Desperado

,,Něco vám řeknu. Byl jsem na jedné internetové stránce, kde všichni pomlouvali snímek Desperado. Uživatelé tam byli pěkní pitomci, né jako fajn lidi tady. Komentáře tam byly nečitelné a plné gramatických chyb, né jako umělecká díla tady. A pak tam napochodoval největší Čech, jakého jsem kdy viděl, pohyboval se jako vítr a obličej mu celou dobu skrýval stín. Ten cizinec tvrdil, že hledá někoho, kdo tam tomu šéfuje. Znělo to jako PIMO, PAMO...POMO? Jo to je ono POMO. Hej nemáte čistější pulitr? A pak to tam ten chlapík celý vymlátil. Bejt váma budu opatrnej. Podle všeho míří právě sem." Desperado je můj nejoblíbenější akční film a také asi jedním z nejstylovějších a nejvýbušnějších, co jsem kdy viděl. Rodriguez na něm předvádí svoji lásku k béčkům a schopnost si hrát, kdy nabízí akční jízdu ozbrojenou super akcí, hláškami, překrásnou Salmou Hayek, báječnou hudbou nebo soubojem o rychlejší hubu mezi Buscemim a Tarantinem. (23.10.2007)

Akční krvavý remake, druhý z desperátské trilogie připomíná zfilmovaný komiks, jaký známe např. z edice „Krew“. Scénář je v podstatě primitivní: zabíjet a mstít se. Setkáme se tu naturalisticky podaným násilím a krví stříkající na všechny strany. Film vhodný tak pro lůzu v zaplivaných putykách. Samozřejmě je tu ještě pojistka, aby to nebyl úplný propadák, a tak se tu chtivý divák má pokochat (pro ženy nejspíše) pohledným Antoniem Banderasem a (pro muže snad) smyslnou Salmou Hayekovou. Takže i takové svinstvo nakonec může masy pobavit a hlavně vydělávat peníze. (04.02.2008)

Nejlepším filmovým testem je čas a Desperado v něm obstál i když mu v závěru trochu začala ujíždět půda pod nohama. I po letech zůstává mexická pomsta lahůdkovou akční zábavou s několika vymazlenými akcemi, několika neodolatelně epickými záběry a nezapomenutelnou dvojicí, v níž Salma Hayek oslnila svou krásou a Banderas vytvořil nejen svou životní roli, ale také jednoho z nejcharismatičtějších filmových bijců. (13.10.2011)

U tohohle filmu mě potkal stejný osud jako u "Pulp Fiction", viděl jsem ho až drahně let po premiéře. Humor, atmosféra a snad i Tarantinův štěk mi na něj lehce upomínají, ale takhle srovnávat by to asi nebylo ono. V rámci akčního žánru to je opravdu parádní a originální záležitost prošpikovaná humorem černým jak bota a nebýt poslední čtvrthodinky filmu, která na mě působila trošku jako rána do zad, bylo by to určitě za plný počet. (17.06.2005)

Robert Rodriquez je pro mě prostě jednou velkou neznámou. Už dávno nepochybuji o tom, že umí točit řádně nadupané a zábavné žánrovky, v nichž se naplno projevuje jeho obrovský filmový zápal a samozřejmě také talent, ovšem pak přijdou takové akční slátaniny jako Od soumraku do úsvitu, Machete nebo nedejbože Planeta teror, a moje sympatie k mistru Rodriquezovi se zase pomalu otáčejí o 180 stupňů. Desperado naštěstí patří do té první skupiny, může se chlubit skvěle napsaným scénářem, brilantním střihem akčních scén a především odshora až dolů bezchybně vybraným castingem, který tomu také hodně pomáhá. Nejen charismatický Banderas a nádherná Hayek, ale především příběhově méněcenní Buscemi, Trejo nebo sám velký Quentin Tarantino (jeho scéna patří k těm vůbec nejlepším) představují onu hybnou sílu, která dodává příběhu nevídaný lesk a tempo. No a hračička Rodriquez už jen vše podtrhne svým úžasně specifickým rukopisem, který sice není a asi nikdy nebude úplně bez kaněk, ale bez něj by to tentokráte prostě a jednoduše nebylo ono... 80% (12.10.2012)