Magická hlubina

"Já jsem o tobě slyšel, že se podobáš víc rybě než člověku." Do Magické hlubiny jsem se ponořil mnohokrát a vždy mě to tam hrozně bavilo. A to nejsem žádný poetik, který čůrá nadšením do vody, když spatří dokonalé záběry podmořského světa doprovázené fantastickou hudbou. Jenže Beson mě dostal příběhem, prostředím a nezapomenutelnými scénami. Při vzpomínce na tento film se mi hned vybaví dva kreténi v kvádrech pařící na dně plného bazénu, Enzův nalakovaný Fiátek, přemísťování delfína, dva talíře těstovin, hádání Enza s doktory v hloubce 65 metrů a samozřejmě vtip o Belgičanovi v ponorce. Tohle prostě vždycky byl dokonalý film, ale v režisérské verzi je ještě o level lepší. (10.02.2019)

Krásný film. Krásná hudba. Dokonalá koláž. K těm čtyřem prosím přidat půl hvězdičky za toto spojení. K úchvatnosti mi ale přece jen něco chybí. - - - I když vlastně - - - Ne, ten film je úchvatný. Jen jsem ho viděl už moc dávno a to okouzlení trochu vyprchalo. Moje chyba. Opravuji: Za pět! A rychle někam do hlubin... (04.09.2005)

Leon a Nikita mi pôjdu po krku, ale nemôžem inak - toto a hlavne v predĺženej verzii je najlepší film Luca Bessona. A práve mi došli ďalšie slová... No, hlavne veľmi rád niekedy stretnem rozšírené verzie dvoch práve menovaných a potom sa možno aj niečo zmení. Pretože pri Le Grand bleu jednoznačne platí, že viac, je neporovnateľne viac. Režisérsky zostrih je nový film. Pútavejší, hĺbavejší, vrúcnejší... lepší. V tejto podobe mu nič z Bessonovej tvorby nešliape na päty. (Leon a Nikita by ale mohli, v očarení Magickou hlbinou sa však za nimi nebudem ponáhľať). (13.07.2005)

80% - Upřímně řečeno, Magické hlubině bych dal jenom tři hvězdičky, kdybych loni v létě neabsolvoval potápěčský výcvik. Film mě zklamal po své výrazové stránce, a jediné, co mi nabídnul, byly scény pod vodou, či pěkné záběry na moře. Velké plus filmu jsou jistě i herecké výkony, ale celý scénář na mě působil velmi vykonstruovaným dojmem. Zkrátka jsem čekal mnohem víc, ale jako člověk, co obdivuje potápěče nemohu dát nižší hodnocení. (08.05.2006)

Je zajímavé sledovat cestu tvůrce, který byl v 80. letech považován za úkaz a dnes už si nikdo není příliš jistý tím, zda důvěra v něj vložena byla zklamáním nebo jen přehraným očekáváním. Buď jak buď, dnes už je to kus historie a ten french touch v podání Bessona není zdaleka tak poutavý jako kdysi. Nicméně s odstupem času je poměrně zajímavé sledovat tehdejší hvězdičku Rosannu Arquette ve velmi přirozené roli (pamatuje na ty její drzé nehezké holky?), Jeana-Marca Barra (kterého jinak vnímám jen u von Triera) a Rena, o kterém nikdy nevím, co si mám myslet (jsou ty jeho pózy ještě dneska cool)? (16.06.2017)