Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Drama muže odsouzeného na smrt a ženy, která hledá způsob, jak ulehčit poslední dny jeho života. Sestra Helen pracuje jako sociální pracovnice v černošské čtvrti v New Orleansu. Ve vězení se setkává s cynickým a brutálním vrahem Matthewem Ponceletem pár týdnů před jeho popravou. Její úsilí o pomoc člověku v nouzi se postupně mění ve snahu dosáhnout alespoň zmírnění jeho trestu. Mezi Helen a Matthewem se přitom vytváří zvláštní vztah. Zatímco ona těžce hledá cestu jak překonat vlastní pochyby, musí vězeň přiznat svoji vinu... Silné drama vzniklo podle stejnojmenného bestselleru, v němž jeptiška Helen Prejeanová vypráví osobní zážitky při setkáních s vězni z cel smrti. Scénář k filmu napsal scenárista a režisér Tim Robbins (Bob Roberts, The Cradle Will Rock). Hlavní postavu pozoruhodným způsobem ztvárnila Susan Sarandonová (Atlantic City, Čarodějky z Eastwicku, Thelma a Louise, Nebezpečný klient a Soumrak), která byla za svůj výkon v hlavní roli oceněna Oscarem. Vězně čekajícího na poslední den svého života si zahrál Sean Penn (Nejsme žádní andělé, Hra, Tlumočnice, 21 gramů, Milk). Za svůj výkon v Robbinsově snímku byl oceněn Stříbrným medvědem na 46. MFF v Berlíně v roce 1996. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (294)

classic 

všechny recenze uživatele

Celé dve hoďky som sedel zarazený v sedačke z počinu,ktorý evokuje veľké zúfalstvo a beznádej. Susan Sarandon poznám,ale nečakal som od nej takýto performance,ktorý je absolútne vierohodný,uveriteľná je Timova réžia(Tim rok pred týmto hral najslušnejšieho väzňa v dejinách Andyho Dufresnyho v Darabontovom The ShawShank Redemption.),ktorá je sugestívna,depresívna,oscar mu vyfúkol Mel za BraveHeart. Sean Penn je z iného súdka ako Andy,veril som mu všetko,čo som mu videl na očiach,bravúrny performance. Réžia a herečka sú hlavnými ťahákmi snímku,kde optimizmus je v nedohľadne,nepokojný,nepríjemný snímok. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Po pravde receno jsem cekal o dost vic, na filmu muzu prakticky pochvalit jen herce a to jen Susan Sarandon, ktera hraje fakt skvele, ale prisla mi takova desne vykulena a pak perfektniho parchanta v podani Seana Penna, kterej mi pripominal Edwarda Nortona z Kultu hakoveho krize. Ostatni nestoji za pozornost a treba takovej Jack Black tu je naprosto zbytecnej. Co se tyce pribehu, to je asi nejvetsi problem. Jednak je film zbytecne dlouhej a navic se ve filmu prakticky nic moc nedeje. Neni tu ani vysetrovani rozsirujici detaily o pripadu, ani zadny strhujici soudni sceny a film ani nijak neprekvapi a od zacatku do konce proste jen tak bezi, presne, jak to clovek ceka a tudiz ani zadnej happy end a i na nejaky hodne dramaticky momenty je dost skoupej. Navic ani hudba tu prakticky neni. Takze celej film je slozenej jen z rozhovoru mezi Susan a Seanem, pricemz to je tak pul na pul, sem tam neco nudyho, sem tam nakej hustej a navic vam ani Seanna neni lito. Mozna se da jeste tak pochvalit scena v lese, ktera se postupne meni. Robbins natocil kvalitni film, ale tak trochu o nicem a nemuzu ho ani pochvalit za nejakou syrovost, tenhle film proste jen tak bezel, aniz by ve me zanechal nejaky pocity a prisel mi jako takovej slabouckej odvar ze Zeleny mile. Tak po druhym skouknuti uz to da 4*, jelikoz uz jsem tolik necekal a film se mi libil vic. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Tim Robbins si vybral silné, univerzální téma, aby jej následně rozmělnil schizofrenní režií. Vypustil zdlouhavé představování postav, jde rovnou k jádru věci. Jeptišku, jež žije v idylické symbióze s vždy přátelskými černochy, nechává vést sáhodlouhé dialogy s na smrt odsouzeným kriminálníkem. Není jasné, proč se tak rozhodla, proč odmítá vidět jeho temnou tvář, proč mu věří a chce pomáhat. Z principu? Výborná Susan Sarandonová i Penn, který může ale také nemusí být vlkem v rouše beránčím, hrají od srdce, ale odcizenost jejich postav byla maximální. Jako bych oba dva pozoroval skrze mříže. Důslednost v obcházení tradičních scénáristických kliček, stejně tak snaha nehrát na divákovy city, si vybírá daň v podobě vaší lhostejnosti k viděnému. Bylo mi jedno, jestli Matthewa popraví či nikoliv, resp. neměl jsem důvod litovat jeho života. V kontrastu s tím působí jako pěst na oko zakomponování „zaručeně dojemného“ černošského gospelu, silný náboženský podtext a posledních cca deset minut, kdy vyvře na povrch to, čemu se Robbins celou dobu vyhýbal jako čert kříži. Příliš doslovný konec explicitně rekapituluje několikrát naznačené a nedává prostor další diskuzi. Filmařsky vděčné téma trestu smrti nikdy nepřestane vyvolávat silné emoce a hlasité polemiky. Příběhově velice blízký Capote by z tohoto duelu vyšel jako film sevřenější, plynulejší a z interpretačního hlediska odvážnější. 65% Zajímavé komentáře: Faye, castor ()

