Na západní frontě klid

„Na západnom fronte pokoj” je protivojnovým filmom podľa knihy Ericha Maria Remarquea, pod režisérskou taktovkou Lewisa Milestonea, a pod producentským dohľadom amerického Nemca Carla Laemmleho Jr. , vzniká extrémne pôsobivý vojnový film z obdobia 1. svetovej vojny, medzi rokmi 1915 - 1918 : ( POZOR, POZOR, OBDOBIE nemeckých študákov ) + čerešničkou na torte je to, že je to z pohľadu Nemcov, čo sa zrejme nepáčilo Hitlerovým priaznivcom, ktorí sabotovali kino - premiéru, alebo chceli film jednoducho zakázať, čo sa im aj podarilo ! Nevidel som v živote, tak reálne spracovaný film z 1. svetovej vojny, taký ani nejestvuje, ktorý by diváka cez čierno - bielu sugestívnu brilantnú kameru ZAVIEDOL PRIAMO do zákopov a sledoval nemeckých maturantov, ktorí sa na nátlak ich profesora dobrovoľne prihlásia ako noví regrúti na francúzsky front, je ich niekoľko, samozrejme, že sú vystresovaní, tak automaticky si smrť pre nich príde, jedine hlavná postava Paul sa „vypracuje” až na mazáka, ale ako nakoniec dopadne, nebudem prezrádzať... Cez Paulov pohľad de - facto sledujem všetky hrôzy, ktoré ho zo začiatku čakajú, potom sa s tým musí stotožniť a zvyknúť si na to, a prežívať všetky tieto útrapy na fronte, kde v skutočnosti nie je POKOJ, ale guľky svištia všade navôkol, pričom jeho kamarátov si postupne nachádzajú. Film je z roku 1930, preto som si stále myslel, že postavy sú v skutočnosti z tejto doby, napríklad scéna s troma Francúzskami vo mne evokovala pocit, že podľa ich výzoru som si to spájal fantasticky s dobou presne v 1. svetovej vojne. Absolútne vierohodný výkon podáva Lew Ayres, ktorý si zahral vo filme, ktorý už nikdy viac nedokázal v živote prekonať. Ja som tento snímok videl už pred viac ako dvoma rokmi, ale nič som nestratil zo svojho pocitu autentickosti, realite, že tento film neprekoná už nič, možno Kubrickov pohľad na prvú svetovú vojnu v taktiež strhujúcom počine Paths of Glory s Kirkom Douglasom v hlavnej úlohe z roku 1957, ale bohužiaľ, Lewis Milestone dokázal znázorniť des a hrôzu v podstate lepšie, ako môj najobľúbenejší režisér Stanley Kubrick, ale ak by Stan robil ešte jeden pokus a zameral by sa na väčší, rozsiahlejší príbeh, výsledok by stál určite za to ! Takto..., klasika z roku 1930 je do dnes neprekonateľnou hĺbavou rekonštrukciou, ako to vlastne vyzeralo na západnom fronte, kde kľud, určite nebol... (09.10.2015)

Film je důstojným zpracováním slavné Remarqueovy literární předlohy a zároveň jedním z uměleckých vrcholů americké meziválečné filmové produkce. Samozřejmě kdo hledá chyby, najde. Technická kvalita odpovídá době vzniku, to znamená místy je nutné zamhouřit oko. Ve filmu celkem pochopitelně silně rezonuje po první světové válce masově rozšířený pacifismus. Remarqueův román vyznívá jako obžaloba války, militarismu a autoritářství, ale pacifistický po mém soudu není. Ve snímku má pacifismus deklamativní charakter, v některých momentech okázale vyčnívá. Herectví je v některých případech ještě lehce zatíženo érou němého filmu, která konec konců skončila nedávno. Ve srovnání s ostatní produkcí oné éry se ale drobné nedostatky stávají nicotnými. Na západní frontě klid přečnívá jako Eiffelovka nad pařížskou městskou zástavbou. S ohledem na dobu vzniku nebudu hnidopich a nadělím maximální počet hvězdiček. Tenhle kousek si to zaslouží. Celkový dojem: 90 %. (31.08.2017)

Remarqova kniha je ve svých tématech a výpovědích bezesporu vynikající, ale o to víc si v žádném případě nezaslouží klasický filmový přepis (Hollywoodský) se stejným či plytčejším obsahem, než co sama nabízí. Dobou omlouvat nelze - Remarque všechno napsal 2 roky předtím (myšlenky) a Milestone operuje dobře (leitmotiv vojenských bot, ale i technika), snad jen vysvětlit - uspěchanost celého projektu. (17.06.2014)

Říci, že za tři čtvrtě století film nezestárne je lež, byť krásná. Stárne úplně všechno, a jednotlivé věci (koneckonců i lidé) se liší pouze expirační lhůtou. Jestli si dodnes snímek Na západní frontě klid z roku 1930 udržel alespoň část ze své původní působivosti, je to fenomenální úspěch - a věřte mi, že on to dokázal. Jistě, střih byl v plenkách a tak jednotlivé záběry na sebe moc nenavazují, jistě, řada herců přehrává, protože toto byl dost možná jejich první zvukový film vůbec, a jistě - i kameraman byl v těch v dávných dobách nucen pracovat doslova na koleně, a tak řada záběrů z bojiště musela být z technických důvodů pořízena starou, ale mobilní "groteskovou" kamerou, na které vypadá vše díky nízkému počtu snímků za minutu zrychleně. Jenomže to jsou všechno detaily, dobový kolorit, podle kterého se filmy soudit nedají. Podstatné je následující: je to rozhodně zdařilá adaptace krásného románu, který byl symbolem celé "ztracené generace." Chcete-li však v dnešních dnech působivější (či lépe řečeno: stravitelnější) zážitek, podívejte se na novější zpracování ze 70. let, které je rovněž vynikající. Ale originál je jenom jeden. (18.04.2005)

Podľa filmovej ceny Oscar: najlepší film roku 1928. Nečakal som že by sa mi mohol nejaký film s tridsiatich rokov mohol zavŕtať filmy tak hlboko ako tento. Neuveriteľná autentickosť bojov ma úplne ohúrila. Skvelé herecké výkony, skvelé spracovanie pyrotechniky, vierohodné útoky naprieč frontom. Bolo to naozaj neuveriteľné a energické. Boje na fronte sa tu striedajú s bojom vo vnútri vojakov, strachom zo smrti a zúfalstvom nikdy neskončených bojov. Vynikajúce dialógy o tom aká nezmyselná je vojna. Vôbec sa nečudujem že Hitler zo svojou partiou sabotovali kiná pri premietaní tohoto filmu. Táto snímka by dokázala pohnúť s mysľou Nemeckým vojakov. (13.02.2013)