Bludné kruhy

To miluju, fakt, když se po naprosto fatálně bezvýchodným rozjezdu přes nějaký to drsný zahušťování do krajnosti nakonec všecko tak jakože skoro samo poskládá do milýho a skoro veselýho happyendu, nenahraditelný ztráty milovaných i nenáviděných lidí, vzájemný masakry a harakiri a celoživotně stupňovaný utrpení a ubližování pošle klidným hlasem do věčných lovišť v pár frázích vlídná indoterapeutka, co přebývá, se vyhodí ze scénáře oknem (papá, těhulko Joy, tady máš vejplatu, páč v šestým dílu už si na tě nikdo ani nevzpomene, abys nekomplikovala spění děje do milosrdnýho finále) nebo nějak příhodně uklidí (třeba do domova pro seniory, papá, Rayi, do jiného státu, papá, Dessin příteli, do neřešeného smíření, papá, všichni, s kým měl Domenico konflikt a kteří jen posloužili k postrčení děje a zase zmizeli jak horká mlha nad hrncem, papá, překladatelko, či do neřešené neexistence, papá, Dominikova práce a další závazky), ty úplně nejhorší tušené hnusárny se ukážou jako nepodložené, a pravá realita je naopak mnohem líbeznější (Dominik náhle není zkriplené dítko nejhoršího incestu, ale tajné lásky až za hrob, a ještě na tom vydělá přes všechny spáchané křivdy oddané příbuzné), a jinak zkrátka co jsme si to jsme si, zabednění dacani se zářivým úsměvem prozřou, uvědomí si, že toho musí po takhle maniakálně zfušovaný první půli lifestory hodně napravit, vyseknou o tom moudro jako ukradený z pera Roberta Fulghuma (všechny trable světa v zásadě napraví teplé koláčky, horké kakao a schopnost čistit sítko v sifonu), vlídní trpitelé mávnou nad ztracenými roky bezpráví a zase si bez hořkosti vzájemně padnou kolem krku a vyjdou odhodlaně vstříc novému slunce východu. **** A kdo se nedejbože nenechá přesvědčit, že i kdyby se vám nevímjak příšerně hroutil sosutavně svět, všichni milovaní vám před očima postupně umřeli na kruté dědičné nemoci, v důsledku přírodních katastrof, absurdních nehod, hrůzných sebevražd z nedorozumění, rukou svévolných psychopatů a/nebo úředníků, a toho posledního jste si omylem přejeli autem sami, spraví to koláčky a kakao, čistý sítko v sifonu, trocha snahy a omluva, to je nepolepšitelný morous a kakabus a zaslouží si žít sám v tom temném světě, do něhož se umanutě uvrhl, ačkoli má štěstí zákonitě nadosah a šlape si po něm sám, protože přece stačí jenom chtít a všecko ostatní už vám půjde na ruku jako beránci. Howgh. Haúúú.*** Je to vícenásobná škoda, do čtvrtého dílu se tomu dalo propadat, pak to ale nabere děsivě zkratovitě zbabělý a absurdní kurz do mysu dobré naděje. Navíc dvojrole Marka Ruffala byla chvílemi k nevíře parádní, zvlášť v Thomasově kůži, tak kéž by ho aspoň díky tomu začali obsazovat do filmů, které svoje vzrušující přísliby na konci promění. *~ (22.09.2020)

Nečekaně čisté drama, kde si říkáte každý díl "Nemůže být už hůř" a ono pokaždé je. Herecké absolutorium Marka Ruffala, který ukazuje, že není moc herců, kteří by takto civilně a bravůrně dokázali zahrát podobnou (a navíc) dvojroli. Pokud jde o drama, jde s obrovským náskokem o nejlepší minisérii široko daleko. Klobouček. 93% (19.06.2021)

Poctivo, takmer každý jeden deň som absolvoval hodinovú dávku poriadnej mizérie, s protagonistom, ktorý bol vo väčšine stále zamračený, depresívny a melancholický, a ani sa mu nie je čo čudovať, keď nedal dopustiť na svojho milovaného (schizofrenického) brata, čo si (i)hneď na samý úvod extrémne skomplikoval svoju existenciu. Úsmev na jeho tvári sa síce dostavil, ale zrejme až na samom konci, kedy už mal hádam po úplne všetkých starostiach ? Sledoval som naprosto nekontrolovateľnú jazdu dvojičiek Dominicka a Thomasa Birdseyových, s častými nadhľadmi do minulosti, že v účinnej retrospektíve som ich spoznával, keď ešte vyrastali s nevlastným otcom Rayom a matkou s talianskými koreňmi, Concettinou, okolo ktorej sa vynáralo množstvo záhadných otáznikov... / Marky Ruffalo sa priam majstrovsky zhostil dvoj/role, ktorá mu snáď natrvalo zabezpečí uznanie od hereckých kolegov, až sa občas zamýšľam nad tým, ako sa im to vlastne podarilo tak hodnoverne nakrútiť, kedy obidvaja bratia sú tak strašne rozdielni, až sa musel jeden a ten istý herec na dvakrát stotožniť s dvomi postavami, no vždy odlišným spôsobom ? Najmä to vidieť v spoločných scénach, kde absolútne nerozoznáte šikovnú prácu strihu, veď sa na ňom podieľalo až 5 strihačov, a to už je čo povedať. Režisér a scenárista v jednej osobe Derek Cianfrance, sa dôkladne zaslúžil o to, aby som dal vôbec tomuto krátkemu seriáliku šancu, lebo si inak extra nezakladám na sledovaní nekonečných telenoviel. Oslovil ma. Výborná vec - roku 2020, teda z toho TV. SVETA ! HBO - klobúk dole ! (18.08.2020)

4,5*. Asi bych velmi dlouze vzpomínal, kdy naposled jsem viděl takový zápřah lidksého neštěstí a smutku než v této minisérii. Ruffalo je prostě áčkový herec a táhne celý seriál, jen se divím, že z toho sám nezešílel. Doporučuji každému, HBO se opět vytáhlo. Po šesti dílech tohoto se ale na chvíli odprostím od vážných tématů se zkouzknu radši něco veselejšího. (09.07.2020)

Seriál o dvou bratrech z nichž jeden trpí schizofrenií a druhý ho ochraňuje. Oba hraje Mark Ruffalo. Chudák musel střídavě hubnout a tloustnout, protože s režisérem chtěli, aby to vypadalo přirozeně. Občas Ruffala ve scénách zezadu zastoupí jiný herec. Musím přiznat, že Bludné kruhy mě zaujali hned od úvodních záběrů. Podívaná to není vůbec oddychovka. Těžká témata, pochmurná nálada, hustá zoufalost. Asi nic příjemného v době koronavirové pandemie. Ale možná lepší než se dívat na šťastné zabezpečené postavy romcomů. O natočení se zasloužili Američané spisovatel Wally Lamb jako autor předlohy, Mark Ruffala, kterého jeho kniha zaujala a herce Hulka, který knihu převedl jako producent do filmového vyprávění. A filmař Derek Cianfrance, který napsal a režíroval všech šest dílů. Všichni mají rádi příběhy, které jsou silné kvůli obtížným osudům a stigmatizovaným tématům. (26.07.2020)