Galadriel 

všechny recenze uživatele

"Zabíjení je špatné, ať to dělám já, vy nebo váš stát." Nesouhlasím s trestem smrti, odmítám "oko za oko" a jakékoliv argumenty pro. Přesto na mě tenhle film nezapůsobil tak, jak by měl. Na můj vkus obsahuje trochu moc náboženského podtextu a navíc jsem s Matthewem moc nesoucítila. Takže tenhle film beru jako herecký koncert Seana Penna a Susan Sarandon, který měl ambice rozpoutat velkou diskuzi ohledně trestu smrti, ale z mého pohledu se mu to moc nepovedlo. ()

sarume 

všechny recenze uživatele

Nezvykle těžké téma, které láká k jednoduchému moralizování. Zde , ale autor říká jasné ne a celý příběh vidíme v několika povinostech .V povinnosti jeptišky dát utěchu každému kdo požádá a povinost zločince zaplatit společnosti dluh Z áhy sledujeme velice zvláštni vyvoj, kdy se z povinosti stává vztah , aby nakonec kdy divák přejde most a začne se zločíncem i sympatizovat a tak moc doufat v cerveny telefon se zrušením popravy , tak do těhle slz a očekávaní , Vám film ukáže celý ten strašny zločin a vy během naprosto dokonalé hudby dochazite k zaveru , ze vse ma zustat tak jak je a myslim ze nakonec se do Vas vleje jakysi pocit stesti za vsechny ()

Galerie (45)

Zajímavosti (21)

  • Poté, co se dozvěděla, že ji bude hrát slavná herečka z filmu Thelma a Louise (1991), byla sestra Helena představena Susan Sarandon a řekla: „Díky bohu, je to Louise. (HellFire)
  • Robbins a Deakins vymysleli vizuálny vzorec na vyjadrenie rastúcej intimity medzi Helenou a Matthewom. Úvodné scény dávali dôraz na pletivo, na ktoré bolo vždy zaostrené, pričom Matthew sa zdal v záberoch vzdialený. V priebehu filmu boli použité objektívy s väčšou ohniskovou vzdialenosťou a zámerné pomalšie jazdy kamier, aby "bariéru" medzi pletivom a Matthewom minimalizovali. Posledný dialóg postáv pred popravou je realizovaný skrz sklo a v zábere sú obaja, nakoľko sa pri snímaní Heleny odráža Matthew v skle. (Biopler)
  • Scéna znásilnění se natáčela celou noc, kvůli tomu, že se odehrává v bahně. Po každém záběru se museli herci osprchovat, znovu obléci do čistého a pokračovat. (don corleone)

Reklama

Reklama