Podzemka

Nezajímavá odpověď na americké nezávislé filmy plná extravagantních existencí a podivných osudů. Jediným zajímavým prvkem na tomhle filmu Luca Bessona je jeho prostředí - genius loci pařížského metra se všemi těmi tunely, eskalátory, větracími šachtami... Ale i tento klad přesvědčivě sráží herecký výkon Christophera Lamberta, to je ukázka přestylizované topornosti... Podobné filmy: Revizoři, Moebius (13.07.2007)

Stopáží trošku přepísknutý cyber punk s příjemným nadhledem a neodolatelným Christophe Lambertem, který se filmem pohybuje s naprostou elegancí a nonšalancí. O pátrání zde ani tak nejde, jako o svět lidí v chodbách metra, o lásku a o hudbu. „Guns don't kill people - People kill people!“ Líbí se mi stylizace, onen pobavený nadhled, některé hlášky i ony tři písničky. (31.08.2013)

Bessonův snímek je jako novovlnní U konce s dechem, s tím, že u Godarda je víc poezie. Měl by se taky jmenovat raději Metro, dělá to k tomu cejchu osmdesátých let lepší sound. Parádní je, že hlavní protagonista, takový jarmuschovský typ, je dostatečně výrazný, a baví další známí herci (četníkovský Michel Galabru, Jean Reno, Richard Bohringer z Divy i richardovského Na levo od výtahu). Je to super, když se k tomu člověk uvolní. Film na tmu a na noc. Navíc je docela vtipný. Jestli je to soundtrack pařížského metra, funguje skvěle. (29.07.2009)

Mam rad tento typ filmov o rôznych exotoch, ktori si vytvoria svoje vlastne spolocenstvo v ktorom by som mal hned chut stravit nejaky cas. Ma to prijemnu atmosferu so skvelou hudbou. Roztomile postavicky. Potrhleho hlavneho hrdinu (Lambert), charizmatickeho komisara (Galabru), pohodoveho bubenika (Reno) a jeho kapelu a kopu dalsich bizarnych postav. Skoda len, ze Isabelle Adjani pôsobi chladne, takze romanticka linia je slabsia a tempo filmu je miestami az prilis rozvlacne. Napriek tomu si raz za cas tento film rad pozriem. 7/10. (31.10.2016)

Triumvirát slobody, nezávislosti a anarchie podľa Bessona prekvitá v zákutiach parížského metra, kde sa poflakujú stratené existencie. Pokiaľ chceme dosiahnuť plnú farebnosť obrazu tejto francúzskej jarmuschovky, nutne potrebujeme Jeana Rena za bicími a nádhernú Isabelle Adjani s účesom zvaným Irokéz. (29.08.2007)