Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Deset krásných let se mladá Mija (An Seo Hyun)  starala v srdci jihokorejských hor o svou obří zvířecí společnici Okju. Vše se ale změnilo ve chvíli, kdy se Okji zmocnila nadnárodní společnost Mirando Corporation, která ji přemístila do New Yorku. Bezcitná ředitelka společnosti Lucy Mirando (Tilda Swinton) má se zvířetem své vlastní plány a Mija se musí vydat na dlouhou a náročnou záchrannou misi, aby mohla svou milou Okju dovést zpět domů. Na cestě se ale setkává s dalšími lidmi, kteří mají o osudu zvířete své vlastní představy. (Kiisaki)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (149)

P1tr 

všechny recenze uživatele

Okja, aneb když je film stejně podivný, jako jeho název. Samotný nápad a vizuální zpracování jsou na špici, ovšem se zbytkem snímku je to již složitější. Příběh dokáže být nádherný a dojemný, občas i vtipný, bohužel ale tyto pózy střídá s nepříliš úspěšným pokusem o napětí a hlavně obsahuje neúměrnou spoustu divných a příliš šílených scén, které působí jako z jiného filmu a celek výrazně shazují. Tato tónová nevyrovnanost je matoucí a ačkoliv u některých filmů může působit jako osvěžení, zde je to naopak velmi rušivé a pouze se tím potvrzuje tvůrčí zmatenost a nerozhodnost v pojetí zvoleného děje, který není rozvíjen dostatečně zajímavě a tak film zůstal daleko za naplněním svého potenciálu. S hodnocením ale přesto níže jít nemohu, neboť když už zrovna film funguje, je radost na něj pohledět. Jen škoda, že takový nebyl častěji. ()

dubinak 

všechny recenze uživatele

Korejci nám naservírovali další sci-fi šílenost a tenokrát je to o geneticky modifikovaných hrochoprasetech, které mají v budoucnu lidem sloužit pro maso. Ze začátku jsem si klepala na čelo, protože mi téma přišlo zkrátka trhlé. Dále mě také docela slušně zklamal výkon Jakea Gyllenhaala, kterému role prostě nesedla a bylo vídět, že není zvyklý tuhle roli hrát a dost se minul účinkem. Zvířátko bylo roztomile zpracované a příběh se postupem času taky posunul do snesitelných mezí a trochu začal gradovat společně s nástupem Paula Dana a Stevena Yeuna na scénu. Nicméně Korejci mají zkrátka divný styl, který já asi nikdy milovat nebudu. Nechyběla samozřejmě ani extrémně divná Tilda Swinton, na kterou jsme už v těchto divnorolích všichni zvyklí. Závěr byl pro mě dojemný, ale některé pasáže Okji mě nebavily, tudíž univerzální tři hvězdy. ()

Reklama

Lacike 

všechny recenze uživatele

Ja tomu Joon-ho Bongovi nejak neviem prist na chut a jeho filmy na mna v ziadnom smere nefunguju. Ako drama ma to ani na chvilu nedojalo. Ako komedia je to malo vtipne a parkrat ma rozosmiali len sceny, ktore si robia prdel z tych ekoteroristov. No a ako osveta to môze fungovat len na male deti a nejakych zabednencov, ktori si myslia, ze mäso vznika samovolne v supermarketoch. Behom scen z jatiek som si spomenul na ovela desivejsiu scenu jatiek v Sausage Party v ktorej zenska brutalne ošupe zemiak a okonca zje deti mrkvy. To bolo aspon neskutocne vtipne. Ked uz by mala fungovat nejaka zmysluplna osveta, tak by si kazdy clovek mal aspon raz zabit nejake zviera z ktoreho vznika jeho oblubena pochutka. Mna to od konzumacie mäsa neodradilo, ale aspon sa snazim neplytvat zradlom, kvôli ktoremu nejake zviera prislo o zivot. 3/10. ()

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Od borce Joon-ho Bonba bych raději viděl pokračování Snowpiercera či jinak podobně laděný film, protože tahle rodinně dobrodružná pohádka mi až tak moc nesedla. Samotný nápad je sice zajímavý i dostatečně originální, nese to jisté poselství a zaměřuje se na globální problém dnešní doby, nestane se zde téměř nic, co by mohlo divákovy oči potěšit. Plus však přidávám alespoń za slušné finále, které je smutné i silné zároveň, přesto nemíním dát více než 3 hvězdy. 60% ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

