Magická hlubina

Chybí správné vizuální pojetí. Občas to vypadá jako laciná televizní produkce, než jako dílo slavného Luca Bessona. Pár hezkých "hlubinných" záběrů, několik scén s delfíny a to je asi tak všechno co stojí za řeč. Jen Eric Serra nezklamal. Opět složil perfektní hudbu, která se může směle rovnat jeho největším počinům (NIKITA, LEON). (18.12.2004)

Film má síce slabšiu zápletku, ktorá sa točí okolo toho, kto z účastníkov nejakej potápačskej súťaže vydrží so zadržaným dychom dlhšie pod vodou. Čo ma ale zaujalo bolo to, že film dáva do protikladu nie príliš šťastnú milostnú epizódu ľudí na brehu s veľmi šťastným vzťahom delfínov v mori. Za zmienku určite stoja aj nádherné zábery podmorského sveta a záver filmu, ktoré robia z Magickej hlbočiny veľmi silné dielo. (16.10.2007)

Vášnivý potapěč a amatérský oceánolog udělal radost sobě i mně. Jeho film hýří sluncem, rozličnými odstíny modře, člověk má úplnou chuť navléct se do plavek a skočit do moře. A ačkoliv samotný děj příliš optimistické vyznění nemá, dýchá z něho na mně pohoda a Bessonova láska k moři. A Eric Serra - ten se tu našel. Uplatnil tu svoji zálibu v syntetických zvucích, které přeměnil v ambientní plochy, které se krásně poslouchají. Vlastním soundtrack, je to velice relaxační album, úplně něco jiného než Serrova zvuková kakofonie v 5.elementu (24.08.2003)

Scénář: Luc Besson, Robert Garland, Marilyn Goldin, Jacques Mayol, Marc Perrier .. Magická podívaná, plná citů a rivality. Konec je výborný a zůstal mi v paměti dodnes.. 90%. (20.03.2005)

Myšlenka ohromná. Zpracování velice zajímavé. A výsledný dojem? To je velice těžké vyjádřit, i s hodnocením jsem měl tentokrát velké problémy. Beeson má velmi osobitý styl, dokáže udělat z komorního lidského příběhu strhující a poutavou podívanou, jak to předvedl třeba v Leonovi nebo Brutální Nikitě. Tohle je ale opravdu úplně jiný film, u kterého záleží hlavně na povaze a toleranci diváka. Vždyť každý asi zareaguje odlišně na příběh o soupeření dvou dávných přátel, který je po celou dobu veden ve velmi pomalém tempu, který postrádá jakékoli speciální efekty a všechno hraje vlastně jen na city. Beeson do toho ale vložil celé své filmařské srdce, což se na výsledku přeci jen podepsalo. Neopakovatelný závěr je pak krásným podpisem nad tímto malým, ale zároveň obrovským filmem. (28.05.2012)