Od soumraku do úsvitu

Od soumraku do úsvitu je hodně rozporuplný snímek, kde je možné pochopit široký rozptyl hodnocení filmových fanoušků. Na jedné straně tradiční tarantinovský styl kombinující prvky tvrdého násilí, erotiky a klasického hororu se silně komediální nadsázkou a nezbytnými hláškami, navíc podpoření účastí známých a špičkových herců. Na druhé straně scénář, který otevřeně řečeno nepatří k tomu nejlepšímu, co se v daném žánru kdy vyskytlo. Navíc tempo příběhu je značně nevyrovnané. Celkový dojem: 60 %. V některých momentech už Rodriguez vysloveně plýtvá tradičními hororovými rekvizitami a začíná nudit. (05.04.2008)

„I may be a bastard, but I'm not a fucking bastard..“ Ultradrsný Clooney, jeho deviantní brácha Tarantino a pastor bez víry Keitel s dětičkami. Základní pětka na souboj s vyvrženci pekla je nastoupena na palubovce nestandardního nočního podniku a pokud nebudete brát Rodriguezův kousek vážně, báječně se pobavíte. Pane Chet Pussy, původně jsem si zamlouval z Vaší široké nabídky tu slepičí, ale jak jsem uviděl Salmu omotanou hadem, pozměnil jsem názor.. (10.09.2008)

Vydal jsem se vstříc gangsterskému dobrodružství ála Gauneři nebo v případě Rodrigueze Desperado a tak trošku jsem nepochytil, že se jedná o horor a hlavně parodii na Armádu temnot (což je celkem irelevantní, jelikož Armáda temnot je sama o sobě parodie). Nicméně výborný božský George, slabší, i když přesvědčivě labilní Quentin a samozřejmě nesmí chybět tehdy ještě vráskami a ovislou kůží neposkrvněný Danny Trejo. Lehký nadprůměr...6/10 (05.03.2016)

S těžkým, přetěžkým srdcem dávám jen čtyři hvězdy. Film byl parádní, skvělá zábava, kterou Tarantino uměl (umí) vždy vykouzlit z ničeho a Rodriguezovi jsem koneckonců taky časem na chuť přišel. Jediná škoda je trochu nevyužitý potenciál. FIlm mohl být klidně o polovinu delší a jestli by si býval udržel podobnou kvalitu, byla by to jedna z nejlepších blbostí 90s:). Takhle mě jen mrzelo, že některé scény skončily zbytečně brzo, jiné ani nevznikly, přestože si o to doslova říkaly. Ještě že se QT poučil a ve svých vlastních opusech se řídí heslem "2 hodiny žádná míra". Díkybohu za to:). Tentokrát tedy pro mě jen 85%... (19.12.2007)

Soundtrack Graeme Revell: 1. Dark Night ,2. Mexican Blackbird ,3. Texas Funeral ,4. Foolish Heart ,5. Dengue Woman Blues ,6. Torquay ,7. She's Just Killing Me ,8. Chet's Speech ,9. Angry Cockroaches (Cucarachas Enojadas) ,10. Mary Had a Little Lamb ,11. After Dark ,12. Willie the Wimp (And His Cadillac Coffin) ,13. Mexican Standoff ,14. Sex Machine Attacks , (15.05.2011)