Mugen no džúnin

Má to určitou hypnotickou atmosféru a jen pro ni dávám tři hvězdy, ale jinak sledovat dvě a půl hodiny neustálé souboje a jatka, kde vlastně i víme, jak dopadnou, mi přišlo nudné. Objeví se pár zajímavých postřehů o nesmrtelnosti, ale nic, co bychom už na to téma neslyšeli. Navíc některé střihy mi dost vadily, těžko se dalo zorientovat, kde se najednou zase nacházíme a proč. A také by mě zajímalo, proč červi něco vyléčí, a něco ne, chyběla tomu nějaká konzistentnost vnitřního světa tohoto příběhu. (01.07.2022)

[EDIT 2020-02-01] Následující je pro ANIME 2019... To nemohu na csfd najít. Toto jsem neviděl. :-) KONEC editu Začátek ušel, pak to začalo být krapek zmatené, poté ohrané a ke konci se to jen opakovalo a ničím nezaujalo. Mám pocit, že jsem ani nedokoukal. Přitom proti pomalým příběhů nemám nic (Mushi-shi miluji). Zde to bylo na jedno brdo a dělalo ze sebe víc, než bylo... Velké zklamání, protože prvních pár episod mě velmi zaujalo. Mugen... 50 % (12.01.2020)

Pro mě byl tenhle film docela překvápko. Podle reakcí okolí a hodnocení jsem moc nečekala, že se mi bude líbit, navíc když má šílenou stopáž necelé dvě a půl hoďky. Překvapivě to ale nebylo zas až tak špatný. Už to sice znovu vidět nemusím, ale příběh se mi líbil, nenudila jsem se a v poho to bez přeskakování odkoukala až do konce. Jediný, co mě tam štvalo, byla uřvanost Hany Sugisaki. Už jsem na to z asijských filmů zvyklá, ale tohle bylo na mě moc. (11.12.2017)

Jestli si myslíte, že se vám řežby katanami a jinými japonskými chladnými zbraněmi nemůžou omrzet, možná po tomhle filmu taky změníte názor. Ono se sice příjemně kouká na to, jak jeden nesmrtelný řízek přes dvě hoďky filetuje tucty smrtelných ubožáků a na vzájemné filetování mnoha jiných filmových postav, ale kvůli poněkud zdlouhavému, krkolomnému a nezáživnému scénáři (comicsová předloha) a přemrštěné stopáži je výsledný dojem vlažný. Skřítkovsky roztomilá lolitka Rin je sice k sežrání, ale čekáte-li, že se v průběhu děje transformuje do jakési varianty Hit-Girl a zapojí se do filetovací akce, budete zklamaní tak jako já. (02.07.2019)

No, uf, to byl ale dlouhý a výživný flák. Ty dvě hodiny a něco utekly vlastně rychle. Přiznám se...měla jsem trochu obavy, jak bude vedený příběh bojovníka, který nemůže umřít. Jako proti němu jsou extrémně dobrý borci a hned na začátku dostane pořádně do kušny. Kdyby nebyl, jaký je, už hned ten první by ho zabil. Prostě je zrezavělej. Kdo by nebyl po padesáti letech sezení v boudě v lese?! Jenže potom se stane něco, co mě příjemně překvapilo a potěšilo. Zjištění, že sám neví o tom jedu. A to do příběhu najednou dá úplně jinou dynamiku. Máme tady sice chlápka, který nemůže umřít, ale i tak je dostatečně oslabenej. Což je fajn motivace ke snížení zbrklosti. A od té doby to chytlo úplně jiný divácký zážitek. A hned se to pro mě posunulo o třídu výš z: jdeme, na někoho narazíme, popereme se, ne/umřu, jdeme dál, zase na někoho narazíme atd. Jenže tady to není jenom o tom, že dělám frajera, kterej nemůže umřít. A potom se s tím začne moc dobře šlapat. Jako sorry, ale ta scéna během svázání s useknutím rukou? To bylo jako: "Do hajzlu, kde se toulá ta druhá? Jo tamhle za stromem, ale nějak se tam s tím řetězem zasekla! Já mám ale fakt blbej den!". Závěrečný masakr (a to doslova) je dost výživný materiál. Ale je to jenom masakr a nic víc. Prostě se tam řežou a neřeší se jakákoliv estetika boje samotného. Prostě to už chtějí mít všichni za sebou a jít domů. A vlastně mi to ani nevadilo. Do té doby to bylo dostatečně vynahrazováno. Přiznám se, podruhé...chvíli jsem myslela, že dám jenom čtyři. (A ne protože jsem byla nakrklá, že se v závěru nestalo něco, na co jsem celou dobu čekala...ano, já prostě tajně doufala, že jak proti sobě stojí Mandži a Anotsu, a kolem ty desítky mrtvol, a zase tam byl záběr na to, jak červíci by si nejraději daly pauzu, a začne mu týct rudá, pardon, ale mě napadlo: "Nebyla by extrémní legrace, kdyby mu ty obě ruce teď odpadly?" Asi je se mnou vevnitř prostě něco špatně. Ale závěrečný vtip jsem dostala a zasmála se. Takže jsem asi nakonec vlastně ok.) Ty dvě hodiny jsou dostatečné, aby se skvěle spracovaly i různé pohledy na pomstu samotnou. A jak se z pohledu postav postupně mění a mění i je samotné. A přehodnocování, že teď najendou jen tak přece nemůžu umřít. A taky to: co by beze mě potom dělala? Jo, bylo to moc fajn :) takže nakonec pět, protože zábava to byla velká převeliká. A to je hlavní  ;) (13.04.2024)