Podzemka

Filmová metra jsou opravdu zvláštní. Všude je otevřeno, všude se svítí a na těch důležitých místech nikdy nikdo není, takže se můžete vesele pohybovat kde chcete. Ono to možná s realitou nemá moc společného, ale jako filmová fikce oslavující svobodu a nezávislost to nevyznívá špatně. Isabelle jsem dosud viděl jen ve dvou filmech, v obou působila jako profesionální plačka, žena, která nezná úsměv. Konečně jsem jí taky viděl v té živější poloze a v naprosto geniální scéně (nóbl večeře). Co je ale hlavní, Isabelle je neskutečně zajímavá žena a vlastně i herečka. A nemyslím to jen jako metaforu ke slovu krásná (i když s Irokézem je neskutečně sexy). Co říci k filmu? Jako celek nic moc, jako sled různě zajímavých, kvalitních a zábavných scének to docela jde. Místy je to zábavné, místy je to dojemné, místy hrozně oduševnělé a nakopávající, místy ale taky trochu zmatené, nudné a nezáživné. O logice věci nemluvě (všichni ho hledají, ale on se svobodně pohybuje po metru s odbarvenými vlasy, ve výrazném županokabátě a se slunečníma brýlema a výrazným ksichtem Christophera Lamberta, nápadnější už být nemůže). Kapitolou samou o sobě je hudba, která je výborná a u některých scén vás až napadne, že byly točeny jen kvůli ní. A Jean Reno jako bubeník (který se, na rozdíl od jiných filmových bubeníků, alespoň snažil trefovat do hudby) je fakt k pousmání. Určitě si to někdy pustím znovu, ale asi budu občas přetáčet. (11.12.2013)

Podzemka by se dalo pojmout jako učebnicový příklad francouzského neobaroka ve filmu, jelikož jsou zde patrné takřka všechny charakteristické rysy tohoto uměleckého hnutí. Film působí jako jeden dlouhý a velice barevný klip, ve kterém se nám představují bizarní postavičky, které nejdou pro nějaké to ostřejší slovo či náznaky násilí daleko, přičemž je celý děj podle názvu situován do metra, které vytváří prazvláštní atmosféru spletitého bludiště, ve kterém se míjí rozličné postavy, aby zde byly navzájem konfrontovány, a to vše s podmanivou hudební stránkou. Zkrátka solidně natočený a svižný film, který mohu vřele doporučit dál. (24.08.2015)

Stopáží trošku přepísknutý cyber punk s příjemným nadhledem a neodolatelným Christophe Lambertem, který se filmem pohybuje s naprostou elegancí a nonšalancí. O pátrání zde ani tak nejde, jako o svět lidí v chodbách metra, o lásku a o hudbu. „Guns don't kill people - People kill people!“ Líbí se mi stylizace, onen pobavený nadhled, některé hlášky i ony tři písničky. (31.08.2013)

Nezajímavá odpověď na americké nezávislé filmy plná extravagantních existencí a podivných osudů. Jediným zajímavým prvkem na tomhle filmu Luca Bessona je jeho prostředí - genius loci pařížského metra se všemi těmi tunely, eskalátory, větracími šachtami... Ale i tento klad přesvědčivě sráží herecký výkon Christophera Lamberta, to je ukázka přestylizované topornosti... Podobné filmy: Revizoři, Moebius (13.07.2007)

...na mňa ten film nečakane zapôsobil. Pri jeho sledovaní mi napadali myšlienky podobné komentárom od POMO a DDT, záver ma však dostal a čo je najzaujímavejšie, nosil som potom v hlave Podzemku ešte také dva týždne. V tom finále akoby niečo nedefinovateľné kliklo, pekne do seba zapadlo a spätne to bol už úplne iný film. Lepší, než aký som dovtedy s občasným premáhaním sa sledoval. Skúste. (13.07.2005)