Malasaña 32

Šesťčlenná rodinka sa nasťahuje do strašidelného bytu, od začiatku ich trápia duchárske vízie, a keď ich najmladší potomok zmizne, je všetko jasné. Plus nejaká potrebná špiritistka do toho celého. Ale funguje to? Áno, funguje. Španieli proste vedia, a kritizovať horor za to, že to tu už bolo miliónkrát... no a čo, že bolo. Tento film tak či tak nenápadne preplával bez toho, aby o jeho existencii niekto tušil, o megafilm roka sa taktiež nejedná, a kto sa vopred zmieri s tým, že je to iba čistý rodinný ľakačkový kúsok bez vyšších ambícií, nemal by mať problém. Do mojej zbierky duchov zapadne akurát. (06.04.2020)

Ďalšia kvalita zo Španielska a pre mňa ako veľkého fanúšika ducharín, jeden z najlepších hororov roku 2020.  Príbehovo ničím inovatívny, ale v budovaní atmosféry a napätia výborný a tiež disponujúci dobrými hercami a solídnou technickou stránkou. Už od úvodu sa na nič nečaká, hneď sa ide na vec a v neustálom strašení sa pokračuje s malými prestávkami až do konca. Približne po polovici som sa neustáleho strašenia začal mierne prejedať, keďže motívy sa začali opakovať, ale našťastie film potom trošku uberie nohu z plynu a nechá priestor dovysvetľovaniu príbehu. Záver bol uspokojivý, Javier Botet si pripisuje ďalší film, v ktorom ma úspešne desil a ak máte radi duchariny podobne ako ja, tak smelo do toho. Na 5* to nakoniec síce nebude, ale ďaleko som k nim veru nebol. 80% (10.03.2021)

Rodina z vesnice, kde ji provázely problémy, se přestěhuje do Madridu. Velký starý městský dům ovšem skrývá tajemství, které bych tu nejraději napsal, ale tajemství se nevyzrazují, že. Původně jsem se těšil na čarodějnický horor, páč to vypadalo, že v bytě číslo 32 žije nějaká ježibaba, jenže on se z toho vyklubal další tuctový příběh s rozzlobeným duchem terorizujícím rodinku. Kamera výborná - hlavně se mi líbil zlatavý opar ve starém domě, herci solidní, hudba obstojná. Jenže...stále a dokola třískání do piana a padající kastroly, kdy tvůrci nechápou, že jednak ticho je strašidelnější a druhak že duch se nezjevuje za výstřelu z kanonu.....jenže to se musí jeden pořád opakovat. A pak ta pomalá otáčení hlavou a hlemýždí pohyby postav, aby zjistily, co děsivého se děje, mě fakt ubíjely. Až tak mi to nevadí u hororů 80. let, ale popravdě - jsem vyděšen, tak mi trvá půl hodiny, než otočím hlavu, abych zjistil proč? No to asi ne. Klišé typu - přetékající vana, houpající se křeslo či zvonící telefon taky nenadchnou. Duchařiny posledních let považuji za největší provar současného hororu. Stále se jim snažím dávat šanci, ale mainstream asi nic povedeného a hlavně strašidelného ještě nějaký čas nepřinese. Celkové 2,5 zaokrouhlím kvůli konci. Tedy ne co se dělo v domě, to bylo až komické, ale za následující scénu, jež se přenesla ven.... Rozhodně nejsem ani nadšený, ani spokojený....zlaté thrillery....zůstaneme-li u Španělů. (19.12.2020)

Že jsou Španělé dobří v natáčení hororů to už je docela známá věc. V Malasaňa 32 je atmosféra asi tou poslední věcí, na kterou bych si mohla stěžovat. Hororová stránka funguje uspokojivě, masky jsou hrůzostrašné a lekaček se taky dočkáte. Hudební podkres tu taky dělá hodně a herci jsou fajn. Tři hvězdy dávám nicméně proto, že film je trochu zdlouhavý a ta dynamika k tomu plnohodnotnému zážitku fakt docela chybí. To rozuzlení bylo navíc extrémně divné, sice nevšední, ale divné. Nechápu, jak se někomu v hlavě zrodí zrovna tento nápad. K mé smůle mi to prostě nějak nesedlo do noty, ale jako průměrná hororová jednohubka je Malasaňa úplně dostačující. (09.07.2020)

Albert Pintó vzal (doslova) pointu z Insidious a vizuál ze Zajetí démonů, najal Javiera Boteta aby mu odehrál stejnou děsivou svini jako hraje Botet ve všech hororech, vymyslel nakonec docela originální pointu a všechny ty brutální žánrový klišé natočil v prostředí Madridu 70. let aby tomu dodal na atmosféře. Měl štěstí na herce, dobře zapracoval se strašením, kamerou i hudbou a dodal nám tak ze Španělska děsně neosobitý, ale zase po dlouhé době děsivý a příjemný horor. Desetiminutovka náhulu kdy duch dává na prdel celý rodině byla lahůdka. Bál jsem se, bavil jsem se, když recyklovat, tak prosím takhle.70%. (13.07.2020)