovými dogmaty, ne těmi současnými - není tu žádná nadčasovost. Zklamání oproti třeba Velké iluzi, kde se Renoir předvedl lépe. ()
Smotánka spoločnosti je v každej dobe rovnaká. Množstvo pretvárky, intríg, cudzoložstiev a klamstiev. Na zúbky sa jej tentokrát pozrel poetický realista Renoir, aby sa pokúsil šokovať a podať pravdivý obraz vtedajšej spoločnosti. Je jej chovanie iba dôsledkom chovania predvojnovej spoločnosti, ktorá na všetkých úrovniach klame? Alebo túto atmosféru svojou morálkou spoluvytvára? Záverečný výstrel môžeme chápať ako prvý francúzsky výstrel nadchádzajúcej svetovej vojny. Renoir možno ani nevedel, ako nadčasovo bude jeho dielo pôsobiť o niekoľko desiatok rokov neskôr. Z dnešnej tvorby sa podobnou témou zaoberal Altman v Gosford Parku a asi bol tento film preňho výraznou inšpiráciou. ()
0/10 Des bes - jak nesnasim prvorepublikove salonni filmy ceskoslovenske, tak tento mezi ne opravdu squele zapadne. Celou dobu jsem cekal, ze se na scene objevi Oldrich Novy a nejakou ftipnou replikou vsechny utre. Nemuset to videt, tak se na to vy... Ad hodnoceni na teto strance - docela me zarazi rozpor mezi komentarem a hwezdickami u nekterych uzivatelu ()
Galerie (50)
Photo © Nouvelles Éditions de Films (NEF)
Zajímavosti (9)
- Po komerční katastrofě, která v roce 1939 následovala uvedení filmu, byl film bez jakéhokoliv užitku sestříhán. Až v roce 1956 byl zrekonstruován do takřka celé původní délky a v roce 1959 uveden na filmovém festivalu v Benátkách. (Hans.)
- Snímek byl vedle filmu Občan Kane (1941) považován za předzvěst moderní kinematografie. (Hans.)
- Film při premiéře neuspěl. Do kin se dostal sestříhaný a nakonec byl zcela zakázán. Byl považován za hněvivou společenskou satiru, jíž také podle jeho autora měl být. (Tommass95)
Reklama