Dlouhé horké léto

...s pohledným Paulem Newmanem, pohledem z jihu, kam složil svou hlavu, jedna báseň....a ani nekáplo. Teplota stoupá. Dusno bylo, hromy a blesky mezi vztahy, ty zabouřily, aby se vyjasnilo. Žádné leháro pod paraplíčky s kopcem zmrzliny. Místní magnát O. Welles jako "poroučivej velkej" táta, který když není po jeho..., ale otče, uvnitř je člověk přece, se svými sny i slabostmi, žádný naprogramovaný stroj...Hned napoprvé, padnou vám do očí jeho oči, které sama obloha nebeskými barvami malovala. Tak lahodné, že v tom parnu přijdou vhod, jako dobře vychlazený mok. Polepšil si. Vypovězený, tělo zpocený. Od města k městu, z farmy do kšeftu, z terasy do prvního podlaží. Pocestný handlíř se slamákem na hlavě. Obchodník s motýlkem, v bílé košili, co hoří po životní roli. Pevně stát na svých nohách, sám sebe nespálit. Muž s ohnivou minulostí, který na rozpálené půdě nepěstuje plamenné řeči, který se odváží flirtovat, ale i milovat, nebudete litovat. Když se slunci daří, bez ustání rozlévá zářivé paprsky, rozprostírá svůj zlatavý šál po kraji. Zůstane a budou svoji. Řeknu vám, rájem stane se tohle jižanské údolí, každý krajíc rozumného štěstí si ukrojí. Smířlivými kudrlinkami všichni všeho docílí. (02.08.2017)

Nevím proč Češi (znám jich spoustu) trpí na jižanskou nostalgii, jež se zobrazuje stejně jen vyhranými bitvami prohrané občanské války, jejíž skutečné příčiny nám řádně neodhalil ani Oliver Stone se svých dějinách. (Vietnam byl dobrým důvodem si ji zopakovat). Že Jih má v sobě něco - o čemž vědomě nemáme ani páru -, ale co nás ale všechny současně znepokojuje i přitahuje, nespočívá na infantilní jižanské tradici, ale dští to na nás především z her Tennessee Williamse a románů Williama Faulknera a většiny stejně úspěšných filmových adaptací. Nikde nic podobného není! Nikde se v cestě za úspěchem nechodí tak brutálně přes mrtvoly, často i vlastní. Ale úspěch byl nakonec na té druhé straně, vyhrála vojska bojující pod vlajkou neomezeného konzumu, meziročního zvyšování HDP a globálního vykořisťování světa. Pozn. 2: Faulknerova románová trilogie rodiny Snopesů "Vesnice - The Hamlet (předloha tohoto filmového zpracování), Město a Panské sídlo", je z "jižanské" literatury asi to nejlepší. Pozn. 3: Souhlasím s gudaulinovým **** posouzením závěru filmu i zdůvodněním jeho hodnocení. Happy End má vždycky katarzní účinek. Pokud se ovšem nepřežene. Samozřejmě si přeji, aby všichni herci i jejich role dosáhli nakonec svého štěstí, ale moc štěstí je přece jen podezřelé, a katarzní účinek může až eliminovat. Co by tomu řekl Houston (myslím toho, který se zapletl s Minkem Snopesem, ne toho z tý písničky), a co teprve Faulkner? Pozn. 4: Paul Newman je mi příliš svázán s rolí Cold Hand Lukea; v roli Bena Quicka bych si dovedl představit i někoho jiného, samozřejmě Marlona, který toho uměl přece jen trochu víc. (11.04.2018)

Sympatický svéráz Ben Quick se špatnou pověstí (mistrovsky zahraný Paulem Newmanem), ještě svéráznější patriarcha farmářské rodiny Will Varner s pevnými názory, chováním a zásadami (v podání legendy Orsona Wellese), živá a obdivovaná dcera Eula Varner (ztvárněná Lee Remick), labilní a ve stínu svého otce žijící Jody Varner, půvabná, klidná a dosud neprovdaná dcera Clara Varner (v podání Joanne Woodward) a její dlouholetý přítel, avšak pouze na konverzaci, Alan Stewart. Tyto postavy tvoří jádro dramatu Martina Ritta, který mistrně přenesl atmosféru dlouhého horkého léta a střety různých charakterů na filmové plátno. Tento snímek je trochu podobný kultovní Kočce na rozpálené plechové střeše, ovšem prostor, v němž se odehrává je rozmanitější, je tu více postav a děj nabízí víc akce, čímž jej ale nechci upřednostnit, jelikož oba filmy představují vynikající podívanou. Pro mě další velký zážitek z filmografie modrookého pana herce - Paula Newmana. (08.01.2012)

Jeden z filmov, ktorý som videl ešte ako desaťročný. Aj teraz, po niekoľkých dekádach, som v ňom rozpoznal niektoré dialógy. Lenže stará láska niekedy hrdzavie. Dej nie je príliš dramatický, postavy prenášajú niekedy viac, niekedy menej uveriteľné dialógy, ktoré sú ale vždy osudové a skrýva sa v nich zakaždým nejaké dôležité životné múdro. Tak by to asi v skutočnosti nefungovalo. Zmeny nálad a názorov postavy Orsona Wellesa by jeho rodinu a spoluobčanov priviedli na kraj šialenstva. Celkovo ale film odporúčam, predovšetkým kinofilom zameraným na 50te roky. (22.07.2012)

Tak na tomhle jsem si nečekaně opravdu pochutnal. Klasická hollywoodská škola toho nejčistšího střihu v plné síle. Skvělá atmosféra horkého amerického jihu ( a žádné umělé napudrování herců, všichni se v tom vedru opravdu lesknou a potí, tak jak to má být) přímo vytéká z obrazovky prostřednictvím krásné cinemascopové kamery. Další složkou, která se v dnešních filmech už téměř neobjevuje, jsou fantasticky napsané a vybroušené dialogy. Téměř v každém rozhovoru je nějaká hláška, rýpnutí či jinotaj. No a nakonec nemůžu nezmínit geniální herecké party dvou velikánů, Orsona Wellese a Paula Newmana. Sledovat ty dva, každý jejich pohled, grimasu nebo lakonickou poznámku, je opravdu zážitek. (27.01.2012)