Na západní frontě klid

Slavný příběh mladých chlapců, kteří se pod vlivem vlasteneckého řečnění svého učitele dobrovolně přihlásí do armády a záhy na frontě prožívají totální deziluzi, jsem četl asi v 16 letech. Jako pravděpodobně pro mnoho jiných i pro mě byl šokem, prvním náhledem na válku, odlišným od hrdinství a dětských her na vojáky. Filmové zpracování takto působí přesně jako kniha. Ukazuje hrůznost války z pohledu obyčejných vojáků, kteří nic nevědí o jejích politických či jiných vyšších příčinách, nebo se o ně nezajímají. Samo slovo "hrdina" ztrácí na bitevním poli smysl (alespoň ten, jaký má pro civilisty, kteří z tepla domova vidí válku v jejím celku a počítají, kolik mil ještě německé armádě zbývá, než dorazí k Paříži) - muži prvně vystavení dělostřelecké palbě se podělávají do kalhot, procházejí hysterickými záchvaty a zoufalstvím ze smrti nebo těžkých, bolestivých zranění kamarádů. Pozvolna se stávají otrlými a učí se, jak zvýšit svou šanci na přežití. Na několika místech je film trochu patetický, ve stylu třicátých let, ale mnohem méně, než jiné filmy z této doby, které jsem viděl. Technicky je film zvládnut výborně. Bitevní scény jsou nesmírně působivé, jako byste se sami ocitli mezi zákopy první světové války. Film nezvyšuje svou působivost výrazným zesílením zvuku v bojových sekvencích, ani v něm nejsou žádné explicitně šokující záběry např. vyhřezlých vnitřností, atd. Je nesmysl říkat, že film nezastaral (copak se dnes natáčí stejným způsobem jako na konci dvacátých let?), ale toto "zastarání" můj divácký zážitek vůbec nezasáhlo. Možná je naopak kladem, protože ukazuje reflexi války pár let po jejím konci. 9/10 (07.11.2005)

Knížku mám rád a beru, že v roce 1930 ji převedli na plátno nejlépe, jak v dané době uměli. Bohužel ale způsob práce s hraním, obrazem i zvukem se přežil a nebavilo mě na to koukat. Oproti tomu více než 40 let stará verze je pořád aktuální. Nejhorší je asi ta Netflixovská verze z roku 2023, kde jsou sice super bitvy, ale myšlenky zmizely. (18.04.2024)

Remarqova kniha je ve svých tématech a výpovědích bezesporu vynikající, ale o to víc si v žádném případě nezaslouží klasický filmový přepis (Hollywoodský) se stejným či plytčejším obsahem, než co sama nabízí. Dobou omlouvat nelze - Remarque všechno napsal 2 roky předtím (myšlenky) a Milestone operuje dobře (leitmotiv vojenských bot, ale i technika), snad jen vysvětlit - uspěchanost celého projektu. (17.06.2014)

(1001) Okej, tak já to řeknu: tomuhle filmu k Olověné vestě (můj osobní piedestal) chybí jenom Surfin' Bird a Vincent D'Onofrio. (A padesát sedm let filmařského vývoje, ale to považuji za detail.) Zákopová válka je tady tak reálná a hmatatelná, až z toho mrazí. A jak je v mých očích často problémem (zvlášť starších) literárních adaptací, že autoři neumí funkčně převést literární dějový oblouk do filmového, tak tady ta uhýbavá epizodičnost se slepými rameny a zacentrovaná na postavy funguje brilantně. Boty jako jeden příklad za všechny, ale jinak jsem stoprocentní fanda. (13.03.2019)

„Na západnom fronte pokoj” je protivojnovým filmom podľa knihy Ericha Maria Remarquea, pod režisérskou taktovkou Lewisa Milestonea, a pod producentským dohľadom amerického Nemca Carla Laemmleho Jr. , vzniká extrémne pôsobivý vojnový film z obdobia 1. svetovej vojny, medzi rokmi 1915 - 1918 : ( POZOR, POZOR, OBDOBIE nemeckých študákov ) + čerešničkou na torte je to, že je to z pohľadu Nemcov, čo sa zrejme nepáčilo Hitlerovým priaznivcom, ktorí sabotovali kino - premiéru, alebo chceli film jednoducho zakázať, čo sa im aj podarilo ! Nevidel som v živote, tak reálne spracovaný film z 1. svetovej vojny, taký ani nejestvuje, ktorý by diváka cez čierno - bielu sugestívnu brilantnú kameru ZAVIEDOL PRIAMO do zákopov a sledoval nemeckých maturantov, ktorí sa na nátlak ich profesora dobrovoľne prihlásia ako noví regrúti na francúzsky front, je ich niekoľko, samozrejme, že sú vystresovaní, tak automaticky si smrť pre nich príde, jedine hlavná postava Paul sa „vypracuje” až na mazáka, ale ako nakoniec dopadne, nebudem prezrádzať... Cez Paulov pohľad de - facto sledujem všetky hrôzy, ktoré ho zo začiatku čakajú, potom sa s tým musí stotožniť a zvyknúť si na to, a prežívať všetky tieto útrapy na fronte, kde v skutočnosti nie je POKOJ, ale guľky svištia všade navôkol, pričom jeho kamarátov si postupne nachádzajú. Film je z roku 1930, preto som si stále myslel, že postavy sú v skutočnosti z tejto doby, napríklad scéna s troma Francúzskami vo mne evokovala pocit, že podľa ich výzoru som si to spájal fantasticky s dobou presne v 1. svetovej vojne. Absolútne vierohodný výkon podáva Lew Ayres, ktorý si zahral vo filme, ktorý už nikdy viac nedokázal v živote prekonať. Ja som tento snímok videl už pred viac ako dvoma rokmi, ale nič som nestratil zo svojho pocitu autentickosti, realite, že tento film neprekoná už nič, možno Kubrickov pohľad na prvú svetovú vojnu v taktiež strhujúcom počine Paths of Glory s Kirkom Douglasom v hlavnej úlohe z roku 1957, ale bohužiaľ, Lewis Milestone dokázal znázorniť des a hrôzu v podstate lepšie, ako môj najobľúbenejší režisér Stanley Kubrick, ale ak by Stan robil ešte jeden pokus a zameral by sa na väčší, rozsiahlejší príbeh, výsledok by stál určite za to ! Takto..., klasika z roku 1930 je do dnes neprekonateľnou hĺbavou rekonštrukciou, ako to vlastne vyzeralo na západnom fronte, kde kľud, určite nebol... (09.10.2015)