SPOILER ALERT! Nemohu si pomoci, „čtu“ tenhle film jako kritiku instrumentální racionality (na okraj: kromě níže uvedeného mě k tomuto čtení vede i to, že východní si Asie po staletí pěstovala k „instrumentalismu“ kontra-tradici, resp. tento v tomto prostředí zakořenil – „díky“ – všeprostupující globalizaci mnohem později než v Evropě, potažmo Americe). Tolik legitimních cílů, ale co ty prostředky k jejich dosažení? Skutečně, jak se říká, účel světí…? Má Lucy Mirando (jako vždy perfektní Tilda Swinton) právo nakrmit (a přitom si - proč zastírat - slušně namastit kapsu) lidstvo masem geneticky modifikovaných prasátek? Má být osvobození zvířat absolutní (go vegan; konec vědeckých pokusů na zvířatech; uzavření cirkusů a zoologických zahrad; atd.) – nic na světě není zadarmo, pročež toto za cenu obětování jedné konkrétní, bolest cítící bytosti – jak si přeje Jay (talent od Pánaboha Paul Dano) a jeho parta? Může na samotě v horách živořící (a k smrti se blížící) dědeček zabezpečit svou sirotčí vnučku, avšak proti její vůli, za cenu zlomení jejího srdíčka? Jak už jsem naznačil, je bohulibé bojovat proti světovému hladu (Lucy) a každodennímu utrpení zvířat (Jay), je chvályhodné snažit, aby váš potomek po vašem odchodu netrpěl materiální bídou (děda) a je ospravedlnitelné (pro rozvoj společnosti možná dokonce žádoucí) chtít být úspěšný a bohatý (opět Lucy, resp. její zlé dvojče), v čem tedy tkví problém/kontroverze? V tom, že ani jednoho z těchto plánů nelze dosáhnout bez manipulace, bez zneužití Okji. Nakonec i ta partička zdivočelých ekologů potřebuje, aby Okja doputovala na místo určení (jak je v jejím životě pěkně vše nalinkováno), aby mohlo být zaznamenáno, jak ošklivě je s ní zacházeno. I proto – tedy ne kvůli tomu, že by se Džun-ho Pong obával, že budu obviněn, že straní ekologickým aktivistům – nejsou tito vykresleni neproblematicky (totiž s jistou špetkou směšnosti, hysterie a sklonům k násilí), i když samozřejmě s mnohem většími sympatiemi pro jejich konání než u nadnárodního korporátu reprezentovaného Lucy. A tak jedinou osobou, která je zde vykreslena jako hodná následování, je Mija. Ta jediná k Okje přistupuje jako k živé, cítící, autonomní bytosti. Nepohlíží na ni zkrátka jako na věc, neškatulkuje ji (kupř. jako potravu, hračku, kuriozitu, prostředek v boji za osvobození zvířat), nýbrž se k ní vztahuje jako k příteli, bezprostředně. Když nad tím tak přemýšlím, tak i tohle by mohl být jeden z těch pozitivních rysů dětství v očích těch, kteří považují dětství za mravní ideál, za vyšší stupeň humanity (po ztrátě dětství už následuje pouze regres). Možná (ta prokletá) dospělost vskutku začíná v bodě, kdy o Druhých (živých bytostech) začneme přemýšlet v kontextu toho, kterak se nám hodí do našich životních plánů a proč je dobré si je držet blízko (nebo naopak daleko) u těla, namísto toho, abychom se hned skamarádili, brali Druhého (jeho zájmy, preference, senzitivitu) jako odraz sebe sama, jeho štěstí jako naše štěstí a jeho bolest jako naší bolest. 75 % () (méně) (více)

Galerie (161)

Zajímavosti (7)

  • Ide o prvý film od Netflixu premietaný na festivale v Cannes. Tam sa stretol s technickými problémami, pre ktoré musel byť na 15 minút prerušený, po skončení si ale vyslúžil 4 minútový standing ovation. Okja má byť následne k dispozícii iba na serveri Netflix. (misterz)

Reklama

Reklama